Saw 2

Soundtrack Charlie Clouser: 1. Irresponsible Hate Anthem - Marilyn Manson ,2. Sound Effects and Over Dramatics - The Used ,3. Forget to Remember - Mudvayne ,4. September - Bloodsimple ,5. Blood (Empty Promises) - Papa Roach ,6. REV 22:20 - Puscifer .7. Pieces - Sevendust ,8. Rodent - Skinny Puppy ,9. Burn the Witch - Queens of the Stone Age ,10. Holy - A Band Called Pain ,11. Three Fingers - Buckethead/Saul Williams ,12. Home Invasion Robbery - The Legion of Doom ,13. Caliente (Dark Entries) - Revolting Cocks/Gibby Haynes/Al Jourgensen ,14. Step Up - Opiate for the Masses ,15. Don't Forget the Rules - Charlie Clouser , (14.06.2011)

Snesitelné pokračování velmi dobrého prvního dílu, bohužel jsem se už nebál tak jako tehdy. Nápad s dopadením Jigsawa na začátku příběhu (přes působivý herecký výkon jeho představitele) nebyl š'tastný, protože tím snímek ztrácí tajemno svého předchůdce. Jako u (skoro) každého sequelu přibylo množství, ubylo kvality - překombinovanost není ničím zakrývaná, brutalita ničím opodstatněná, motivace postav nejsou pochopitelné. Nebylo to sice úplně špatné, ale na trojku se fakt netěším... (07.01.2006)

Už mám ten Saw déle, ale nějaký šestý smysl mi nejspíš našeptával : "Nech to být“ Tady se plně shodnu se svým kámošem Legasem. Film prostě trpí typickým syndromem dvojek, kdy je všeho dvakrát více. Jenomže méně je někdy více. Logika dějových zvratů už je více méně jedno, pokud jsou tyto opravdu blbé. Ten film mě v průběhu sledování přestal zjímat, náznak něčeho překvapivého spolehlivě pohřbila další stupidita. Scéna se stříkačkami ustálila moje hodnocení na dvou hvězdičkách. Naštěstí. (06.02.2006)

Víc herců, víc zmateného pobíhání a vřískání, více pastí, více krve a dalších tělních tekutin... ale více je někdy méně. Jak se mi jednička ve své komornosti a jednoduchosti líbila, tak dvojka představuje zklamání. Oběti mi byly volné, Jigsaw mi byl volný, D. Wahlberg mi byl volný, celé mě to tak nějak nezajímalo. Průměrný horror s jakou-takous atmosférou (určitě se s ní dalo udělat víc) i myšlenkou, ovšem založený na vyvolání hnusu, nikoliv strachu. Zase mám dilema, kolik puntíků prdnout... no, je pátek, dáme tři, v pondělí by byly jen dva:-). 50% (29.10.2008)

Tvorcom Saw II by mal niekto vysvetliť, že nie každý režisér je David Fincher. Už jednotka iritovala tým, že bola príliš Seven–alike a ani dvojka sa tohoto nedostatku nesnaží vôbec zbaviť. Už úvodná scéna je pre znalca jedničky totálne samoúčelná – načo predstavovať predstavené, keď to s príbehom pokračovania vôbec nesúvisí. Scenár je neuveriteľne logicky deravý a i keď logiku zvyčajne vo filmoch nehľadám, v tomto type thrillerov by sa patrilo nerobiť z diváka vola chybami v logike. Kto pozná fyziologické účinky sarínu, bude sa dobre baviť na tom, ako ho film chce opiť rožkom. Videoklipový strih je vo veľa sekvenciách použitý úplne rušivo a dementne. Takisto nechápem zmysel, použitie a potrebu lacných ľakačiek v niektorých častiach filmu, pretože pôsobia ako päsť na oko. Vrchol všetkého nie je ani tak koniec, i keď je pritiahnutý za vlasy, ako záverečné vysvetľovanie pointy prestrihávaním záberov z predchádzajúceho deja s komentárom . Pointa je totiž zrozumiteľná snáď i pre študentov osobitnej školy. 5/10 P.S. Veľkou zábavou je sledovať Donnie Wahlberga – niekdajšieho dievčenského idola a člena chlapčenskej skupiny New Kids on the Block ako sa snaží robiť drsňáka preplešnutý a bruchatý. (03.08.2006)