Samurai Champloo

Samurai Champloo je pro mě lehkým zklamáním. Hlavní příběhová linie, pokud ji lze takto nazvat, je zde zredukována na naprosté minimum, které čas od času vykoukne ze stínu jednotlivých epizod. Bohužel pro mě tato linie není ani nijak úžasná, je tak jednoduchá a nezajímavá, že v ní kromě onoho hledání není bez provázání s minulostí hlavních postav absolutně nic. Navíc informace o tom, kdo je ten slunečnicovej samuraj, se dozvídáme neuvěřitelně pomalu a hlavně pozdě, přitom to hledání toho samuraje je hlavní hybnou silou příběhu. Kdyby aspoň výsledky toho hledání byly zajímavější, takhle jsou jen stěží uspokojivé. ----- Jednotlivé epizody či dvojepizody jsou tak samy o sobě zajímavější, některé dokonce velmi dobré. Některé jsou hodně vtipné, některé překvapivě vážné a obsahují myšlenky, které bych zde nečekala. Kdyby takový byl celý seriál, dala bych možná pět hvězd. Je fakt škoda, že zde jsou epizody, které působí jako fillery, zejména pak jedna s baseballem je těžce mimo. Je to zarážející o to víc, že v Samurai Champloo není podle Anime Filler Listu žádný filler. Co jsem prošla pár komentářů, někomu vadí hudba. Ano, je netradiční, ale neřekla bych, že se vyloženě nehodí, spíš je to takový střed, kdy tam prostě je, ale není to otravné. Osobně mi nejvíc vadilo to přetáčení ve stylu videokazet a skákání do současnosti. Neohromily mě ani vtipné výklady historie Japonska nebo running gag v podobě soukromého detektiva Manzoua. Od průměrného hodnocení u mě seriál zachraňují skvělá animace, souboje a postavy, o kterých jsem na začátku nemyslela, že bych si je oblíbila, ale nakonec jsem jim i fandila a byla ráda za každou informaci o jejich minulosti i za napojení té minulosti na onu hlavní dějovou linii. 7/10 (24.04.2020)

Od tvůrců Cowboye Bebopa. Ano je to znát, stejný epizodický styl, stejné typy postav, stejný humor. Pro mě ovšem mnohem zábavnější, normálně hiphop nemusím ale tady to spojení se samurajskou tématikou působí hodně cool. A bavil jsem se mnohem víc než u Bebopa, asi protože tam toho humoru je přece jenom víc a seriál se netváří tak vážně. (26.12.2008)

Samurai Champloo je pěkně nekompromisní anime, v několika epizodách má vypravěče policajta z minulosti, který si je ale vědom té naší přítomnosti, jeden díl je jakýsi halloweenský non-canon speciál, nebo co (doteď ho nechápu), sype do Edo éry spoustu anachronismu s hip hop street prvky v čele, má zábavné krvavé souboje a je jasně pro dospělejší typy. (SPOILER O ZÁVĚRU ASI) Právě proto škoda závěru. A vůbec, seriál se celý tak nějak potácí odnikud nikam, aby během tří posledních epizod skončil, bez předchozího build-upu, bez výrazné jiskry, bez pocitu uzavření. (KONEC SPOILERU) Ty street art prvky jsou taky pěkně roztroušené, zpravidla ve "fillerech", kterým se v anime zřejmě ani nedá vyhnout, ale které zrovna v tomhle seriálu vůbec nepůsobí nudně. Animace je naprosto úžasná, Mugen a Jin jsou výborné postavy, ale je tu stále promrhaný potenciál. Seriál tak nějak našel zlatou žílu, ale místo, aby vytěžil, co mohl, jen pobral, co unesl a do dolu už se nevrátil. Škoda. (17.02.2013)

Málokdy o nějakém anime dovedu říci, že má všechno, avšak Samurai Champloo mezi tento vzácný druh zcela jistě patří. Madsbender ve svém komentáři použil přirovnání, které jsem se chystal použít též – tedy že se jedná o takovou anime variaci na Jméno růže –, a to jednoduše proto, že si v něm každý dokáže najít to svoje. Jak naznačuje samotný název anime – čanpurú je název okinawského pokrmu, který je charakteristický svou pestrostí užitých surovin –, jedná se o stylovou jízdu napříč časem, žánry, náladami a (pop)kulturami, vystavěnou na dobře napsaných postavách, poctivé animaci a rámcovém příběhu, jenž se v závěru dočká povedeného rozuzlení. Byť většinu stopáže zaplňují epizodní příběhy, každý z nich má v seriálu své místo a divák nikdy neví, jakým směrem se s dalším dílem seriál ubere. Rozmanitost a originalitu odráží také dnes již kultovní soundtrack, na němž spolupracovala velká jména japonského hip-hopu a jehož zásluhou se mnoho západních anime fanoušků dozvědělo o legendě jménem Nujabes. Jakkoli je Watanabe adorován ponejvíce za Bebopa (jemuž rovněž nemohu odepřít kvality), pro mě zůstává jeho nepřekonatelným dílem právě Samurai Champloo, které má své pevné místo v mé top anime desítce, a jelikož o něm bylo podobně jako o Bebopovi už napsáno tolik, nezbývá než svůj komentář zakončit výzvou: prostě se na to podívejte! (29.03.2020)

Nevídaná animace (na seriál) a naprosto skvěle napsané hlavní postavy... nejvíc jsem si oblíbil zločince a nenažraného bitkaře, který má slabost pro buchty s bujným poprsím - jop, mluvím o Mugenovi. Je až neuvěřitelné jak k seriálu, odehrávajícího se za dob feudálního Japonska, sedne hip hopový soundtrack, který působí nerušivým dojmem. Navíc závěrečné 3 díly, které tvoří jednu velkou epizodu mají až kulervoucí atmosféru a skvělé bitky! Jinak hodně doporučuju epizodu s baseballem :) (06.09.2010)