Samurai Champloo

Viděl jsem jen první díl, už ten mi stačil bohatě... sám sobě se divím že jsem ho vydržel až do konce. Souhlasím s Divočákem, vážně jsem to nerozdýchal - tohle zběsile rozhiphopované anime mi připadá jako neskutečně dementní kravina jejíž charaktery jsou zářnou ukázkou toho že i klišé postavy, které jsou většinou v jiných filmech docela cool, mohou být i totálně nesympatické a nezajímavé. U scartchovitých stříhů mě jímala hrůza, originalita tohoto dílka plyne jen z pochybného obalení prvky hip-hop subkultury, jinak je všechno už stokrát viděné a provařené, a co měly znamenat prostřihy do moderní reality raději ani nechci vědět. Za relativně efektní a krvavé souboje 2/10... a doufám že prochvalovaný Cowboy Bebop není podobný. Btw: srovnávání Samurai champloo s geniálním Ghost Dogem beru jako smrtelnou urážku. (12.06.2008)

Málokdy o nějakém anime dovedu říci, že má všechno, avšak Samurai Champloo mezi tento vzácný druh zcela jistě patří. Madsbender ve svém komentáři použil přirovnání, které jsem se chystal použít též – tedy že se jedná o takovou anime variaci na Jméno růže –, a to jednoduše proto, že si v něm každý dokáže najít to svoje. Jak naznačuje samotný název anime – čanpurú je název okinawského pokrmu, který je charakteristický svou pestrostí užitých surovin –, jedná se o stylovou jízdu napříč časem, žánry, náladami a (pop)kulturami, vystavěnou na dobře napsaných postavách, poctivé animaci a rámcovém příběhu, jenž se v závěru dočká povedeného rozuzlení. Byť většinu stopáže zaplňují epizodní příběhy, každý z nich má v seriálu své místo a divák nikdy neví, jakým směrem se s dalším dílem seriál ubere. Rozmanitost a originalitu odráží také dnes již kultovní soundtrack, na němž spolupracovala velká jména japonského hip-hopu a jehož zásluhou se mnoho západních anime fanoušků dozvědělo o legendě jménem Nujabes. Jakkoli je Watanabe adorován ponejvíce za Bebopa (jemuž rovněž nemohu odepřít kvality), pro mě zůstává jeho nepřekonatelným dílem právě Samurai Champloo, které má své pevné místo v mé top anime desítce, a jelikož o něm bylo podobně jako o Bebopovi už napsáno tolik, nezbývá než svůj komentář zakončit výzvou: prostě se na to podívejte! (29.03.2020)

Anime už mám nakoukáno poměrně dost, ale zrovna tohle mě docela zklamalo. Animace je sice zajímavá, ale dějově se dá přirovnat k většině seriálům západní produkce. Nicméně hlavně díky skvělé animaci a občas pár vtípkům se na to koukat docela dá i přesto, že občas nevíte, jestli se nacházíte v Japonském Doju, nebo černošském ghettu. Edit: Po shlédnutí dílu s hořícím polem marihuany přidávám další hvězdičku. :D (08.02.2007)

Hip-hopová procházka érou Eda s dvěma bodyguardy a jednou nenasytnou nešikou. Každej díl má něco do sebe, je jedinečný, a každej z nich se mi líbil. Nenudila jsem se ani náhodou. Bavila jsem skoro pořád. A ačkoliv to pro mě mělo děsně protivý opening (to se mi teda nikdy nestalo :-D) - no, zase to vyvažuje ending a ani ty ostatní songy, co zazní, nejsou marný - dávám plnej počet. Jasně, s odřenýma ušima, ale byla to jízda a mně se zacuchaly vlasy :-) (03.05.2009)

Pokud se vám pod slovem Samuraj okamžitě vybaví Akira Kurosawa, tak na něj hezky rychle zapoměňte. Jinak byste totiž nemuseli Samurai champloo vydýchat. Tady totiž nejde o nějakou historickou věrnost, ale zkrátka o to být "cool". Vzduchem létají gramofonové desky, šéfové Yakuzy nevylezou ven bez slunečních brýlí a v nočních hodinách ulice tajně zkrášlují sprejeři. Kýč? Ne, nehorázná zábava!!! Kouzlo Samurai champloo ale není ani tak v netradičním pojetí, jako v úžasné ústřední trojici. Charaktery všech tří hlavních hrdinů jsou (mimoto že jsou sakra "cool":)) totiž perfektně vykreslené - žijí svůj vlastní život, zamilovávají se, rozčilují se, spoupeří spolu, závidí si, chybují a navíc každá z nich disponuje nějakou to tajemnou minulostí, kterou v průběhu seriálu pomalu odhalujete. A i když některé díly slouží vyloženě k pobavení (Baseball blues), v jiných narážíte na až překvapivě hluboká a citlivá témata, která byste ze začátku od SCH rozhodně nečekali. Prostě špička mezi anime. (16.06.2007)