Samurai Champloo

Musím říct, že mě tato serie velmi příjemně překvapila. Ač nejsem fanouškem hip-hopu a hlavně kultury, která se kolem vytvořila, musím říct že v tomto seriálu bylo spojení velice zdařilé. Nevím zda ostatní, ale ja jsem se u sledování seriálu velice bavil. Vrcholem byl 9 díl a zapalené pole :-) a pak 21 díl zápas v baseballu. K dostání je i na youtube a angličtina není složitá - tak mrkněte, mohu jen doporučit. 90% (08.02.2009)

Nedá se říct, že by mě tohle anime vysloveně nudilo, spíše jen mě to neoslovilo natolik, abych se přilepil na obrazovku a sledoval všech 26 dílů na jedno tažení, jak bývá u mě při skvělých anime zvykem. Každopádně zajímavé to začíná být počínaje 20 dílem, kde se už konečně něco děje a začínají se zde objevovat zajímavé postavy..... konkrétně narážím hlavně na jednu, velice zajímavou a krásnou.... Sara ownage :D......IMHO best scene in anime......http://www.youtube.com/watch?v=U7ckLJEq1LQ (05.02.2009)

Samurai champloo je krásně nakreslený, opravdu originální, má silné ústřední duo (trio, pokud máte rádi pěkná, milá, skoro až plyšová děvčata) je občas nevtíravě vtipný (takhle z první mi vyskakuje obrázek Jina v přestrojení za potulnou hudebnici nebo Mugenovu gamblerskou zálibu v broučích sumo zápasech) a... a má - minimálně na animé - hezký soundtrack... a... je povětšinou nudný. Marná sláva, když se začnu dívat na animé o dvou mistrech samurajského umění, rád bych viděl souboje. Když už se autoři rozhodnou, pojmout takhle představený seriál jako iniciaci do specifického období japonské historie (Edo) a začnou mě seznamovat s jeho uměním, vlivem křesťanství a západní kultury, měli by to dělat způsobem, který mě na to, že bych chtěl vidět více akce, přiměje zapomenout. Pokud máte jiný pocit, rád vám ho přeju, pro mě osobně - 60% (14.12.2010)

Málokdy o nějakém anime dovedu říci, že má všechno, avšak Samurai Champloo mezi tento vzácný druh zcela jistě patří. Madsbender ve svém komentáři použil přirovnání, které jsem se chystal použít též – tedy že se jedná o takovou anime variaci na Jméno růže –, a to jednoduše proto, že si v něm každý dokáže najít to svoje. Jak naznačuje samotný název anime – čanpurú je název okinawského pokrmu, který je charakteristický svou pestrostí užitých surovin –, jedná se o stylovou jízdu napříč časem, žánry, náladami a (pop)kulturami, vystavěnou na dobře napsaných postavách, poctivé animaci a rámcovém příběhu, jenž se v závěru dočká povedeného rozuzlení. Byť většinu stopáže zaplňují epizodní příběhy, každý z nich má v seriálu své místo a divák nikdy neví, jakým směrem se s dalším dílem seriál ubere. Rozmanitost a originalitu odráží také dnes již kultovní soundtrack, na němž spolupracovala velká jména japonského hip-hopu a jehož zásluhou se mnoho západních anime fanoušků dozvědělo o legendě jménem Nujabes. Jakkoli je Watanabe adorován ponejvíce za Bebopa (jemuž rovněž nemohu odepřít kvality), pro mě zůstává jeho nepřekonatelným dílem právě Samurai Champloo, které má své pevné místo v mé top anime desítce, a jelikož o něm bylo podobně jako o Bebopovi už napsáno tolik, nezbývá než svůj komentář zakončit výzvou: prostě se na to podívejte! (29.03.2020)

Naprosto geniální. Jedno z nejlepších anime co jsem kdy viděl. Pro anime netipická kresba, ale přesto naprosto ohromující, vynikající muzika, postavy... vše je promyšlené, chytlavé a prostě... jiné, než jste u anime zvyklí, za což se tvůrcům klamím. Od prvního dílu chytlo a nepustilo a čím blíž jsem byl odhalení pravdy o Samuraji,který voní po slunečnicích, jsem si uvědomoval, že už bych mohl začít i dýchat. Pokud mě nějaké anime na konci rozbrečelo, tak tohle. Tenhle serial ma prostě všechno a ještě přidává osobitý styl a plno šílených, vtipných, napínavých a srdceryvných situací. Potlesk (04.12.2006)