Star Trek IV: Cesta domů

Nápad vzít vyčerpané jádro posádky Enterprise na výlet zpět časem bylo to nejlepší, co mohlo producenta Harva Benetta a scénáristu Nicholase Meyera po zpackaném Pátrání po Spockovi napadnout. Cesta domů je na startrekovské poměry extrémně odlehčená, nadsazená, plná špičkových gagů a výborně ostavených situací (Čekov pátrající za dob Studené války po "emerikn nuklíjrr vesls", za všechny). Příběh je vpodstatě příjemně uhozený a běží si tak do počtu, aby bylo z čeho tahat humorně-napínavé eskapády, chemie posádky cvrká jako v době dovolené, soundtrack Leonarda Rosenmana je skvěle jinaký a nebýt příšerně rozvleklého završení, byla by Cesta domů rozhodně bezchybnou komediální jízdou z rodinky "time-travel". Bohužel se nejspíš jedná o poslední větší úspěch původní posádky, ale zase... díky tomu, jak moc se vymyká těm předchozím, stojí za to. (25.03.2007)

Mě se Cesta domů nakonec líbila o něco méně než Khan a Hledání Spocka, přesto je to jeden z těch lepších Star Trek filmů. První polovinu filmu to je klasický vesmírný Star Trek, přímo navazující na minulý film. Když se ale posádka Enterprise ocitne v naší současnosti, vůbec jsem to tak dobré nečekal. Celý film je parádně vtipný ( Spockovo tápání ) a zábavný, akce tentokrát bylo o trochu méně ale kupodivu to vůbec nevadilo. A ten konec byl tak trochu i dojemný. Takže celkově spokojenost. 80%. (31.03.2012)

Takový Star Trek neStar Trek, který je neobyčejně vtipný a zábavný a skoro vůbec se neodehrává ve vesmíru!( což je tedy kvůli určitým vesmírným faktům, které Star Trek poněkud ignoruje, skoro dobře) Prostor, jaký byl zde dán ojedinělým charakterům, je s předchozími Star Trek filmy skoro neporovnatelný, tedy, tady je samozřejmě větší a to je určitě dobře, protože v prvních třech filmech mi mimojiné trochu vadila i jistá odměřenost, a to tady nehrozí. Zaměření na přírodu je sympatické, stejně jako spousta detailů z nichž bych vypíchnul především sympatický a lidsky neegoistický (jak poznamenal pan Spock) předpoklad (autorů) o velrybí inteligenci a hlavně cestování v čase, jehož případné paradoxy jsou vyřešeny za pomoci "osudu", jak to naznačil v jedné scéně ve starém Enterprise tuším Scotty nebo Sulu. Hudba Leonarda Rosenmana je do tohoto typu filmu silně netradiční ( určitě mě zaujaly až barokní postupy), ale rozhodně zdařilá. Kirkova posádka mi, vyjma Spocka, nikdy nepřirostla tolik k srdci ( ačkoliv jsem ze starého seriálu docela dost epizod zkoukl), ale je klidně možné, že se to po zhlédnutí jejich čtvrtého filmu, změní...Dodatek: a můžu říct, že změnilo natolik, že s odsupem času mám Kirkovu posádku mnohem raději než tu Picardovu....tomu říkám obrat :-) (01.01.2008)

Johó, Startrekovský film jako tutová komedie! Po (nebo spolu s) The Motion Picture ten z dobrých filmů staré série. Bavila jsem se a smála tak, jak u Star treku ještě ne (a to se u seriálu směji normálně), zvláště Spockova konfrontace se starou dobou se povedla. Jen výtku bych měla ke konci. Ty mimozemské verlyby by mě vážně zajímaly a on se člověk nakonec o nějaké pointě vůbec nic nedoví. (26.05.2010)

Tento a VI. díl mě snad přesvědčily, že se Star Trek dokáže pohodlně obléknout do jakéhokoliv žánru. A opravdu netuším, jak se na tenhle počin musí tvářit trekkies, ale já se opravdu bavil. Zápletka s párkem velryb, které mohou zachránit svět tím, že si promluví s ničivou sondou, byla pitomá až za nejzazší hranici, ale posádka musela mít důvod cestovat do dvacátého století, tak zvládnu i ten pitomý. A že se to odehrává právě ve dvacátém století není žádné překvapení - cestování časem ve filmech je nejčastěji z roku vzniku do minulosti/budoucnosti, nebo odtamtud zase do roku vzniku, málokdy z budoucnosti do minulosti nebo ještě nějak bizarněji a to mě mrzí. (08.10.2010)