Star Trek V: Nejzazší hranice

Pátý startrekovský film se mi nikdy moc nelíbil, ale po dnešním shlédnutí musím přiznat, že zas tak špatný není - ale ani dobrý. Kombinuje v sobě několik různých typů filmu a to je docela problém. Kirkova posedlost extrémními sporty nás zavádí do Yosemitského parku, kde si šplhá vesele a bez ukotovení po horách (Tom Cruise v Mission Impossible 2 se po něm vesele opičí), dočkáme se táboráčku a zpívání notorické písně Row, row..., a to jak na začátku, tak i na konci filmu. Padouch pro tentokrát není příliš krvelačný a nebýt toho, že je posedlý svou vizí, kvůli které se nerozpakuje spáchat sedmnáct přečinů proti smlouvě o neutrální zóně, byl by vlastně docela fajn. Klingoni sice vyhrožují a dokonce jen tak ze srandy rozstřílejí starou pozemskou sondu Voyager (I nebo II, k šestce z prvního dílu se už tenhle program nedostal), ale žádné jiné bitvy se nedočkáme, což je první závažný problém. Konečně se nám tu objevují i Romulané (jedna vcelku sexy kočka s několika štěky) a pár povinných vět se pronese i v té klingonštině, ale není to ono. Nová Enterprise je napůl nefunkční, což přináší pár komických a ještě více trapných situací, ve druhé části filmu se Star trek změní ve Star wars a nakonec i v rádobyfilozofické plky, které naštěstí už tak béčkově nepůsobí. Na závěr se dočkáme i toho Jehovy a po jeho zničení následuje přátelská párty čtyř zúčastněných ras. Kdybych to neviděl, o nic nepřijdu. Poznámka na závěr: dle posledních výzkumů leží v centru galaxie černá díra (a asi i v centrech těch ostatních), takže letět tam by bylo ještě šílenější než tady. (16.05.2006)

Bože, proč... Spock a létající boty? Uhura balící Scottyho? Kirk vs. bůh? Shatner se dostal k režii a snažil se ze svého kapitána udělat až moc velkého borce, což dopadlo nejhůř jak mohlo. Půl filmu tak jen nevěřícně kroutíte hlavou, co se to sakra děje a kam se poděla inteligence trekovských zápletek. Některá odhalení jsou sice fajn (McCoyův otec), jiná však z rodu debilních (Spockův bratr) a celý příběh je bohužel jen jedno velké rádoby filosofické krafání, které se nakonec promění v mlácení prázdné slámy. O zabitých hláškách a hrozných tricích nemluvě. (21.04.2009)

Přešlap, Shatnere! Paramount to zřejmě bral jako malý úplatek revoltující hvězdě, ale diletantská režie a nahrubo slátaný scénář poslali Star Trek číslo 5 do kategorie propadáků. Příšerné žvástání o bohu, hodně chtěný humor a nepřirozené vztahy mezi postavami poprvé od roku 1979 přerůstají tvůrcům přes hlavu. Zatímco Wiseova "jednička" vysoké ambice jakž takž vybalancovala, Shatnerova pětka zaslouží... dostatečnou. S odřenýma ušima pana Spocka. (07.05.2009)

Z klasických šesti Star Treků je tento rozhodně tím nejslabším. Snaží se filozofovat a někdy zase vtipkovat zároveň. Navíc příběh se opět rovná obsahu epizody seriálu. Za všechno ale asi může nerozvážná a nevyzrálá Shatnerova režie, kterou si doslova vydupal. Chyba! Alespoň, že známá sestava z Enterprise si drží svůj standart. Slabší 2 hvězdy. (19.11.2011)

Tak po prvé: strašné efekty! Kým dvojka až štvorka mali na svoju dobu unikátnu grafickú stránku, piaty diel má efekty na úrovni sedemdesiatych rokov. Dej je vynikajúci (hlavne vyvrcholenie), ale večná škoda je, že sa zo Star Treku pomaly stáva zábavka na nedeľné popoludnie prepchatá občas až trápnym humorom. Neviem sa rozhodnúť či postarší Spock na tábore spievajúci pri ohníku je vtipný alebo trápny... asi to druhé. (05.05.2009)