Star Trek II: Khanův hněv

Po zhlédnutí prvního dílu, který byl tak trochu mimo hranice mého chápání, jsem myslel, že dvojka mě potěší o trochu víc. Bohužel se to nestalo. Vůbec nějak nechápu celý ten star trekovský fenomén. Tak nevím v čem je problém. Flm, ve kterém se záporák s hlavním hrdinou ani nesejdou tváří v tvář a který je postaven pouze na tom, jak co nejefektivněji napodobit otřes lodi při pomyslném výbuchu, se mi prostě nějak nezamlouvá. Tak jsem to přetrpěl a ještě si hodně rozmyslím, zda se budu věnovat i dalším dílům. Bohužel celkem zklamání. (18.12.2011)

Že vraj najlepší Star Trek film... A spočiatku je to vlastne skôr nuda. Khanova banda hipíkov je dosť smiešna a Kirkovi chvíľu trvá, kým sa zorientuje. Ale potom, keď sa začne akcia, už vydrží napätie až do konca. Triky solídne, hudba správne hornerovsky veľkolepá. Takže trvdenie z úvodu je možnože aj pravdivé, aj pri zarátaní nových Abramsoviek... (03.02.2017)

získal postupem času status fanoušky nejoceňovanějšího filmového příspěvku do univerza Star Treku. ačkoliv osobně nesouhlasím, že by vskutku byl nejlepším filmem mezi všemi dnes již třinácti kousky, dobře rozumím tomu, proč se snímek těší až takové oblibě. předně je tomu tak proto, že na rozdíl od předešlého a většiny následujících vychází z přímočaré a v základu nekomplikované zápletky. nemají v něm místo žádná neuchopitelná fantastická mystéria, diváky netrápí žádné filozofické hlavolamy, žádné alegorie jim nenastavují zrcadlo a nenutí je k morálnímu (sebe)zpytování. místo všeho toho film spoléhá "jen" na prostý, avšak spolehlivý archetyp souboje dvou vůdců, dvou odvěkých protivníků, a to v dimenzích hrubé síly i intelektu. ne že by snad oduševnělost scházela filmu docela. své vlastní myšlenky v sobě zjevně nese. jen je nepojednává do přílišné hloubi a nevěnuje jim příliš prostoru. spíš pokaždé jen zabředne pod povrch, aby se trochu osmělil, a vzápětí se kvapem vrací k akci a napětí. co však budí klamný dojem intelektuální hloubky, je těsná návaznost těchto myšlenek na vnitřní prožitky postav a jejich role ve vyprávění. tím se dostávám k další (tentokrát plným právem) oceňované přednosti filmu - k práci s postavami. první film podle Star Treku postavám péči sice věnoval, každé dal její vlastní smysl a její vlastní úděl, ale to vše se nakonec ocitlo v rozlehlém stínu ústřední záhady a jejího řešení. především však postavy zůstávaly typicky roddenberryovsky "sošné". se startrekovými postavami se vůbec těžko sžívá. s charakterově naprosto dokonalým jedincem, rozumným, poctivým a veskrze čestným není vůbec lehké se identifikovat, a přesto přesně takoví jsou Roddenberryho lidé budoucnosti. to však naštěstí neplatí pro Meyerovy lidi budoucnosti. pro verze hrdinů z Khanova hněvu se pochopení nachází snáz. zde jsou totiž obtíženi méně abstraktními, a proto daleko srozumitelnějšími starostmi. řečeno prostšími slovy, postavy filmu jsou lidštější, než jak byly známy do té doby. stačí si vzpomenout na Kirka, když v útrobách planetoidu Regula přemítá nad volbami, které kdysi učinil. sužují ho vzpomínky na malý podvod ze studentských let, kvůli němuž se však nikdy nenaučil zásadní lekci a to nyní může stát mnoho lidí pod jeho velením životy. tím se zase dostávám ke konci filmu a poslednímu z nejvýznamnějších důvodů, proč si film vydobyl svůj kultovní status: "Byl jsem a vždy budu Vaším přítelem..." neboli největší scéna v dějinách filmového Star Treku až po současnost. tím jsem si tak jist, že ani necítím potřebu tak smělý výrok zdůvodnit. (14.10.2017)

Jednoznačně nejlepší díl Startreckovské série!!! Perfektní záporák, správně temný děj a hlavně úžasně vypjatá atmosféra po celý film. Z těch hnusáckých červů, co jim je strkali do uší, jsem se jako malý budil po nocích;). Brrr... ***Věděli jste, že: Efekty pro "Khanův hněv" se vyráběly ve studiu Graphics Group, které založil otec "konkurenční" sci-fi série "Hvězdné války" George Lucas.*** (05.03.2007)

Vyprázdněné osmdesátkové béčko, které se však stává jakousi esencí "startrekovské" poetiky. Zápletka průměrné epizody natažená na dvouhodinovou stopáž, celý děj se odehrává ve čtyřech podobných kulisách, postavy více mluví než konají a když dojde na akci, tak je nepříjemně statická, až to bolí. To vše navíc s přepáleným a přehrávajícím záporákem v podání Ricarda Montalbana. Jednička byla velkolepý a atmosferický trek, dvojka už je jen "stará dobrá" vesmírná soap opera, jak jí známe ze seriálů. Naštěstí to zde zachraňuje emotivní finále a pár vskutku vypečených scén. Příští setkání však nehrozí. 7/10 (01.04.2013)