Star Trek II: Khanův hněv

V podstate vo všetkom posun vpred oproti jednotke. Dialógy znejú oveľa prirodzenejšie, chvalabohu zmizli dlhočizné "megalomanské" pomalé zábery a ubudlo i na stopáži. Skvelý príbeh v kulisách á la 80s (post-apokalyptickí bojovníci), humor a hlavne bohovské duo Shatner & Nimoy, ktorí v jednotke boli akýsi utiahnutí v kukle. (30.04.2009)

Druhé pokračování filmového zpracování seriálu Star Trek se mi líbilo o něco více, než předchozí díl, a to nejspíš hlavně proto, že mě konečně dokázal alespoň trochu udržet pozorným (ale musel jsem se při tom hodně soustředit). Zatím co v jedničce byla hlavním cílem filozofie, zde to spíše vystřídaly akční prvky a to se mi hodně líbilo, některými místy film působí dokocne přímo hororově - například když dvojice prozkoumává zkroskotanou loď, potom vyjdou a tam stojí skupina tajemně odděných lidí. Herecké výkony jsou opět na nejlepší úrovni a zamlouvalo se mi, že zde dostal o něco více prostoru Leonard Nimoy v roli Spoka. Speciální efekty tu jsou na svou dobu docela obstojné, ačkoli se s takovým Star Wars vůbec nemůžou rovnat, ale stále lepší než v jedničce. Na příběhu filmu mám jedinou poznámku a to tu, že konec měl nastat již v jedné hodině, kdy se obě kosmické lodě střetnou proti sobě a jedna z nich (nebudu prozrazovat) tu druhou poškodí natolik, že by stačila jedna rána a byl by definitivní konec. To se však nestalo a proto mě potom ještě čekala další téměř hodina, kdy se z filmu stala "hra na honěnou", kdy se obě lodě střídavě střetávaly, ničily a potom zase oddalovaly. Trochu mě také mrzel konec, ve kterém zemřela má nejoblíbenější postava, kvůli jsem se také na tuto sérii začal dívat, ale naštěstí se údajně objeví i v dalších dílech, a snad také živá. (17.09.2011)

Vyprázdněné osmdesátkové béčko, které se však stává jakousi esencí "startrekovské" poetiky. Zápletka průměrné epizody natažená na dvouhodinovou stopáž, celý děj se odehrává ve čtyřech podobných kulisách, postavy více mluví než konají a když dojde na akci, tak je nepříjemně statická, až to bolí. To vše navíc s přepáleným a přehrávajícím záporákem v podání Ricarda Montalbana. Jednička byla velkolepý a atmosferický trek, dvojka už je jen "stará dobrá" vesmírná soap opera, jak jí známe ze seriálů. Naštěstí to zde zachraňuje emotivní finále a pár vskutku vypečených scén. Příští setkání však nehrozí. 7/10 (01.04.2013)

|100%| Naprostá spokojenost. Na začátku musím jako tradičně připomenout, že originální sérii, známou ve zkratce jako TOS (The original series) mám rád nejvíc. Přesto vidět filmy po několika letech TOS je pro fanouška staré klasiky velké nadšení. Prvním film nesoucí název: Star Trek: Film (1979) jsem hodnotil 5* (91%). Tam stačilo záživnější pojetí příběhu a něco z TOS - lepší chování a využití postav, ale přesto bylo perfektní. Zato tohle totálně nemá chybu. Jede si to přímočarým směrem, dost to připomíná TOS, ale je to jiné - má to svůj styl. Tradičné narážky Spocka a McCoye, Kirk ve svém živlu, zde jako Admirál, ale přesto řídí lod. Příběh je jednoduchý a zajímavý v tom, že má pozoruhodného záporáka Khana, který se chce Kirkovi pomstít. V jedné epizodě TOS jsme Khana už viděli - tehdy mě zaujal, zde měl aspoň více prostoru. Takže, čekal jsem, že se půjde hned na věc, kdy začne Khan řádit. A ono to šlo hezky mírně, rozvíjelo se to. Bylo to napínavé, dobrodružné a tak dále. Myslím si, že se nedá o Star Treku nějak dlouze debatit. Kdo je velkým fanouškem (osobně se za něj považuji), tak mu stačí málo ke štěstí. Herecké obsazení je skvělé, co k tomu dodávat. Konec mi přišel dosti smutný, ale aspoň dobře sehraný. Akce zde bylo také dost. Hudba se povedla - parádní soundtrack, který obsahoval i motivy z klasiky TOS. Takže tempo a atmosféra - to pomalu houstlo. Čas filmu utekl jak nic - hltal jsem každou sekundu. Nemám co už dodávat. (14.05.2014)

Velká legenda mého dětství a rozhodně jedna z nejpovedenějších hvězdných štrapácí pro velké plátno. Po "seriózněji" pojatém startu, který byl z velké míry tematicky i stylisticky ovlivněn Kubrickovou Vesmírnou odyseou (jako mnozí další), takže místo epických bitev předvedl relativně filozoficky orientovaný zážitek v kombinaci s hypnotickým opájením se krásou vesmírných lodí (v rytmu božské Goldsmithovy hudby) a mysteriózní atmosférou, zacílil takřka kompletně obměněný tvůrčí tým na plnokrevné dobrodružství, na spektakulární space operu se vším všudy. Nový režisér Nicholas Meyer přinesl do druhého ST celovečeráku esenci toho nejlepšího ze seriálové produkce, kvintesenci hardcore ST a ukázal, že dokonale rozumí jejím postavám i interakcím mezi nimi. Khanův hněv je vtipnější, napínavější, emocionálnější a melodramatičtější. Avšak rozhodně nejzajímavějším specifikem je to, že se inspiroval jednou ze svých dávných čtenářských lásek a "oficiální" dění na Enterprise i vesmírná klání s Reliantem vymodeloval podle života a způsobu vedení bitev v námořnictvu za dob napoleónských válek. Nutno podotknout, že velmi věrně! James Horner (v počátcích své kariéry) navíc zkomponoval nádherně pompézní, dynamickou partituru, která je zaslouženě počítána k vrcholu ST hudby a naopak trikaři z ILM odvedli úžasně poctivou práci na tricích, které ani dnes - v éře digitálního morfingu - neztratily nic ze svého nostalgického kouzla a "zemitosti". Jedním z důvodů, proč je Khanův hněv tak dobrý filmem, je v neposlední řadě i logicky odvoditelný fakt, že má naprosto výtečného a maximálně charismatického záporáka, jehož konflikt s admirálem Kirkem má ten pravý osobní rozměr (Hitchcock by mi jistě dal za pravdu). Zkrátka Khanův hněv je i po letech výbornou a nenudící záležitostí. Dokonce natolik, že jsem schopen mu odpustit i jisté "osmdesátkové" neduhy a recyklaci záběrů z jedničky ze scény v "suchém" doku. (08.08.2007)