Babička
Babička
Grandmother
Režie:
František ČápKamera:
Karel DeglHudba:
Jiří Julius FialaHrají:
Terezie Brzková, Světla Svozilová, Karel Třešňák, Nataša Tanská, Jiří Papež, Jan Krchňavý, Jitka Dušková, Dagmar Appelová, Marie Glázrová, Nora Cifková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Obrazy ze života na Starém Bělidle ve filmovém přepisu klasického díla Boženy Němcové... O první filmovou verzi Babičky se v roce 1939 vážně zajímal přední avantgardní divadelní režisér Jiří Frejka. Po bezohledné štvanici fašistického tisku se však svého záměru vzdal ve prospěch tehdy sedmadvacetiletého Františka Čápa. Ten natočil pečlivý přepis, který byl viditelně inspirován obrazovými ilustracemi Adolfa Kašpara. Poetická kamera Karla Degla se uplatnila v exteriérech Ratibořic a Starého Bělidla, které bylo výtvarníky Ferdinandem Fialou a Jiřím Duškem pečlivě restaurováno, stejně jako mlýn a Viktorčin splav. K celkovému dojmu přispěla také hudba Jiřího Fialy. Největší předností však byly herecké výkony. Plzeňská herečka Terezie Brzková ve své druhé filmové roli vytvořila babičku krásnou, laskavou a moudrou. Dalším objevem byla mladičká Nataša Tanská v roli Barunky. I další herecké obsazení bylo na vysoké úrovni – Světla Svozilová hrála paní Proškovou, Marie Glázrová byla aristokraticky krásnou paní kněžnou, Viktorku s výraznou expresí ztvárnila Jiřina Štěpničková. Divácký ohlas byl obrovský a film dodnes těší tisíce diváků při každém televizním uvedení. (Česká televize)
(více)Recenze (150)
Sladkobolný přepis komplikované předlohy, který kladl důraz na pozitivní hodnoty takové "české" babičky. Vše bylo podřízeno nikoli nějaké interpretaci Babičky, ale chladnému kalkulu ukázat divákovi jeho představu o této postavě. Tomu byly podřízeny např. i kostýmy podle velmi rozšířených ilustrací A. Kašpara. Své poslání film splnil... Ale co dnes? ()
I když je tahle verze rozhodně věrnější venkovskému prostředí té doby, už třeba jen tím náboženským akcentem, působí místy spíš dokumentaristicky a postrádá dramatický náboj své o 30 let mladší verze. A i když svou předlohu v lecčems reflektuje věrněji, přeci jen i Němcová napsala v mnohém barvitější příběh. ()
Straaaašne sentimentálneeee poňaté a straaaašneeeee odklonené od reality. Táto filmová (či nebodaj divadelná) Babička má prehnane citlivý duch, čím sa ukazuje v pozitívnom svetle, ale tak to v živote nefunguje, každý ma slabšie chvíľky a tie tu prídu len so smrteľnými tragédiami. Netvrdím, že novšia (farebná) verzia je úplne iná liga, ale je to jeden z tých mála českých filmov, na ktorých som v detstve vyrastal a ktorý mi príde o štipku viac civilnejší. Keby som však cynickejší a videl by som ju dnes prvýkrát, možno by som dal neutrálne hodnotenie. Lenže nevidel a teraz vnímam Čápov film, v ktorom nejde miešať (významné) literárne dielo rečou poézie i divadla zároveň, film je samostatnou jednotkou. Čo môžem pochváliť, je slušná vynaliezavosť údolných priestranstiev a citlivé strihové skratky. A ten nefalšovaný záver. Ale keď sme už pri tých vzťahoch a monotónnej kompozícii dramatického celku, očakával by som, že Babička bude tá, ktorá sa dostane k obyvateľom a nie obyvatelia k nej. Je to taká nenápadná poznámočka krásy, ale pre dej určite prínosná. ()
Tato verze Babičky je mi milejší, než o pár let mladší barevná verze. Moje fantazijní představy o babičce, Barunce, Viktorce a dalších, o atmosféře té doby celkově, byly v tomto filmu naprosto splněny. Tento film má u mě velký potlesk, mohla bych se na něj dívat stále dokola a vždycky mě osloví a dojme. ()
Vždy s dojetím. Vždy s pokorou. Vždy s nostalgií. Tak takhle vidím babičku já. A děkuji Františku Čápovi, že se mu podařilo tak překrásné dílo. A děkuji hercům, protože navždy bude černý myslivec Gustavem Nezvalem aViktorka Jiřinkou Štěpničkovou a babička bude Terezií Brzkovou a Marie Glázrová bude hraběnkou..... :-)) ()
Galerie (47)
Zajímavosti (24)
- Helena Růžičková si jako jediná zahrála i v barevné verzi, v černobílé verzi hrála jako čtyřetá vnučku babičky a v barevné hrála mlynářku. (Zdroj: kniha Český bijhák). (M.B)
- Při natáčení přeskočila jiskra mezi Jiřinou Štěpničkovou a v té době ženatým Gustaven Nezvalem, což vyústilo v milenecký vztah. (Redyx111)
- Jitka Duškovou doporučil do role Adélky její strýc, který tehdy pracoval jako architekt na Barrandově. Karel Hašler z ní byl tak nadšený, že už nebylo potřeba žádného konkurzu. (kosticka7)
Reklama