Babička

Toto skvělé dílo můžu vidět mnohokrát, neboť závěrečný konec má stále stejnou sílu i dnes, kdy si vzpomenu na svou již zesnulou babičku. Oproti pozdějšímu barevnému zpracovaní pohádkovější a malebnější s perfektně načasovanou dramatickou hudbou. V oblibě ho má každý, kdo podle tohoto předobrazu stejně krásně vnímá některou se svých vlastních poznaných babiček. Terezie Brzková totiž jakoby vypadla z knižní předlohy. (06.03.2010)

Asi se tato verze skutečně více blíží knize, nepopírám to, knihu jsem nečetl. Ovšem právě pro absenci knižního srovnání můžu porovnat obě verze Babičky, které jsem viděl. Tu z roku dvacet jedna asi už nikdy vysílat nebudou. Barunka a Babička je mi více sympatičtější právě v mladší a barevnější verzi. U Barunky je to ještě pochopitelnější, když ji hraje úžasná Libuše Šafránková, která se mimochodem narodila až třináct let po natočení tohoto filmu. Naopak Viktorka se více povedla zde. Ve verzi z roku sedmdesát jedna je to doslova blázen. Tady ji stvárnili jako opravdovou nešťastnici docela poeticky. Ovšem v mladší verze se zaměřuje spíše na vykreslení vztahu mezi Babičkou a Barunkou, což zde chybí. Pouze Babička v závěru na Barunku čeká. A také se mi nelíbí poněkud useknutý konec. (13.07.2020)

Babička, a čo to je "strojený"?↵  Holátka moje, to je takô, keď máte hrať dedinské deti a ste pritom nesvoji, naobliekaní a stále nastúpení v jednej formácii.↵  Babička, a čo to je "patetický"?↵  Barunka, to je Tvoj výraz, keď sa na mňa pozeráš. Ale neboj, ostatní herci sú na tom podobne.↵  Babička, a prečo má tento film na ČSFD aj tak vysoké hodnotenie?↵  Ach vnúčatká, predsa kvôli mne, ako vás viem prístupnou formou o dôležitých veciach poučiť, od šetrnosti cez postoj k čudným ľuďom až po otázku smrti. (11.01.2016)

Téhle české klasice jsem nikdy moc nedal a "Babičku" jsem nikdy nečetl. Nevím, jestli se to někdy změní, protože tu potřebu rozhodně nemám. Jenže i když nemám chuť ten příběh číst, prostě se mu nemůže vzít, že je v něm něco krásného českého, něco, co vás přiměje se zamyslet nad tím, co vlastně jste a kde jste. Ale v klidu, ono to po zhlédnutí zase vyprchá. (13.01.2015)

Jednoznačně klenot české kinematografie, na kterém se velkou měrou podepsala doba vzniku. Je to milý film až po okraj naplněný vřelostí a něhou. Atmosféra venkova je tu doslava hmatatelná. Taktéž mám tohle dílo spojené především ze střední školou. Když padla otázka Babičky, volila jsem právě tento film, který mi velmi pomohl. Ale přesto mám raději tu Moskalykovu verzi. Je trošku jiná. (23.04.2012)