Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Obrazy ze života na Starém Bělidle ve filmovém přepisu klasického díla Boženy Němcové... O první filmovou verzi Babičky se v roce 1939 vážně zajímal přední avantgardní divadelní režisér Jiří Frejka. Po bezohledné štvanici fašistického tisku se však svého záměru vzdal ve prospěch tehdy sedmadvacetiletého Františka Čápa. Ten natočil pečlivý přepis, který byl viditelně inspirován obrazovými ilustracemi Adolfa Kašpara. Poetická kamera Karla Degla se uplatnila v exteriérech Ratibořic a Starého Bělidla, které bylo výtvarníky Ferdinandem Fialou a Jiřím Duškem pečlivě restaurováno, stejně jako mlýn a Viktorčin splav. K celkovému dojmu přispěla také hudba Jiřího Fialy. Největší předností však byly herecké výkony. Plzeňská herečka Terezie Brzková ve své druhé filmové roli vytvořila babičku krásnou, laskavou a moudrou. Dalším objevem byla mladičká Nataša Tanská v roli Barunky. I další herecké obsazení bylo na vysoké úrovni – Světla Svozilová hrála paní Proškovou, Marie Glázrová byla aristokraticky krásnou paní kněžnou, Viktorku s výraznou expresí ztvárnila Jiřina Štěpničková. Divácký ohlas byl obrovský a film dodnes těší tisíce diváků při každém televizním uvedení. (Česká televize)

(více)

Recenze (150)

Milky. 

všechny recenze uživatele

Bohužel pro film, ale asi dva dny předtím než jsem viděl Babičku, jsem dočetl Babičku! Ostatní verze jsem ještě neviděl, ale tato mě dost zklamala. Přehrávání tak typické pro dobu natáčení zmiňovat nebudu, to k těmto filmům jaksi patří. Ale zkratkovitost a prosekávání knihy úplně na dřeň mi celkem vadila. Klidně 20ti stránkové části knihy tady byly v pohodě odbyty 2mi větami. Chápu, že do hodiny a půl se taková kniha vměstnat nedá, ale tady jsem měl pocit, že byla snaha tam za každou cenu narvat co nejvíc ikdyby to mělo být zmíněné jenom slovem. Já si osobně nebyl ani jistý jestli bych všechno správně pochopil kdybych neznal předlohu. Musím uznat, že jako pohádkový film to bylo pěkné, ale zvláštní přeskakování děje a zřetelné obrovské množství vystřižených scén, které tam nakonec nedali, mi dost vadilo. Proto hodnotím jak hodnotím. Snad jiné verze budou lepší. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Jednoznačně klenot české kinematografie, na kterém se velkou měrou podepsala doba vzniku. Je to milý film až po okraj naplněný vřelostí a něhou. Atmosféra venkova je tu doslava hmatatelná. Taktéž mám tohle dílo spojené především ze střední školou. Když padla otázka Babičky, volila jsem právě tento film, který mi velmi pomohl. Ale přesto mám raději tu Moskalykovu verzi. Je trošku jiná. ()

Reklama

Bart 

všechny recenze uživatele

Škoda, že režisér Čáp v roce 1949 emigroval. Možná bychom se dočkali krásných filmů. Takových, jako byla Babička. Brzková se brzo stala synonymem pro typickou českou babičku. Původně byla tato role nabídnuta Růženě Naskové, ale ona sama nabídla režisérovi Čápovi téměř neznámou Terezii Brzkovou. ŠŤASTNÁ TO VOLBA! ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Filmársky je všetko dobre zvládnuté, babička je ako vystrihnutá z knihy, presne takto som si ju predstavoval. Ani nie predstavoval, ale tušil, lebo rovnaké charaktery stvárňuje rovnaká herečka aj v klasických českých rozprávkach. Tie ale majú oveľa silnejší dej a zaujímavejšie spracovanie. V Babičke prináša trochu oživenia asi len Viktorka so svojim osudom a zaujal ma ešte úplný záver. Inak len dosť veľká lyrická nuda asi podľa knihy, s tým tvorcovia filmu nemohli pohnúť. ()

mosem 

všechny recenze uživatele

Jakkoliv je z dnešního pohledu zpracování naivní a úsměvné, myslím že je to zpracování, se kterým by i  Božena Němcová byla spokojena. Jakkoliv některé herecké výkony působí úsměvně (především Leopold s jeho nabubřelostí poskoka, který má uniformu), jsou zde na druhou stranu výkony dokonalé (babička a Viktorka). Některé věty jsou pak nadčasové (Lidé zpanštěli a staré poctivé české zvyky jim nevoní). Za mne nejlepší zpracováním, kde práci herců, scénáristy a režiséra doplňuje kamera a také černobílé zpracování. Své kouzlo má nepochybně i to, že zpracování ze 40. let jaksi odpovídá mé představě o "tehdy, za časů babičky" více, než zpracování pozdější. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (24)

  • Při natáčení přeskočila jiskra mezi Jiřinou Štěpničkovou a v té době ženatým Gustaven Nezvalem, což vyústilo v milenecký vztah. (Redyx111)
  • Až do roku 1942 trval súdny spor o údajné porušenie autorských práv. Majiteľka firmy Bohemiafilm podala žalobu, v ktorej tvrdila, že vo filme bolo použité niektoré časti zo scenára, ktorý bol jej majetkom. Spor prehrala. (Raccoon.city)
  • Už koncom tridsiatych rokov chcel Babičku natáčať Jiří Frejka, ktorý už mal dokonca aj napísaný scenár. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno