Babička

Toto skvělé dílo můžu vidět mnohokrát, neboť závěrečný konec má stále stejnou sílu i dnes, kdy si vzpomenu na svou již zesnulou babičku. Oproti pozdějšímu barevnému zpracovaní pohádkovější a malebnější s perfektně načasovanou dramatickou hudbou. V oblibě ho má každý, kdo podle tohoto předobrazu stejně krásně vnímá některou se svých vlastních poznaných babiček. Terezie Brzková totiž jakoby vypadla z knižní předlohy. (06.03.2010)

I když jde spíše jen o průřez literární předlohou, je to průřez v mnoha ohledech zdařilý. Atmosféra venkova je zachycena nádherným téměř dokumentárním způsobem a postava babičky v podání Terezie Brzkové jako by doslova vystoupila ze stránek knihy. Ten kdo zná předlohu však bude mít pocit, že se příliš chvátá a mnohé z motivů jsou jen tak v rychlosti zmíněny a už se spěchá jinam, což je poněkud v rozporu s neuspěchaným tempem předlohy. Řada motivů navíc krácením ztratila základy na nichž je v knize postupně budována. Na druhou stranu však kniha patří k základnímu vzdělání každého Čecha a tudíž snad nebude problém si tyto základy základy dosadit přímo z paměti. Pokud mi něco nesedlo, je to možná až zbytečně velký prostor pro Viktorku, která je v knize jen vedlejší postavou, často jen dokreslující atmosféru doby a místa, i když chápu, že jako jediná má potenciál přidat příběhu dramatický náboj. (04.02.2010)

Kouzlo Čápovy Babičky tkví jednak tím, že scénáristé dokázali udělat věrný přepis této novely (Babička není román!), což vzhledem k formě, jak ji napsala Němcová, rozhodně nebylo jednoduché. A druhým faktorem je skutečně opravdu "vzorová" babička Terezie Brzkové, jedné z našich velkých hereček (vzpomeňme na její Barboru Hlavsovou). Za slzy se nestydím, a tak když slečna Hortensie babičce oznamuje, že pojede do Florencie, přes veškeré přehrávání Nory Cífkové, mi vhrknou slzy do očí. A filmy se slzami v očích musí mít hodně hvězdiček... (03.05.2017)

Z dnešního pohledu se sice může zdát zastaralý, ale přesto je to jeden z nejlepších českých filmů všech dob. František Čáp dokonale pochopil a uchopil ducha literární předlohy (na rozdíl od adaptace A. Moskalyka z roku 1971). Formálně i obsahově klenot české kinematografie, pro děti i dospělé. Je to idealizace, ale moudrá. Neboť takový ideál lidského života je správný. Kdyby bylo možno dát více hvězdiček, dal bych víc. (28.06.2009)

Nejlepší naše zfilmovaná Babička podle proslulého románu od Boženy Němcové a to jednoznačně a bez nějakých větších pochyb. Navíc téměř v ideálním hereckém obsazení. A to nejen od samotné babičky, ale i třeba Viktorka v podání Jiřiny Štěpničkové, nebo například černý myslivec (Gustav Nezval) byli vynikající, a stále až do dneška je mám uchované ve své paměti. O třicet let starší dvoudílná televizní od režiséra Moskalyka už takových kvalit nedosahuje. A na mě osobně tolik už nezapůsobila, chybělo ji prostě nějaké to kouzlo navíc, možná to byla jen (černobílost filmového obrazu, a film pojatý takřka v polo dokumentárním stylu), i ten stařičký venkov čtyřicátých let na mě působil prostě nějak věrohodněji než ten už socialistický sedmdesátých let. Co se ale týče hlavní představitelky to zas všechna čest herectví Jarmily Kurandové. Terezie Brzková jedna z našich vůbec nejstarších hereček, vytvořila opravdu nezapomenutelnou roli, a asi i svojí největší, opominu -li například ještě bravurní výkon v Barboře Hlavsové. Byla to herečka která nemusela nic přehrávat, hrála prostě jen sebe sama takovou jaká byla ve skutečnosti. Ostatně není se čemu ani divit..Lidé v té době tedy v Rakousko-Uherském mocnářství byli prostě jinak vychovávaní než ty prvorepublikový a posléze ty odchovaní socialismem. Za 4* byl to opravdu pečlivý přepis o obecné představě a vizuální podobě naší národní klasiky. (01.11.2006)