Atrakce švédského zájezdu

Československo-jugoslávská koprodukce v neuvěřitelné česko-chorvatsko-srbsko-švédsko-neměcko-anglicko-turecko-maďarsko a nevím co ještě verzi. Skutečné bizarro trefně kombinující motivy z prostředí různých národů. Češi pohlceni odosobněným byrokratickým aparátem, jehož obětí se stává rodina žijící ve špatném době ve špatném domě, Jugoslávci v zajetí národnostních rozepří a gastarbeitovských starostí či Němci užívající si hromadný striptýz předsilikonového období. Celá tato ironicky komentovaná taškařice je jako sled atrakcí sledována zvnějšku skupinou švédských turistů, kteří navštěvují jednotlivé země a jsou bezděčně svědky lidských tragédií. Uzavřenost autobusu i jazyková bariéra umocňují povrchnost jejich sledování, které nepřechází v pochopení. (12.10.2012)

Tak teda jedna hvězdička. A to jen z toho důvodu, že si netroufám film označit rovnou za odpad! Vůbec totiž nechápu, proč když je film mluven česky jen z jedné třetiny, proč není zbytek opatřen titulky. Nebo že by se mi jen nezobrazovaly? Takhle mi zřejmě unikaly nejen nuance, ale patrně i důležité momenty děje. (Sobota 13.03.2010) (13.03.2010)

Tak jsem si myslel, že Olmerova Nahota na prodej je takovou Latimérií podivnou v našich filmových vodá a ejhle, ona má straší sestřičku. Na rozdíl od té naší šílenosti má ale tohle nějaký koncept a drží si to určitou příběhovou linii. JEdnotlivé příběhy spojuje jako jako zlatá niť švédský autokar, který si to v posledním roce našeho socialismu štráduje východní částí Evropy. Jelikož režim už byl v posledním tažení, bylo možno si u naší dějové linky odehrávajícíc se v ČSSR si dělat z lecčehos nefunkčního srandu. Z Německa pak jistě diváka tehdejší doby musely rozbunzírovat erotické scény z nočních klubů v Hamburku, které tam ale byly něco tak přirozeného jako kazdodenní vyvážení popelnic popeláři. Z hlediska diváckého mne film svým dějem moc nezaujmul i když jsem byl místy zvědavý co bude dál. Ovšem jako otisk doby na níž plynule navázaly naše divoké devadesátky je to dílo naprosto dokonalé! Film je svým způsobem i vizionářský, už tehdy režisér lehce naznačil to Jugoslávské národnostní kvašení, které jak víme vyvrcholilo občanskou válkou a jejím rozpadem již o pár let později. Tohle si asi budu muset dát ještě jednou, páč mně to docela zaujalo. Zatím dávám za tři pytlíky. * * * (08.08.2020)

Další ze zapadlých úletů těsně předrevoluční doby, tentokrát v Jugoslávské režii. Specifický balkánský pohled, díky kterému mi vždy připadali hrdinové z jihovýchodu divní, nasměrovaný na nás, ovšem dává překvapivé vyznění. I my jsme divní! Doporučuju také i jen z toho pohledu, co bylo dřív možno ve filmu vidět a slyšet. Rozhodně je ale díky tomuto filmu jasně patrné, že dnes jsme úplně jinde. A rozhodně neříkám, že všechno šlo kupředu. (07.01.2015)

Nesourodý film složený ze dvou příběhů,   které se protnou ke konci filmu. Z české strany   taková nepovedená komunální satira, objevují   se místní tajemníci, neschopní úředníci.   Film byl natočen v roce 1989 a tak kritika   společnosti poněkud vyšuměla. Dobrý herecký   výkon Vlasty Zavřela, který jediný film   podržel. Ze strany jugoslávských filmařů zase   pouze pokus o kriminálku, která není vůbec   zajímavá. Na podobné téma organizovaného   zločinu s pašováním drog bylo natočeno mnoho   lepších příběhů. Tím nemyslím z české   strany. (09.09.2022)