Úpis

No to zas byla jednou blbost. Nebo spíš pohádka se zmateným dějem. No, vlastně děj by se ještě dal pochopit, ale zase ty trapné nesmysly ve věcech bitek bez krve, nadpřirozenejch pohybů, letů a neuvěřitelnejch fyzickejch schopností (třeba cestování v čase - kde jsem třeba nepobral, jak je možné, že třeba generál svůj osud mohl změnit a otrok zavraždění své rodiny ne). Takže to bylo pohádkové sci-fi s fantasy historickou stylizací, s digitálními efekty a s prvky legendy protkané láskou, zradu a lží. Takže slátanina jak krvavej sopel na vložce s trojitým ostřím a pocukrovaný hnojivem. (25.03.2007)

Nádherná legenda, ktorá pod rúškom rozprávkovo krásneho, priam dúhového vizuálu neisto balancujúceho na hranici s gýčom (silne indi-vindi od diváka k divákovi) a za doprovodu epickej hudby, predostiera košatý, ale naštastie vo výsedku jasný a uhladený príbeh o láske. Pohádkový nádych celej story sa s vetveným charakerov a odokrývaním ich minulosti postupne vyparuje a ostáva mlhavo definované zlo a dobro a divák napäto čaká ako to nakoniec dopadne. Z duelu dvoch megalomanským wuxia filmov posledného obdobia (Seven Swords vs. Promise) vychádza víťazne práve tento Chenov počin (a to celkom s prehľadom). (17.09.2006)

Kaigeho príspevok do rodiny wuxia v sebe nesie pre mna az prekvapivo pocetne fantasy prvky v pribehu. Ovsem aj vo fantasy zanri je prijemne, ak pribeh a postavy funguju aj sami o sebe a odrapkavanim nadzivotnych mudier a fatalnych dialogov nesluzia povacsinou len ako vyplnovacia vata pre audiovizualne orgie (navyse samotna technicka stranka vykazuje vykyvy). The Promise je celkovo pre mna velmi nevyrovnany. Manieristicky nafuknuty vypravny brak, napriek tomu stale vsak oku lahodiaca vytvarna stylizacia ako i obrazova opulentnost v kazdom zabere v podmanivom zavoji epikou posobiaceho soundtracku. Lakadla, ktore dokazu zaujat vase vnemy, avsak bez patricneho zakotvenia v silnom a konzistentnom pribehu (rozharanost je badatelna najma v prvej polovici) samotne na dlzku celovecerneho filmu nestacia. Neobmedzene financne moznosti tak aj Kaigemu paradoxne v tomto pripade zviazali ruky a potlacili kreativitu. (27.12.2005)

Tvůrci tohoto čínského eposu by si měli uvědomit, že méně někdy znamená více. Vedle do očí bijící obrazové přeplácanosti a bohaté výpravy nemá Mo gik moc co nabídnout. Story je chatrná a unylá, ztotožnění se s hrdiny téměř nehrozí, některé digitální triky působí až směšně a lacině (už úvodní úprk otroka Kunluna před stádem býků ukáže, že trikové studio angažované ve filmu má do ILM nebo WETY hodně daleko), stejně tak vypadají červené kulisy královského hradu, Kunlun je snad všemocný, do vězení si chodí doslova na vycházky, souboje sahají krásně stylizovaným a efektním bojům z Hrdiny sotva po kotníky... Jak vidno, film se mi tuze nelíbil. Kdo by si snad myslel, že uvidí opus ve stylu Zhanga Yimoua, ať dá raději od Mo gik ruce pryč. (18.02.2006)

Víte jak dopadne pohádka o otroku, kterýžto k zakázané lásce došel, když se k řemeslu pustí jeden zručný Číňan, jež si napomoc přibere početnou armádu “křoví“(kompars), státní továrnu na dráty a kabely všeho druhu obere o roční zásobu “wuxia drátů“ a triky si nechá spíchnout v “druhé cenové“? Imho dopadne to velice rozporuplně. Na jedné straně máme efektní podívanou s nádhernými exteriéry, herci, hudbou a všemi těmi okrasnými prvky co k tomuto žánru patří a na straně druhé máme smíšené pocity, že vlastně Chen Kaige nevěděl co chce říci a ve všem měl pořádný chaos. Výsledkem se stává vcelku nekonzistentní podívaná, která ubíjí kvality filmu lehce pod hranice průměru. Mnoho chyb a nelogičností (zbytečnosti v ději (bohyně), velké prodlevy mezi mnoha událostmi (prolog a závěr), místy otřesné trikové sekvence (býčí závod), chování postav (jak již bylo řečeno : Kunlun si chodí do vězení jak do hospody, ale cestu ven najít nemůže…jo leda že by zvedl hlavu a po vzoru pana Pláštěnky trošku “hop hop a letím")... ) odsunují snímek do kategorie “normálních odpoledne“, ke kterým se jistě nebudu chtít vracet… (29.11.2006)