Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Malíř Horác za pomoci kriminalisty ve výslužbě Vašátka řeší záhadu zamčeného pokoje v souvislosti s podivnou „sebevraždou" sester Vojínových... Horác (J. Bartoška) navštíví svého přítele, bývalého kriminalistu (R. Hrušínský) a je zaujat dvěma zvláštními ženami, které bydlí v domě naproti. Ty staré sestry spolu žijí celý život, škorpí se, dělají si naschvály, ale být bez sebe nemohou. A pak jsou jednoho dne obě dvě sestry nalezeny ve svém zamčeném bytě mrtvé. Otrávily se plynem. Takže oficiálně je případ uzavřen jako sebevražda. Jenže Horácovi se to nějak nelíbí. I když ho jeho přítel kriminalista odrazuje, pátrá dál. Byly ty ženy zavražděny? A má v tom prsty Janza, nebo jejich přítel Pesný, který měl bydlet v jejich bytě? Dramatizace detektivního románu Hany Proškové s jejím oblíbeným hrdinou malířem Horácem byla natočena v roce 1987. (Česká televize)

(více)

Recenze (56)

Disk 

všechny recenze uživatele

Na téhle jinak nezajímavě zpracované televizní detektivce je udivující jiná věc: Dvakrát tu zazní slavná Amapola od Ennia Morriconeho z filmu Tenkrát v Americe. V titulcích o Morriconem není ani zmínka, místo toho je zde pod hudbou podepsán Zdeněk Marat, který pro Dušana Kleina napsal hudbu k prvním třem Básníkům. Je neuvěřitelné, že tahle masivní krádež normalizační Československé televizi prošla úplně v pohodě. ()

MrPierc 

všechny recenze uživatele

Mám rád starší TV (studiové) filmy. Vyznačují se hlavně realistickou kamerou , kde je vidět pokožka herců bez makeupu s boláky i vředy, které má každý člověk. Ostrý obraz bez přikrášlení ve mne vždy vyvolá větší realističnost než jakýkoliv Hollywood film. Příběh je dosti vleklý, ale vavažují ho herci a ke konci vice flashbagů. Naprosto skvěle unavený Hrušínský i Čepek. ()

Reklama

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Námět téhle televizní detektivky podle Hany Proškové o dvou sestrách, které byly nalezeny mrtvé ve svém zamčeném bytě po otravě plynem, je docela mysteriózní. Rudé růže na posteli nejdou na rozum hlavně malíři Horácovi-detektivu amatérovi v podání Jiřího Bartošky. Mě zas moc „nešly na rozum“ ty velmi divné flashbacky z inkriminovaného dne „vraždy“. Celkově pěkné herecké obsazení (počínaje Rudolfem Hrušínským coby vrchním komisařem Vašátkem ve výslužbě a konče Miroslavem Macháčkem v další z rolí podivínů). Jinak mě zaujala myšlenka, že některé jednání nás lidí je postižitelné zákonem, zatímco jiné se týká pouze našeho svědomí. PS: Zhlédnuto coby připomínka 100. výročí od narození Miroslava Macháčka. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Zklamalo mě to. Věřím, že v samotné povídce ta záhada mohla fungovat. Ale v padesátiminutovém TV filmu není už v půlce oč hrát. Přitom atributy by zde byly - tajemné okno, bláznivé sestry, zalomneý prostor, původní malostranská hospůdka, čtení z ruky... Než přijdeme na to, že hodně těch věcí je nepodstatných, stejně jako postava vysloužilého policisty v podání Hrušínského, který zde náhodou bydlí hned proti oknu sester. Postava Čepka je nevyužita zcela, ten tam prostě je a tyká člověku, který mu vyká, a snaží se mu jen podívat do dlaně. Dokonce i Macháček tady jen stínuje, a když už má mít stěžejní roli, přečteme si jen dopis. Ty mázlé retrospektivy mi za chvíli rovněž šly krkem - chápu, že sestry byly bláznivé, proto ta divná kamera, ale jednou, dvakrát by stačilo. A pak ty rekonstrukce, které si malíř vymýšlí - znamenají totiž jeden záběr použitý několikrát, někdy i třikrát! Samotná zápletka a rozuzlení jsou tak prostinké, že je asi každému brzy jasno, a i kdyby ne, žádná bomba se nekoná. Á propos malíř - nějak jsem nepobral, že malíř nemaluje, a když, vypadá to děsně, zatímco kriminalista maluje a velmi slušně. Ale opět se s tímto motivem nijak moc víc nepracuje. Vážně škoda, v úvodu to jistou atmosféru mělo, takové malé romaneto, ale pak to šlo do kytek. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Až morgianovsky laděný temný, detektivní příběh, který funguje sice jen napoprvé, jako každý podobný snímek, ovšem ten první efekt je zde výborný. Narůstání děje a poodkrývání tajů, je skutečně hodné mistra československé dramaturgie, který se zde zhostil samotného scénáře a D. Klein měl již v této době nakročeno ke svému režisérskému vrcholu . Zbytek dolaďují elitní herci. Jak napsala Snorlax, "flashbacky" byly skutečně podivné...i hudebně. Nicméně i tak se jedná o výbornou záležitost. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (4)

  • Podle textu Hany Proškové vznikla také rozhlasová inscenace „Křivý prostor“ (2002, režie Hana Kofránková). (Přemek)
  • Natáčelo se v Praze na Malé Straně, v restauraci U Dvou koček a na Uhelném trhu, který se nachází na Starém Městě. Na zmíněném trhu se odehrává i děj filmu. (ArthasKarfa)
  • Film byl natočen na motivy povídky Hany Proškové „Křivý prostor“, která vyšla spolu se dvěma dalšími v roce 1971 pod názvem „Smrt programátora“. (Zlatohlávek)

Reklama

Reklama