Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První rok znárodněné kinematografie přinesl na plátna kin pětici filmů z okupační tematikou. Jednoznačně nejlépe dopadlo okupační drama režiséra Františka Čápa Muži bez křídel, situované do událostí kolem heydrichiády. Hrdiny příběhu s akčními prvky jsou členové odbojové skupiny, kteří pracují na mimořádně exponovaném místě - na ruzyňském letišti. Jde většinou o zaměstnance údržbářských dílen, kteří ukrývají mimo jiné i malého chlapce Jirku, který zázrakem přežil tragédii v Lidicích. Proti nim stojí německé vedení letiště, gestapo a velice aktivní donašeč - vedoucí údržby Ullmann, původem sudetský Němec... (Česká televize)

(více)

Recenze (36)

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Klasické válečné drama. Děj v souvislostech trošku pokulhává, ale není to nějak výrazné. Herci výborní, hudba pana Kalaše a kamera nevím koho rovněž. Není co dodat. 201312216201/6202+++++Klasika pana Čápa jako více jeho filmů. Natočeno je to dobře, herci umí, má to dokonce i svěží děj. Ničím to sice z řady nevybočuje, ale jako film pro pamětníky naprosto dostatečný. Tedy, dostačující. 20170516 7203/7221 ()

sator 

všechny recenze uživatele

Co Čech to odbojář.......... Děsná režie,herecké výkony i scénář..... Co stálo za pozornost : staré ruzyňské letiště,uvrhnutí hlavního záporáka Ulmanna (E.Linkers) do transformátoru. První (5vteřiová) role R.Lukavského v roli velitele sonderkomanda.Panoptikální pohřbení chlapce na vrakovišti letadel.... A závěr filmu, kdy v jakési koláži pochoduje žena opásána kulometnými pásy s náboji, v pozadí plamenů, to už snad byla legrace...nebo néééé? 20 % ...... ()

Reklama

Roman Albach 

všechny recenze uživatele

Skvělý film, který díky tomu, že vznikl pouhý rok po osvobození, je velice autentický. Všichni herci věděli, co hrají a proč. Bylo to patrné z každého jejich pohledu. Stejně tak František Čáp měl přesnou představu, co bude točit. Vznikl tak velký film o nenápadném hrdinství, které kapku po kapce ztěžovalo okupantům jejich situaci. Postava Gustava Nezvala je nešťastná, napadá mě německé slovo Pechvogel. Ale dnes víme, že byla řada bojovníků za svobodu, která rychleji konala, než přemýšlela.... samotný konec filmu se vztyčováním československé vlajky je velmi emotivní. Za normálních okolností by mi asi už vadil, ale v tomto případě (rok 1946) je zcela namístě. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

O válce po válce. 1) Po osvobození se pro nově znárodněnou kinematografii přirozeně nabízelo téma nejžhavější - okupace. 33letý František Čáp pojal svůj v pořadí již dvanáctý (!) film jako odbojářské drama s jasně definovaným našincem a nepřítelem. Tuto tezovitost lze vzhledem k době vzniku jen těžko snímku vytýkat. 2) Více mi vadila melodramatičnost, divadelní přehrávání herců, naivní scénář a celkové dobově typicky ploché černobílé vidění světa. 3) Film je zajímavý svými reáliemi (letiště Ruzyně) a autentickými detaily (jak to tak u historických snímků točených s jen krátkým odstupem bývá). Vazba na lidickou tragédii je působivá. Snímek má tempo a švih. Nicméně necítím potřebu se na něj kouknout znovu. ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

František Čáp opět dokazuje, jak perfektní režisér umí být, a to i v případě válečného filmu. Perfektně psychologicky jsou vykresleny především ženské postavy - sekretářka, která vyzvídá v táboře Němců pro Čechy (neobvykle půvabná Petrovická) a pošťačka, donášející gestapu (rovněž půvabná, později v zahraničí hrající Vrbenská). Scénář mě zaujal, má tempo, dynamiku, spád, zápletku a určitý patos filmu odpouští, protože se natáčelo ani ne rok po válce. Jediné co nechápu, je nízké hodnocení!? ()

Galerie (18)

Zajímavosti (5)

  • Kameraman Jan Stallich trval na tom, že si Jiřina Petrovická (Jana) musí vyholit obočí a namalovat jiné. Podle Stallicha hezčí, avšak dle Petrovické strašlivé. (Teres)
  • Pavel Hromek sám neměl k postavě radisty vysazeného z Anglie daleko. Hromek byl totiž posledním parašutistou vysazeným na území Protektorátu v rámci výsadku Bauxite 22. března 1945, kde plnil především zpravodajskou činnost a zároveň se podílel na přejímání materiálu z leteckých shozů. (Bobek27)
  • Úspěch i vhodné ideové vyznění snímku Františku Čápovi pomohly s poválečnou rehabilitací. O rok dříve se ještě musel zpovídat tzv. očistné komisi a vysvětlovat jí přítomnost antisemitské scény ve svém protektorátním snímku Jan Cimbura (1941). (Zdroj: Letní filmová škola)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno