Panu učiteli s láskou

Videl som už niekoľko filmov na túto tému. A boli ako cez kopirák, aj keď sa líšili dobou vzniku a krajinou pôvodu. Ono sa asi ani nedá vymyslieť niečo prevratne nové. Vždy to bude viac alebo skôr menej uveriteľná rozprávka. Ale rozprávky majú vďačných divákov a film už od svojich počiatkov divákom sprostredkúva niečo snové, neskutočné. Veď preto sa hovorí o niečom rozprávkovo krásnom, že je to ako vo filme. Tomuto filmu sa nedá veľa vyčítať. Poskytuje divákom to, čo od neho očakávajú. Že tie očakávania nie sú príliš vysoké, že ten černošský učiteľ je príliš ideálny? No a čo? Dnes je tých politicko-korektných a realite vzdialených filmov prinajmenšom toľko, koľko bolo pred pol storočím. (19.03.2022)

2x Poitier za jeden večer je trošku zprasení něčeho tak výjimečnýho. Už to nikdy neudělám. Slibuju.. Nevěřím, že bude ve světě filmu pořád co nového objevovat.. Musím si takovéhle krásné filmy šetřit a dávat si je po malých douškách a né že se takhle předávkuju. Někdy mi prostě naivní film sedne a na to ulepený ocumlaný lízátko se nalepím celým obličejem a nechci se za žádnou cenu pustit.. (01.11.2011)

Skvělý Sidney Poitier, jeho charisma až zaráží. Přichází jako učitel na svou první štaci, aby tam z hajzlů udělal slušné lidi. Míra naivity zde není tak velká, aby to obr-představení shodila. Čili film, u kterého se budete cítit báječně. Tedy pokud nejste učitel v České republice, nepobíráte učitelský plat a neztrácíte nervy u té nevychované chásky. Ve skutečnosti totiž taková náprava není možná. (08.09.2009)

Moje velká "srdcovka" z mládí. Je pravda, že v současné době už film připadá trochu naivní a zastaralý. Pro mne ale stále zůstává nostalgickou a příjemnou vzpomínkou a v mé Top10 se ještě stále drží. Filmů na téma "študáci a kantoři" jsem viděl mnoho a hodně dobrých, ale nějak pořád preferuji tento. Třeba je to kvůli Sidney Poitierovi, kterého jsem měl hodně rád (ne náhodou mám ve své Top10 s ním dokonce 2 filmy). Možná je to i tím, že jsem byl v té době přibližně ve věku jeho žáků a jeho přístup se k nim chovat s přirozenou autoritou jako k dospělým jsem oceňoval, obzvláště když v tehdejších školách u nás převažoval přístup autoritářský a soudružský (těm nemnoha výjimkám se tímto omlouvám). Nakonec Sidney vyhrál i když se k tomu přístupu musel docela obtížně probojovat. Také jsem byl odchován hudbou šedesátých let a písničku "To Sir, With Love" s Lulu jsem slyšel nedlouho před shlédnutím filmu (byla dokonce No. 1 v anglické hitparádě). (22.02.2017)

Nepřichází to s něčím objevným nebo dosud neviděným, i když vzhledem ke svému stáří, to tak kdysi být mohlo, ale právě v této relativní jednoduchosti tkví síla celého snímku, která dokáže přetavit i menší naivitu ve svůj prospěch tak, že vypadá přirozeně a podobně jsou na tom i scény, kdy je potřeba najednou zvážnět. A i v tomto filmu mě Sidney Poitier opět potěšil. (20.09.2016)