Panu učiteli s láskou

Ne, nebojím se jít na pět. Feel-good filmů totiž není nikdy dost a Panu učiteli s láskou je v tomhle směru excelentní záležitostí. Souboj Sidneyho Poitier s bandou nevycválaných nevychovanců po celých 105 minut neztratí dech a trochu zamrzí jen nedotažená linka se slečnou učitelkou. Jinak ale radost pohledět. (28.02.2009)

Výborne spracovaná problematika zo stredoškoslského prostredia. Z inžiniera Marka sa voľky-nevoľky stáva učiteľ triedy, ktorá je postrachom školy. Ako sa mu podarí vysporiadať sa s triedou ako celkom ale aj jednotlivými individúami? Čaka ho neľahká úloha, no Mark nie je človek, ktorý by sa len tak vzdával. Film odporúčam zhliadnúť každému, kto uvažuje nad karierou učiteľa. (01.06.2021)

Což o to, Sidney Poitier má charisma na rozdávání, je to sympaťák k pohledání a humanistické ideály z něj přímo vyzařují, přesto bych adepty studia pedagogiky důrazně varoval před pokusem pohlížet na učitelskou profesi přes zkušenost filmového hrdiny. Na příběh o tom, jak učitelský elév svým zápalem dokáže během několika málo týdnů zásadním způsobem zvrátit negativní atmosféru ve třídě a z ukázkových sígrů v nejobtížnějším věku, na kterých se podepsalo kdeco od nevýchovy v rodině přes absenci pozitivních vzorů v okolí až po rezignaci a profesní selhání předchozích kantorů, udělal zapálené studenty připravené vstoupit do života, se hezky kouká, jenže s reálným životem to nemá nic společného. Snímek je tak sentimentální, moralizující a především neuvěřitelně naivní, až místy působí nepatřičně - jako by se dotýkal hranic parodie. Význam filmu spočíval podle mého jinde. V době natáčení ještě ani zdaleka nebylo zvykem vnímat černochy jinak než jako příslušníky dělnických povolání. Poitier v roli nepřehlédnutelného, silnou osobností vybaveného, vysokoškolsky vzdělaného intelektuála pomáhal bourat stereotypy a emancipovat afroamerickou komunitu a černošské přistěhovalce v Evropě. Na vysokém hodnocení na ČSFD se podle mého podepsala nostalgie, je nutné je brát s určitou rezervou. Celkový dojem: 45 %. (03.10.2017)

Možno už bude súčasnému divákovi pripadať spôsob rozprávania deja a jeho mierna naivita smiešna, fundovanému divákovi, túžiacemu po doplnení si vzdelania z filmovej histórie, určite pohľad na ultra sympatického Sidneyho Poitiera spôsobí vnútri duše rovnaké emocionálne zmeny, aké pri jeho vyučovaní začínali postupom času cítiť aj jeho žiaci. Film je akýsi liberalizmus na druhú, ukazuje černocha ako intelektuála učiteľa a zároveň problémových žiakov, ktorí dokazujú, že aj takéto deti sa dokážu zmeniť a môžu byť v budúcnosti prínosom pre spoločnosť. Dodnes sa bojím, že raz vznikne remake s Denzelom Washingtonom v hlavnej úlohe, ktorý bude mať za úlohu prevychovať drsných 17 ročných priaznivcov hip hopu s trávou v ústach a koksom vo vačku. (06.02.2013)

„On vás neučí. JA vás učím. Kritizovať môžete mňa, ak nedodržím úroveň, ktorú žiadam od vás.“ Matka školských drám, kedy ešte učitelia nemuseli byť mariňáci (Michelle Pfeiffer – NEBEZPEČNÉ MYŠLIENKY), psychopati s kušou (Samuel L. Jackson – PARAGRAF 187), ani Chandler Bink (Matthew Perry – TRIUMF: PRÍBEH RONA CLARKA). Film stojí na charizmatickom, presvedčivom výkone fantastického Sidneyho Poitiera, jedného z najdôležitejších afroamerických hercov vôbec. Scenár sa s odstupom desaťročí javí skôr ako štandardný, pretože od neho všetci nasledovníci spotene opisovali (nástup učiteľa do pekelne líčenej triedy, z ktorej sa nakoniec vykľujú správni študenti, ktorí len potrebujú vidieť, že na nich niekomu naozaj zálež). Plusom je poctivá, staromódna réžia s dôrazom, kladeným na psychológiu, dialógy, vzťahy a herecké výkony a parádne zostrihaná/ozvučená Návšteva múzea. (16.04.2009)