Smrt pana Lazaresca

Ohromne zbytočný film, s prepnutou dĺžkou, otrasným vizuálom a dejom, ktorý sa snaží o vykreslenie strašného stavu zdravotníctva v Rumunsku, avšak všetky postavy len opakujú otrasné repliky, a snaha o zobrazenie "krutej reality" hraničí občas s trápnosťou. Toť poznávacím znamením vôbec celej "rumunskej novej vlny". Smrť pána Lazarescu je bolestivou zdĺhavou smrťou diváka, ktorý zomrel na nudu. RIP. Nota bene, verím, že kopa divákov priala pánovi L. čo narýchlejšiu a čo najdrastickejšiu smrť - hovorím s humorom, ale bez "nadsázky". Hluchý koniec ma prijmel veriť, že Puiu sa trochu idiotským spôsobom snažil, aby jeho film vyznel artovo. Žiadne posolstvo sa však nekoná a divákovi zostávajú len oči pre plač z toho, ako hlúpo premrhal posledné 3 hodiny života. (14.02.2013)

Až neskutečně realistický film, takřka dokument v reálném čase. Pravdivý. Tohle poznáte nejlépe, až budete provázet někoho těžce nemocného ze svých nejbližších po nemocnicích. Tak je i v našem zdravotnictví - člověk je semlet v soukolí ozubených kol běžícího stroje ohromného kolosu. Není čas se zdržovat jednotlivcem, materiálu je stále dost a dost. Proti tomu drtícímu stroji jsou bezmocní nejen pacienti, ale i doktoři a ostatní personál. Semílá to všechny. Specialisty zajímá jen jejich obor a pacienta přehazují k jiným specialistům; budˇ to pacient vydrží a dostane se z toho, nebo zemře...Technika ve zdravotnictví je sice vyspělá, ale zcela selhává lidský faktor. Není-li Boha, nemá lidský život (a zvláště starých lidí) cenu...Láska, úsměv, pomoc, obětavost - to žádná technika nenahradí! ------------ --------------- ------------------ Tento rumunský film mne opět udivil svým realismem, který je svým způsobem výpovědí, poselstvím. Sice nemoralizuje, nicméně sám o sobě působí svým chladným nezúčastněným dokumentárním stylem jako velké morální memento..(a to nejen pro zdravotnictví, ale vůbec pro celou dekadentní demoliberální kapitalistickou společnost). Film o panu Lazarescovi je výborný, ale bohužel poněkud zdlouhavý; dávám mu proto jen tři hvězdičky (nejpřesnější by bylo 3,5), protože jiný rumunský film, 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, rovněž realisticky ukazující současný "všední" život, je mnohem lepší, a ten je na čtyři... (12.08.2011)

Moc hezká exkurze napříč rumunským zdravotnickým systémem, kde není člověk nic víc než kus masa, položka na seznamu a každodenní rutina. Netuším, jak to chodí kupříkladu u nás, protože jsem prozatím nemusel podobný výlet absolvovat a věřím, že to nezjistím ani v budoucnu. Každopádně docela zajímavý a velmi depresivní snímek, kterému bych si troufl vytknout zejména dost nehezký stereotyp. Kratší stopáž koncentrované deprese by mu rozhodně slušela víc, než koláž opakovaných záběrů. Taktéž nejsem fanouškem toho, když má kameraman Alzheimera. [65 %] (12.06.2021)

Trpká a veľmi nepríjemná sonda do útrob rumunského zdravotníctva, finančne vyčerpaného, kapacitne nedostačujúceho a slabo plateného. S tým samozrejme súvisí nechuť liečiť, neúcta k pacientom, všeobecný cynizmus a citová prázdnota zdravotníkov. A všetko si to bohužiaľ odskáče pacient. Chudák Lazarescu Dante Remus a jeho strastiplná krížová cesta, človek by si normálne až prial, aby to jeho utrpenie už skončilo a on mal konečne svätý pokoj. Film má síce jednoduchší príbeh, no povie toho strašne veľa. Navyše moje nepríjemné pocity pri sledovaní snímku vo veľkej miere zvyšovala vedomosť, že takmer v takomto podobnom rozklade je zdravotníctvo aj u nás. Silný nadpriemer. 85/100 (01.06.2016)

"Jo, tady můžete pít, kouřit i páchat jiné hříchy..." Nemocný pan Lazarescu si projde během pár hodin konfrontací s řadou zdravotníků, v jejichž konání se odráží různorodé přístupy k pacientovi vycházející z konkrétních povah i špatně řízeného systému. Naráží na neschopnost kvalitně a citlivě vedené komunikace i zatížení administrativní složkou zdravotnické profese, stejně jako u jiných postav i skutečnou ochotu pomoct a nepřehlédnutelné rysy lidskosti, které tu naštěstí v nejedné osobnosti ani přes jistá selhání (jak systému, tak pochopitelné vyčerpání a zatížení v rámci náročné profese) zbylo. Na filmu vysoce oceňuji tuhle nečernobílost, realistický dojem z celého dění, i silnou působivost dosaženou v tak citlivém tématu bez kapky citového vydírání. I sám Lazarescu, nakolik je těžce nemocným člověkem, který ve mě vzbuzoval po celou dobu soucit a v nejedné scéně se na mě z něj přenášel silný pocit úzkosti, si za svůj stav současně může sám. Podobně působivý nadhled do nemocičního prostředí s úderným přesahem a komplexním vykreslením jsem už dávno v žádném filmu neviděl, navíc i ruční digitální kamera tu dokáže být působivá a využívat svůj značný potenciál i bez rozklepaných záběrů. Putování pana Lazaresca po nemocnicích nese v sobě až hořce absurdní rozměr, byť celá silně realistická atmosféra a smutné téma ani přes pár humorních odlehčení příliš nedovolují vnímat tento děj (tragi)komicky. Za tak silný zážitek, vtažení do děje (kdy jsem ani nestačil vnímat, jak mi tak dlouhý film rychle ubíhá) a povedené realistické zpracování včetně scénáře (kdy i k té zprávě, kterou nejdřív zahlédneme jen náhodně v TV, se film ještě víckrát vrátí) uděluji plný počet hvězd, i přesto, že bych očekával jasný závěr bez takto náhlého utnutí. [90%] (09.10.2022)