Noční motýl

Klasická zápletka neobětované lásky je pro mě zajímavou především povedenou atmosférou a hereckými výkony. Vše nakonec ústí v dosti sentimentální tragédii, kterou já zas tak moc nemusím. Vtip se tu najde v konverzaci a z dnešního pohledu i ve starých doslovných způsobech vyprávění, například v podobě dlouhých pohledů. Snímek je v lecčems na svou dobu odvážným, ať už scénami nebo tématem "padlých" dívek. (09.10.2013)

Hana Vítová. Ve filmu se na chvilku objeví její ňadra, když z ní oděv strhne S. Beneš. Je to velmi dramatická scéna, protože role, kterou Hana Vítová hraje, tak má předepsáno, že je zamilovaná "na celý život" do role, kterou představuje G. Nezval. Ale myslím, že to v životě mladých lidí je i celkem časté, že milují někoho, s kým nemohou mít vztah. To mě z tohoto filmu zaujalo dříve nejvíce. (25.09.2010)

Tento film nemá v sobě banalitu, sladkou nereálnost ani naivitu, jaké melodramata obvykle mívají. Přesto nepůsobí pochmurným dojmem. Někde se o něm píše i jako o filmu smyslném. Je to jeden z mých nejoblíbenějších filmů z tohoto období, protože má v sobě tak akorát nadávkovanou neuspokojivou realitu, z které se divák nehroutí a zároveň skvěle zaujme a pobaví. Navíc zde hraje ještě mladičký Hrušínský, Beneš, Marvan a jiní dobří herci. DĚJ (MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY): Nezkušená chudá Marta doplácí na žárlivost své zaměstnankyně a rozmazlenost její dcerky, je propuštěna z bytu kde pracovala jako chůva. Lítost nad nešťastně poblouzněným vojákem, kterého hraje S.Beneš a který ve filmu žije ve stejném fiktivním posádkovém městě jako Marta, ji vede k poddání se tomuto obdivovateli. Pouze ze soucitu. Sama je nešťastně až chorobně zamilována do jiného ženatého muže (nadporučíka Vargy) a soucítí s člověkem podle jejího mínění v podobné situaci. Ví, jak nevyslyšená láska dokáže bolet. Floutkem "Benešem", který touží spíše po jednorázovém požitku a dobytí ctnostné ženy, je však hned po první noci opuštěná. Končí na ulici. Zneužité kamarádky se ujímá známá z nočního podniku - společnice Kiki (přesvědčivě zahraná Adinou Mandlovou). Kiki nezkušenou dívku, která nemá živobytí, zaučuje v novém prostředí a film nabírá tragičtější ráz. Drama je střídané s pěknými písněmi, přátelstvím mezi dívkami, flirtováním s návštěvníky z lepší společnosti, hranou veselostí večerního barového polosvěta, na kterou si Marta po pár skleničkách a časem zvykne. Nějaký čas dočasně žije jako úspěšná neokoukaná dívka sloužící pro milé rozptýlení zámožnějších hostů. Pronásledování přecitlivělým, nevyrovnaným studentem však nakonec vede k tragédii. Nebo spíše k vysvobození ze života a nešťastného světa, který Marta neuměla žít? (23.07.2017)

Období nacistické okupace, které dvakrát nepřálo příběhům ze současnosti vydaným napospas ostřížím zrakům dosazených německých cenzorů, zastihlo osmadvacetiletého Františka Čápa teprve na úsvitu jeho profesní dráhy. Po oslnivém debutu, který naznačil mnohé z režisérových uměleckých představ, se opět společně s Václavem Krškou setkali nad scénářem svého nového filmu. Původní předlohu, starý sentimentální příběh z posledních let rakouské monarchie, rezignující předem na sebemenší umělecké ambice, dokázal Čáp prostřednictvím vynikajících hereckých výkonů doslova pozvednout na mimořádné filmové dílo. Zuřivý boj o titulní roli, bývalou vychovatelku Martu, propadající se vinou neopětované lásky až na samé dno společenského žebříčku, vehnal do pomyslného ringu zoufalou Lídu Baarovou a také Hanu Vítovou, která nakonec zvítězila zásluhou kategorického odmítnutí Baarové nacistickými úřady. Počáteční nedůvěra, panující také v osobních názorech majitele Lucernafilmu Miloše Havla, se chtě nechtě odrazila v pěvecké alternaci Vítové, přestože se později veškeré obavy v tomto směru ukázaly zbytečnými. Naopak sázkou na jistotu se zdálo být obsazení nekompromisní Adiny Mandlové do jedné z výrazných vedlejších rolí, protřelé kurtizány, která si ví rady i v těžkých životních situacích. Ženský trojlístek, doplněný o krutě cynickou a půvabnou Marii Glázrovou, je vyvážen stejnou trojicí osudových mužů v osobité interpretaci Svatopluka Beneše, Gustava Nezvala a jedenadvacetiletého Rudolfa Hrušínského v jedné z jeho prvních pozoruhodných hereckých kreací. Tragický pád nešťastné dívky, jakkoli charakterizovaný vojenskými uniformami a dobou, v níž se odehrává, zůstává symbolickým mementem i pro generace následující, vyznávající už jiné morální hodnoty, přesto absolvující stejné prohry a zklamání. Čápův film je v mnoha ohledech fascinující legendou, která stále nachází nové umělecké interpretace, ohlížejíc se přitom za pochybným osudem jedné zraněné dívky. (04.10.2008)

Pro mě patrně jeden z našich nejpovedenějších předválečných snímků. Ne, že by scénář byl bůhvíco, ale Hana Vítová byla prostě tak krásná melancholická herečka, jejíž nenaplněný sen o lásce prodchnul celý film skutečně romantickou a jímavou atmosférou. Čtvrtou * přidávám za skvostné číslo s písní "Noční motýl". (13.11.2011)