Noční motýl

Průměrné 3 rudé zde vlepím spíše pro to čím by mohl (nebo chtěl/měl) film být, než pro to jaký reálně je. Vítová je protagonistka krajně nesympatická, spousta scén vyznívá křečovitě, či nechtěně směšně a i technicky to působí jaksi nesourodě/roztěkaně (což se samozřejmě dá přičíst tomu, že za protektorátu filmaři holt museli plést z hoven biče). Sympatická je tak hlavně ta snaha natočit něco co by v lepších rukou a v lepší době mohlo být temnou, psychologickou studií klesající spirály života jedné obyčejné dívky. (12.12.2021)

Na svoju dobu a teritórium zrejme veľmi odvážne dielo. Vidíme tu dokonca aj ženské prsia, pričom v jednej výborne nakrútenej scéne nesmiete žmurkať. Inak ide o melodrámu existencionálnych rozmerov, ale v spojitosti so zameraním na secesnú výpravu a kostýmy to do seba všetko presne zapadá. Ak príbeh nepoznáte a neprečítali ste si obsah, film vás navyše prekvapí svojim vývojom. Pričom na začiatku iba vyvolá otázku, ktorého z dvojice si Marta vyberie, scenár je ale našťastie komplikovanejší. (30.07.2017)

Neuvěřitelné, že toto drama vzniklo v 2. roce války. Herecký výkon Hany Vítové je strhující. Žádná slátanina o dívce z chudé rodiny co na továrníčkova synka narazila ale drsný pohled na roky 1904-1907, kdy prostě z něčeho žít musíte, nestačí vystát frontu na sociálce. Uvidíte tu i proslulou scénu s obnaženým ňadrem Hany Vítové a kdo jiný z ní rve šaty, než profláknutý romantik Sváťa Beneš. Vše v tomto filmu má svou logiku i ta šílená láska, možná trochu nadsazená ale nevadí tam. František Čáp je příkladným režisérem velkých ambicí a talentu, kterého komunisti vyštvali ze země a v zahraničí bohužel na rozdíl od Formana už žádné zlato nevytvořil. (14.02.2010)

Období nacistické okupace, které dvakrát nepřálo příběhům ze současnosti vydaným napospas ostřížím zrakům dosazených německých cenzorů, zastihlo osmadvacetiletého Františka Čápa teprve na úsvitu jeho profesní dráhy. Po oslnivém debutu, který naznačil mnohé z režisérových uměleckých představ, se opět společně s Václavem Krškou setkali nad scénářem svého nového filmu. Původní předlohu, starý sentimentální příběh z posledních let rakouské monarchie, rezignující předem na sebemenší umělecké ambice, dokázal Čáp prostřednictvím vynikajících hereckých výkonů doslova pozvednout na mimořádné filmové dílo. Zuřivý boj o titulní roli, bývalou vychovatelku Martu, propadající se vinou neopětované lásky až na samé dno společenského žebříčku, vehnal do pomyslného ringu zoufalou Lídu Baarovou a také Hanu Vítovou, která nakonec zvítězila zásluhou kategorického odmítnutí Baarové nacistickými úřady. Počáteční nedůvěra, panující také v osobních názorech majitele Lucernafilmu Miloše Havla, se chtě nechtě odrazila v pěvecké alternaci Vítové, přestože se později veškeré obavy v tomto směru ukázaly zbytečnými. Naopak sázkou na jistotu se zdálo být obsazení nekompromisní Adiny Mandlové do jedné z výrazných vedlejších rolí, protřelé kurtizány, která si ví rady i v těžkých životních situacích. Ženský trojlístek, doplněný o krutě cynickou a půvabnou Marii Glázrovou, je vyvážen stejnou trojicí osudových mužů v osobité interpretaci Svatopluka Beneše, Gustava Nezvala a jedenadvacetiletého Rudolfa Hrušínského v jedné z jeho prvních pozoruhodných hereckých kreací. Tragický pád nešťastné dívky, jakkoli charakterizovaný vojenskými uniformami a dobou, v níž se odehrává, zůstává symbolickým mementem i pro generace následující, vyznávající už jiné morální hodnoty, přesto absolvující stejné prohry a zklamání. Čápův film je v mnoha ohledech fascinující legendou, která stále nachází nové umělecké interpretace, ohlížejíc se přitom za pochybným osudem jedné zraněné dívky. (04.10.2008)

Za doby kdy v Evrope zurila valka a vsichni se bali o vlastni zivot, v nasi krajine se tocili jedinecne filmy. Vzdyt Nocni motyl je vedle Zlateho Dna s V.Burianem asi nejlepsi film z teto doby. Tragicky pribeh venkovske divky, kterou zahubila vlastni nestastna laska je naplni tohoto vytecne natoceneho snimku, jenz mistrne ukazuje dobove pokrytectvi a nesnaze. (25.12.2003)