Karel Kryl - kto som?
Obsahy(2)
Výrazná osobnost české hudební scény Karel Kryl v roce 1993 společně s režisérem Dušanem Rapošem natočil komorní medailonek, odhalující jeho životní postoje a názory. Ty jsou prezentovány výhradně jeho vlastní tvorbou. Písně a básně, staršího i novějšího data, tak dají nahlédnout do duše umělce, který svou zemi musel nuceně opustit a po dlouhá léta sledovat dění v ní jen zpovzdálí. (Česká televize)
(více)Recenze (67)
Jeden z těch klíčových snímků, které mě formovaly. Citlivě komponovaný autorský recitál Karla Kryla v tiché krajině spojuje jeho "role" básníka, písničkáře i svědka dob, jimiž procházel. Krylovy písně a básně, které v tomto recitálu zazněly, potažmo texty otištěné v Kníšce pokládám za svůj první vědomý (a plodný) kontakt se skutečnou poezií. Již tehdy měl pro mne ten film kvalitu dialogu, tím druhým, kdo mluvil, jsem byl já. Dnes vím, že ten rozhovor vlastně začal již dlouho předtím a dosud neskončil, ba v průběhu let se dokonce rozšířil o další hlas, který měl, co říci (a nejen básní či písní, ale i slovem „prozaickým“), a který byl přátelský k nám oběma a vlastně oba nás přes propast let spojil (a dá-li Bůh, ještě spojí a snad i s jinými...). I dnes, kdy i ten druhý hlas zní už jen za zdmi oblaků (a ze záznamů), nepřestávám s oběma mluvit. A jsem vděčný a věřím, že zůstanu věrný všem slibům, k nimž mě tato přátelství (a rány, trhliny po ztrátách obou) zavazují. Jen na okraj trochu časového: je smutné, kolik Krylových adresných slov glosujících naši českou džungli nepozbylo aktuálnosti. Všeobecná hluchota či nevůle naslouchat varovným slovům přinesla své plody a stojaté vody se rozšiřují. Lhostejno zda jsme v ráji prasat či v pekle opic. ()
Plný počet jen a pouze za Karla Kryla. Popis tohoto snímku vystihl nejlépe Railman - "koncert pouze pro kameru". Tzn., že kdo hledá dokumentární vyprávění jeho spolupracovníků, známých a kamarádů, o tom, jaký byl a co dělal, musí hledat v jiných vodách. Karel Kryl je jeden z mých nejoblíbenějších písničkářů, obrovská osobnost s velkým srdcem a kusem pravdy, skrývající se uvnitř textů jeho úžasných písní. ()
"Ó, jak tragicky se mýlí ti, kdo se obávají zmrtvýchvstání bolševika s hvězdou na čepici! Bolševik už dávno nelpí na partajní knížce. Povětšinou nejenže není ve své rodné straně: nebude dokonce tuto stranu ani volit! Pravý bolševik sedí dnes ve správní radě nebo na jiné klíčové pozici. A nesedí-li přímo ve vládě nebo v parlamentu, je nepochybně zaměstnán uplácením poslanců." napsal Karel Kryl v roce 1992 v Zemi Závist. Tehdy jsem při honbě za prvními výdobytky kapitalismu neměl čas na myšlenky pesimistického Kryla a tak se mu omlouvám za to, že jsem ho znovu začal poslouchat až dlouho po jeho smrti. Jenže on od začátku viděl, co se tady děje, hlasitě to komentoval a proto byl umlčen. Já jsem od té doby vděčný za vše, co po něm zbylo a i když všem jeho veršům nerozumím, tak si je nechávám projít hlavou. A v tomto snímku mne pobavilo hlavně to, kolik písniček napsaných proti minulému režimu se hodí i na dnešní dobu. ()
Nehodnotím Karla Kryla, ale pořad, kde se jeden člověk hodinu a půl nepohne z místa, přesto figuruje například v TOP TEN českých dokumentů..? Z úcty ke Karlu Krylovi dám alespoň ty 2 hvězdičky, ale s filmařinou nemá tahle věc co dělat. A s dokumentem? Tak to už vůbec! Viděl to ten člověk, který to zařadil do uvedeného žánru? ()
,,Kdo jsem? ... ,,Nevím'' ---- rok před smrtí Karla Kryla vznikl v kulisách zříceniny Čachtického hradu na Slovensku velmi zajímavý a řekl bych i raritní dokument. Dušan Rapoš asi tehdy netušil jakou v tom deštivém počasí točí zásadní výpověď, ve které Karel Kryl odpovídá na otázky, zpívá, recituje... Stále vidím ty jeho modré lehce unavené oči čistého člověka hledící do kamery nebo kamsi v dáli během svého vyprávění. Občas se ohlíží zpět. Bez sentimentu a patosu, spíše utahaně s úsměvem poutníka, který má za sebou hodně dlouhou cestu, nebo snad kazatele který se snažil lidi změnit k lepšímu a oni si kázání brali k srdci vždy jen když se jim to hodilo... Krom jeho básnické geniality divák trochu nahlédne i do jeho soukromí a pochopí co jej formovalo, jaká je jeho víra v Boha i pohled na to co se kolem děje (chápej v kulisách devadesátek, kdy opojení ze Sametové revoluce už vyprchalo a dostavila se jakási kocovina z prozření a budování kapitalismu). Karel měl na to svůj názor a díky jeho exilu měl díky pohledu z kapitalistického západu na to naše pachtění po bohatství teď hned a za každou cenu svůj zcela jednoznačný názor. Koho tento úžasný člověk oslovil, nebo dokonce ovlivnil, rozhodně by tento dokument neměl vynechat. Mimochodem leckdo se jistě podiví proč to točili Slováci... Protože Karel Kryl byl vždycky Čechoslovák. Hodnotím sdělení dokumentu, ne jeho provedení. To bylo naprosto diletantské. Dávám za 5 bílých kopretin! * * * * * ()
Galerie (2)
Zajímavosti (1)
- Po smrti Karla Kryla v roce 1994 Dušan Rapoš vzal nepoužité záběry a rozhovory a sestavil z nich poctu Karlu Krylovi s názvem Bratříčku, zavřel jsi vrátka. (Ištván87)
Reklama