Řek Zorba

Odhliadnuc od témy filmu je Grék Zorba kvalitný film hlavne vďaka tomu, že jeho 142 minút ubehne rýchlo ako rovnako dlhá letná prechádzka po preslnenom krétskom pobreží. Ako je krétska príroda krásna, tak sú mi jej obyvatelia mentálne vzdialení. Dávajú prednosť miestnym tradíciám a emóciám pred zdravým rozumom, vyznávajú princíp oko za oko, zub za zub a neskrývajú chamtivosť, čo režisér iba komentuje, ale nikdy priamo nekritizuje. Poohliadnutie sa za gréckou históriou, jej traumami, mentalitou a zvykmi, predovšetkým ale oslava života, ktorý musí vždy zvíťaziť nad smrťou. (16.11.2012)

Po závěrečných titulcích jsem měl takový zvláštní pocit, který jsem u filmu snad nezažil. Přestože Řek Zorba není zdaleka úplně optimistický snímek, konec je doslova nabitý pozitivní energií. Teda aspoň já měl ten dojem:-) Příjemný stav mysli, který mi tento snímek navodil, je jeden z hlavních důvodů mého maximálního hodnocení. Dalším pádným důvodem je fenomenální výkon Anthony Quinna. Viděl jsem ho v mnoha filmech včetně (myslím až přehnaně) vychvalované La Strady, ale nikde nehrál tak dokonale, jako v snímku Řek Zorba. (10.08.2005)

Nekonečná pošetilost mužů a marnivost žen? Lžeme a chceme být (jsme) obelháváni? Zorba to řek přesně: "Šéfe, život znamená potíž, jenom smrt ne. Žít znamená odvázat se a potíže hledat!............Sakra šéfe, mám vás tak rád, že to nemůžu neříct. Máte všechno, vyjma jedné věci. Nejste blázen. A člověk musí být trochu blázen, jinak.....(zbytek moudra se dozvíte ve filmu ;-)" (09.12.2007)

,,Když můj klouček Dimitris umřel, všichni plakali. Já...? Já jsem vstal a tančil." Z ničeho nic vás osloví z kuriózního důvodu, vstoupí do vašeho života a stane se jeho součastí... Samozřejmě vám během všeho vtlouká do hlavy svou ideologii o svobodě a volnosti života... Nutno říci, že Zorbův smích byl občas velice nákazlivý, číšel z něj nádherný optimismus a charisma, skoro každému z nás by alespoň na chvíli bodlo mít vedle takového svého Řeka Zorbu...:o) Povětšinou humorní dění v první hodince mne oslovilo daleko víc, než pozdější nepříliš výrazné drama, bez Anthonyho Quinna v hlavní roli byl by ten film sotva poloviční. Závěr se ale skutečně povedl, dnes již legendární taneční scéna s oslavou života a radosti dvou lidí uprostřed pusté pláže je milou tečkou tohoto asi nejslavnějšího řeckého filmu. Celkově (zvláště uprostřed) místy trochu zdlouhavého, přesto jsou mé dojmy převažně pozitivní. "Tak bojujeme? Nebo necháme horu vyhrát...?" 80% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) (12.12.2019)

Pokud bych měl potřebu označit nějaký film za kultovní, pak by to by nejspíš právě tento. Pronásleduje mě od puberty a já se jím rád pronásledovat nechám. Jediný z pocitů, který pozvolna vyprchává, je nadšení. I když ten je možná ze všech nejdůležitější. Mix svobody, násilí a milosrdných lží jsem ale chápal dříve stejně jako dnes, přestože dnes je už jen málo svobody a lži jsou vesměs nemilosrdné. (28.01.2023)