Řek Zorba

Nevim, do jaký míry je film založenej na realitě, ale dost jsem žasnul nad tim, že na Krétě to v 60. letech 20. století připomínalo spíš středověk (včetně zabijení ve jménu boha). Osobně bych na takovym strašnym místě nevydržel ani 5 minut. Co se filmu týče, tak Antonín Quinn si tuhle roli asi hodně užíval. Navíc jeho postava má (aspoň pro mě) docela sympatickej přístup k životu, kdy má skoro všechno totálně v prdeli a absolutně vůbec se nestresuje. Notoricky známý melodie taky nejsou špatný, ale jinak mi ten film přišel naprosto o ničem. Film jsem sledoval s přestávkama 2 dny a pořád jsem jenom čekal, kdy se to rozjede. Rozjelo se to až skoro na konci, kdy najednou přišly nějaký zvraty v ději a pár trochu dramatičtějších scén. Nakonec ještě slavnej taneček a "the end". Kult vytvořenej okolo Řeka Zorby je pro mě stejně záhadnej jako fungování řecký ekonomiky. (14.07.2012)

V roce 1946, jako pokus o řešení válečného šílenství, vychází kniha Řek Zorba. Vypráví o tom, že každý národ má svoji mentalitu - třeba Angličan je chladný a ovládá ho rozum, zatímco takový Řek má v sobě živočišnost (madness, říká Zorba). To ale neznamená, že by si kvůli tomu měli podřezávat krky. Zorba to pochopil srdcem - Turci jsou v podstatě stejní jako Řekové; někdo je dobrý, někdo slabý, někdo zlý..., zatímco Basil to zase vyčetl z knih. Nepřítelem totiž není jiný národ, ale tmářství podporované modlářstvím, nevědomost, nevzdělanost...Začátky nové doby jsou vždycky těžké. Ale ty šílené Zorbovy nápady jsou jen začátek, protože kdo přijde po něm, udělá to o trochu líp a posune svět dál. A když se producent Cacoyannis rozhodl román zdramatizovat a uvést na jeviště, potřeboval najít Herce s velkým Há pro Zorbu. Našel ho a tím založil slávu jménem Zorba the Greek. (01.10.2009)

Brát život takový jaký je, to není jen tak. To totiž každý neumí. Řek Zorba vás ale může popostrčit alespoň k zamyšlení se. Krutý obraz venkovského života chudých Kréťanů, či chcete-li kreténů, brzy na jedné straně ostře kontrastuje s bezstarostností bodrého Zorby, který se vetře k nesmělému Angličanovi hodlajícímu zde podnikat, ovšem na straně druhé spíš jen dokresluje tu mnohotvárnost lidského bytí, kde ve své podstatě jde jen o to, zda dokážete mít radost z dalšího dne, jenž je nám tu vyměřen.  Pětihvězdičková oslava života. (05.06.2024)

Legendární film s Anthony Quinnem a legendární hudbou Sirtaki při které se má pít metaxa a tancovat legendární tanec. Film oceněný třemi Oscary (vedlejší herečka, kamera, výprava) a dalšími čtyřmi nominace včetně té za nejlepší film. Řek Zorba je černobílý film z roku 1964 a je natočený podle knižní předlohy Nikose Kazantzakise. Režisérem filmu je Michalis Kakojannis. Neviděl sem film úplně celý, ale ty nejlepší scény ano. Jako například legendární tanec Anthony Quinna právě s hudbou Sirtaki. Tento film, ale měl velkou konkurenci. Film My Fair Lady s Audrey Hebpurn. Řek Zorba je vynikající film a mě se moc líbil. (19.08.2016)

Potešil som sa príležitosti vidieť po mnohých rokoch tento preslávený film. A ako to už býva, sklamanie bolo úmerné očakávaniam. Prečítal som zopár komentárov, aby som zistil, v čom sa líšim. Všeobecne sú vychvaľované herecké výkony. Na mňa Alan Bates pôsobil dojmom neprirodzene škrobeného anglického panáka a Anthony Quinn síce hral ako o dušu, ale predsa by som si vytvoril autentickejšiu predstavu pri čítaní knihy. Hudba a tanec sú slávne. Dokonca som sa dočítal, že choreografiu sirtaki vytvorili špeciálne pre tento film. Iná vec je, že ak ma táto hudba a tanec nadchýna, pustím si na YouTube videoklip trvajúci 3:43 min. a nemusím pozerať zdĺhavý film, ktorého téma ma nezaujíma. Pretože aj dnes kdejaký otrapa na lavičke posilnený čučom bude vykladať nejaké sprostosti o slobode a voľnosti, zatiaľ čo z neho bude sálať smrad a lenivosť. To je aj dôvod, pre ktorý som sa na Zorbu, podľa mňa predchodcu Lebowského, díval cez prsty. (26.09.2012)