Unaveni sluncem 2: Odpor

Pokračování (?) původního filmu mě zmátlo a Nikita Michalkov, jako spoluautor scénáře, riskoval přeražené kotníky, pokud by měl před Annie Wilkes obhájit podivně navazující děj. Generál Kotov byl zastřelen v roce 1936 (původní informace), v roce 1941 (nová informace), nebyl zastřelen vůbec (nejnovější informace). O jeho rodině ani nemluvím. Válečné scény ve mně místy budily dojem, že jde o parodii (defekace, zásah světlicí, Ju 87 vybavený pumovnicí atd.), na druhou stranu musím ocenit vrcholně realistickou scénu, která ukazuje, co všechno je typický chlap ochoten podstoupit, aby přemluvil ženu k odhalení půvabů. (26.02.2018)

║Rozpočet $45miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $8,257,237║ Ten rozpočet tam je teda cítiť, výpravou by sa to mohlo kľudne zrovnať aj z takým veľkým spektáklom ako Zachráňte vojaka Ryana, nuž príbehovo to už je trošku zložitejšie, lebo je tam až prílišná nevyrovnanosť medzi dejovými rovinami a takpovediac aj nezrozumiteľnosť, lebo dej sa striedavo odohráva v rokoch 1941 a 1943, a z toho čo nám chce príbeh vypovedať nemusí byť všetko hneď jasné(nevidel som prvú časť, ktorá by mi možno dotvorila viac obraz), ak by sa brali bojové scény ako samostatné celky(lebo aj tak pôsobia, bez nejakej predohry), tak tie boli prvotriedne, bola tam surovosť a cit pre kompozíciu obrazu, taktiež dramatické scény ako keď Nemci vypálili stodolu plnú ľudí, či stroskotané dievča na mori držiace sa vodnej protilodovej míny aby sa dostala na pevninu, boli silné, len škoda že film nedokáže fungovať cez tieto scény ako celok, lebo vypadá to tak že režisér Nikita Michalkov si na seba zobral až príliš veľké sústo ktoré sa mu nepodarilo úplne zvládnuť. Po dokonalej Michalkovovej 12, som čakal trošku viac než nakoniec ponúkol. /videl v kine: 70%/ (videl na festivale Art Film Fest 2010) (22.06.2010)

Neviděla jsem první díl této válečné epopeje, tudíž se mi velmi těžko tento film hodnotí. Některé scény byly zbytečně zdlouhavé, jiné prostě k neuvěření (vystrčený zadek z letadla německého pilota). Když pominu blbost celé akce (protože z německých Messerschmittu se to nedalo uskutečnit), tak taková primitivní letadla na počátku války měli jen Rusové. Kdo sleduje válečné dokumentární filmy, tak ví, že německá Luftwaffe měla nejmodernější stroje té doby a nejrychlejší. Vždyť by to byl konec tohoto letce (disciplinární VÁLEČNÝ SOUD by jej neminul ! a výsledek kulka do týla ! Nehledě k tomu, že tohle se prostě uskutečnit nedá, i kdyby ten německý pilot byl mimořádné hovado. Co jsem však brala jako fakt neoddiskutovatelný, bylo nasazené trestní komando a mladí kadeti (bez vojenské přípravy) do překvapivé první linie na počátku války (napadení Sovětského svazu). Bylo to tak naturalistické, že jsem si vzpomenula na všechna ta vyprávění našich slezských kluků (kteří museli narukovat do Wehrmachtu, protože Slezsko byl Reich). Taková jatka to byla. Špatně nebo vůbec nevyzbrojena ruská armáda, v blatě, dešti, bez jídla, mladí, staří, trestanci, kriminálníci, vojenští kadeti,důstojníci Stalinem "odepsaní" ze života atd., atd... Do toho elitní vyzbrojena německá artmáda s jinou kulturou, jinými zvyky a jiným myšlením. Jak se potom v Rusku chovali, je jiná kapitola a zato je též osud potrestal. Zpět k filmu : byly tam scény, které jsem již v jiných filmech viděla. (Upálení lidé ve stodole (Film"Jdi a dívej se"), omylem vyhozený most, atd. Závěrečná scéna s ohořelým tankistou byla dojemná, ale též nepravděpodobná. Při takových zraněních, jaké měl tento tankista, by byl buď v bezvědomí anebo trpěl tak velkými bolestmi, že i kdyby jej ošetřovala striptérka, tak by to nevnímal. No, ale je to film a nějak to zakončit Michalkov musel. Ale dost jsem byla zklamána, očekávala jsem více. Film má ještě další pokračování. No uvidíme... (12.05.2012)

Málokdy je hodnocení filmu takovým oříškem. Mám ho hodnotit jako pokračování výborného prvního dílu (a následně snížit hodnocení u obou), nebo se od toho zkusit oprostit a brát to jako válečné drama od režiséra, který evidentně nemusel řešit rozpočet, množství statistů či natáčecí čas? Na jednu stranu by to stejně dobře fungovalo, kdyby tam nebyl Kotov a jeho dcera, na druhou to právě tyto dvě postavy drží pohromadě. Spoiler: končí to titulkem „konec první části“, což jsem v závěru druhého dílu tak nějak nečekal. (Některé triky dělalo pražské UPP, doufám, že ne toho zbytečného motýla.) (05.11.2017)

Filmařské selhání gargantuovských rozměrů. Film, v němž se fatálně hroutí kategorie postav, času a prostoru (v jedničce tak precizně budované a skvěle fungující) a zůstává jen beztvará a nekoncepční směs záběrů, které často postrádají jakoukoli logiku a racionální záměr. Dílo zkázy dokonává strašidelně monotónní hudba, páprdovská kamera a střih bojových sekvencí, politovánihodné neherectví Nikitovy milované Naděždy a absolutně zoufalá absence názoru a jakéhokoli sdělení. Michalkov může plácat, čeho se tímhle filmem chtěl dobrat (dobra, boha, metafyziky války), ale faktem zůstává, že se dobral jen absolutní negace svého kdysi generálsky rozhodného a disciplinovaného stylu. Paradox nemůže být horší – čím více záběrů film má, tím více vyniká jeho bezradnost a prázdnota. Počkal jsem si na delší verzi a ručím za to hlavou. (10.07.2010)