Unaveni sluncem 2: Odpor

Pokračování (?) původního filmu mě zmátlo a Nikita Michalkov, jako spoluautor scénáře, riskoval přeražené kotníky, pokud by měl před Annie Wilkes obhájit podivně navazující děj. Generál Kotov byl zastřelen v roce 1936 (původní informace), v roce 1941 (nová informace), nebyl zastřelen vůbec (nejnovější informace). O jeho rodině ani nemluvím. Válečné scény ve mně místy budily dojem, že jde o parodii (defekace, zásah světlicí, Ju 87 vybavený pumovnicí atd.), na druhou stranu musím ocenit vrcholně realistickou scénu, která ukazuje, co všechno je typický chlap ochoten podstoupit, aby přemluvil ženu k odhalení půvabů. (26.02.2018)

CITÁT - Sníme spolu soudruha Stalina......... Ikdyž jsme v prvním díle zjistili, jak vlastně Kotov dopadl, zavádí nás tento příběh na konec dílu prvního. Kotovovo uvěznění v lágru. Začala druhá světová válka. CITÁT - (STALIN) - Co je vám známo o osudu velitele Kotova?.......... Trochu mě zamrazilo (a možná i překvapilo) jak zde všichni mrtvý ožívají....možná až moc podezřelé. Přijal jsem to jako fakt a začal se těšit. Jenže hned scéna v 56 minutě mě trochu zarazila. Německé letadlo zde v mlze celkem zbytečně střílí na dva trosečníky, kteří se drží plovoucí miny. Celá ta scénka se mi zdá nesmyslná. Nejenže by je v té mlze ani pilot nemohl vidět, ale proč by na ně vůbec plýtval municí? Další nesmyslná scéna je hned o kousek dál. Plovoucí loď ze státním archívem je strašně hlučná a vlastně i lidé na ní plující se pořádně neslyší, ale přesto uslyší křik trosečníka, který je vzdálen alespoň na třista metrů - podivné. To jsou dvě podivné scény. Zatímco se první film odehrává v jednom dni (neděle) je tento příběh vyprávěn pomocí flasbacků v letech 1941 až 1943. Kotov je tu jen taková loutka. (Jeho čas však přijde). Příběh není ani dramatický ani psychologický, je spíš hodně komický. A už to ani nevypadá jako parodie. Možná to tak tvůrci chtěli. V 87 minutě si v krásném kamerovém detailu můžeme prohlédnout sovětskou samonabíjecí pušku SVT-38 i s nasazeným bajonetem, vyrobenou v Tulské zbrojovce. Nejdříve jsem nechápal, kam se podělo těch vloženejch 45 000 000 amerických dolarů v přepočtu, ale pak mi to došlo. Film Unaveni sluncem 3 Citadela totiž není trojka, ale druhá část filmu Unaveni sluncem 2. Odpor je tedy část první. V tomto příběhu je velká část scének zahalena mlhou a je slyšet jen řev a nářek vojáků. Jedna z těch nejlepších scén je vidět až skoro na konci. Scéna pojednává o zasněžení bitevního pole a je opravdu mrazivá (120 minuta) CITÁT - ON (BŮH) mě tady nechal, abych našla tátu........ Velice průměrný film. CITÁT - Konec první části...... Ale hned další příběh (Citadela) je už na větší úrovni. Tady je pak už ten velký rozpočet vidět. Ale to už je zase jiný příběh. (23.08.2012)

Nikita je pořád Michalkov, ale tady už z té hrany přehnané sentimentality "konečně" spadnul. A nejednou. Všechny ty patetické zpomalovačky a rádoby dramatické záběry, podtrhnuté občas extra nevhodnou hudbou, dělají z minimálně čtyřhvězdičkového (nenudí a ještě "to" tam trochu je) filmu hodně rozpačitou podívanou. 152minutová verze navíc působí dojmem hrubého náčrtu, který se Michalkov chystá ještě přeskládat, opracovat a obrousit. Těžko uvěřit, že je s výsledkem vážně spokojený - jako srdíčko a narciska byl vždycky, ale tohle už je minimálně na vytahání za kníry. .................. (KVIFF, 2. řada Velkýho, papa Michalkov na pódiu) (10.07.2010)

Silná káva při heroizování původně zemřelého plukovníka Sergeje Petroviče Kotova (sám režisér Nikita Michalkov), jako člena neozbrojené jednotky trestanců za druhé světové války. Stává se z něj mýtus, který se štěstím přežívá střílení vězňů, nálet na vězení, nájezdy tanků a kdo ví co ještě. Jeho dcerka Naďa (Naděžda Michalkova) zase prožívá neuvěřitelné příhody přežití při putování za svým tatínkem, aby se z ní stala profesionální válečná ošetřovatelka. Míťa (Oleg Meňšikov), stále pracující pro KGB, se snaží spravovat to, co sám napáchal a podporuje těžce sužovanou rodinu ve všech směrech a za každých okolností. Výsledkem je monstrózní přehlídka, plná patetického heroizování ruské duše a její odolnosti i za těch nejnepřívětivějších životních situací. Snad všechny situace působí až hodně nepatřičně, je to spíše jen jakási zidealizovaná oslava něčeho, co má zvedat hrdost obyčejného Rusa. Pompézní žvatlání o hrdinství jednotlivců i národa. Hodně silná káva. (11.08.2011)

Neviděla jsem první díl této válečné epopeje, tudíž se mi velmi těžko tento film hodnotí. Některé scény byly zbytečně zdlouhavé, jiné prostě k neuvěření (vystrčený zadek z letadla německého pilota). Když pominu blbost celé akce (protože z německých Messerschmittu se to nedalo uskutečnit), tak taková primitivní letadla na počátku války měli jen Rusové. Kdo sleduje válečné dokumentární filmy, tak ví, že německá Luftwaffe měla nejmodernější stroje té doby a nejrychlejší. Vždyť by to byl konec tohoto letce (disciplinární VÁLEČNÝ SOUD by jej neminul ! a výsledek kulka do týla ! Nehledě k tomu, že tohle se prostě uskutečnit nedá, i kdyby ten německý pilot byl mimořádné hovado. Co jsem však brala jako fakt neoddiskutovatelný, bylo nasazené trestní komando a mladí kadeti (bez vojenské přípravy) do překvapivé první linie na počátku války (napadení Sovětského svazu). Bylo to tak naturalistické, že jsem si vzpomenula na všechna ta vyprávění našich slezských kluků (kteří museli narukovat do Wehrmachtu, protože Slezsko byl Reich). Taková jatka to byla. Špatně nebo vůbec nevyzbrojena ruská armáda, v blatě, dešti, bez jídla, mladí, staří, trestanci, kriminálníci, vojenští kadeti,důstojníci Stalinem "odepsaní" ze života atd., atd... Do toho elitní vyzbrojena německá artmáda s jinou kulturou, jinými zvyky a jiným myšlením. Jak se potom v Rusku chovali, je jiná kapitola a zato je též osud potrestal. Zpět k filmu : byly tam scény, které jsem již v jiných filmech viděla. (Upálení lidé ve stodole (Film"Jdi a dívej se"), omylem vyhozený most, atd. Závěrečná scéna s ohořelým tankistou byla dojemná, ale též nepravděpodobná. Při takových zraněních, jaké měl tento tankista, by byl buď v bezvědomí anebo trpěl tak velkými bolestmi, že i kdyby jej ošetřovala striptérka, tak by to nevnímal. No, ale je to film a nějak to zakončit Michalkov musel. Ale dost jsem byla zklamána, očekávala jsem více. Film má ještě další pokračování. No uvidíme... (12.05.2012)