Zamrzlá země

Ocenění: MFF Athény - scénář Bergen International Film Festival - cena poroty Göteborg Film Festival - cena FIPRESCI, cena Nordic Film, cena Nordic Vision Jussi Awards - kostýmy, režie, střih, film, scénář, zvuk, vedlejší herec (S. Peltola), vedlejší herečka (M. Kuusniemi) Leeds International Film Festival - Zlatá sova MFF Moskva - zvláštní cena poroty (15.04.2013)

Sociální dramata mám celkem rád, i když už mě neoslovují tolik jako dřív, respektive nesedám jim už tolik na lep. Paha maa je sice syrový, bezútěšný a depresivní film, což se mi líbí, ale je to i film, který je syrový, bezútěšný a depresivní tak křečovitě a prvoplánově, že jsem mu skoro nic neuvěřil a zkoukl jsem ho sice se zájmem, ale nevyvolal ve mně žádnou výraznou emoční odezvu. Může za to možná ta dějová rovina o mrtvé policistce, která už mi přišla vyumělkovaná až přehnaně. Ale před ní se mi hodně líbily příhody beznadějně vylízaného pitomce Ista a především podomního prodejce šampónů a vysavačů Teuva. Jejich setkání na hotelu pak bylo lahůdkové a jeho završení dvojnásobnou vraždou vysavačem mě mimoděk výborně pobavilo. Každopádně Sulevi Peltola (Teuvo) je Pan Herec a ta moje čtvrtá hvězda jde především k němu. Jemu jedinému jsem také jeho postavu uvěřil, protože ji zahrál geniálně. (06.12.2013)

Po shlédnutí Paha maa by se mohlo zdát, že Finsko je pěkně zkurvená země. Jde totiž o naprosto nařízenou střelu, která vám přivodí depresi, tak rychle, že se nestihnete ani bránit. Během stopáže lehce přes dvě hodinky je nám naservírováno několik vzájemně na sebe navazujících a zároveň také prolínajících nešťastných příběhů, až se nestačíte divit, co všechno se může během takovéto chvíle lidem stát. Opravdu se nestane za celou dobu jediná pozitivní událost. Strašně nepříjemně se na to kouká. Děj je takový rozvláklý, sledujeme až příliš mnoho postav a tahle dějová nekonzistentnost zabraňuje k těsnějšímu vztahu k postavám. Typický severský depresivní film. (15.03.2015)

V mnoha ohledech hnusný a nepříjemný film, který obnažuje lidskou duši až na její podstatu a není to právě nejhezčí pohled ..Každá z těch nějakým způsobem zraněná existence měla díky výborné režii a hercům opravdu podobu živého člověka, o to nepříjemnější bylo sledovat jak se jejich životy, a mnohdy zcela obyčejné a normální, hroutí pod tíhou nezáviděníhodných okolností a příběh otce tří dětí mi doslova vehnal slzy do očí... (05.03.2013)

Co jenom dokáže jedno nešťastné rozhodnutí v nouzi, jedna bankovka. Po vzoru slavnějších Requiem za sen nebo Crash je tu opět spletitost osudů několika lidí, tentokráte v drsném finském dramatu. A musím říct, že se jim jistým způsobem vyrovná. Seveřané totiž ve svých filmech vynikají syrovým provedením, na druhou stranu zase bez příkras a zbytečného přehánění. Paha maa je k tomu protkaná i opravdu vtipnými momenty a obohacená krásným poselstvím na závěr: „Jaký je smysl života, když náš pozemský život je peklo? Ale musíme věřit, že nakonec se věci zlepší. Jinak nic nedává smysl.“ I takový je život, pro mě 90% (24.02.2012)