Strings

Špetka z Duny, hrstka ze Shakespeara, pořádný drobeček ze Star Wars, protřepat, nemíchat, okořenit orientálně pohádkovou mystikou, podbarvit libým symfonickým básněním a konečně uvést do chodu jedním geniálně prostým nápadem, na kterým stojí celý mechanizmus. Zní to bezvadně, ale i mistr loutkář se snadno zamotá do svých spletitých sítí a zaškobrtne... (22.05.2008)

„Podívej se nahoru. Vidíš, kde končíš?“ - „Ne. A ty?“ - „Já končím, kde ty začínáš, a ty končíš, kde začínám já. Tak jsme všichni spojeni.“ Hodnotit Strings je obtížné, mají své nesporné klady stejně jako zápory. Zároveň ale nedokážu souznět s komentáři, které film banálně odsuzují kvůli scénáři/dramaturgii a tím končí. Přijde mi to nejen přísné, ale hlavně znehodnocující dílo jako celek. Může kvůli tomu pak zapadnout fakt, že co do zpracování jde o 1 z nejpůsobivějších a nezajímavějších animovaných, resp. loutkových filmů vůbec. Ty loutky žijí, mají emoce a osobnost. A to i přesto, že sami tvůrci na nitky vědomě upozorňují/naráží („Visí tvůj život na nitce?“). Tento zdánlivý nedostatek totiž obracejí ve svou přednost a vystavěli na tom fascinující, podmanivý a možná až překvapivě funkční svět s veškerými jeho pravidly. A to od narození až po smrt (jež přichází s přetržením hlavové nitě). Takže i přes určitou dějovou předvídatelnost a v jistých ohledech dětské prvky (přespříliš roztomilý pták atd.) ho jako celek hodnotím solidními 4*, spokojenost. (20.11.2022)

To co bylo v Team America ohledně loutek a jejich světa jen naznačeno (samozřejmě ve velmi ironickém duchu), je ve Strings dotaženo ad absurdum. I když chybí sexuální scény z výše zmíněného, dozvíme se zde například nejen to, že provázky loutek vedou k "bohu", že nejdůležitejším provázkem je provázek na hlavě, ale třeba i způsob jímž se malé loutky rodí. Tato promyšlenost a současně technická vyspělost celého filmu (loutkohra je velmi plynule prolínána zdařilými počítačovými animacemi) kontrastuje s prostoduchostí příběhu. Přesto se jedná o příjemné a celkem originální dílko, které potěšilo hladně dítě ve mně. (05.07.2005)

Pro mě nejsou Strings jen ódou na marionety. Pro mě jsou hlavně dílem neskutečně originálním, překračujícím veškeré dosavadní možnosti, co se týče loutkového divadla i filmu (Špejbl a Hurvínek sucks!). Klarlund si s tím neskutečně vyhrál a pro člověka, který má v oblibě fantasy a jiný serepetičky (mezi něž se hrdě počítám) je to naprostá slast, které se máloco vyrovná. A co na tom, že děj je tenoulinkej jako pavučina, ta originalita prostě predčí vše. P.S. Jan Přeučil má u mě neuvěřitelný respekt.... (17.10.2008)

První loutkový celovečerní film, co jsem pokud si dobře vzpomínám viděl, a hned tak skvostný kousek. Asi nemá smysl chválit očividné nádherné provedení loutek, jejichž tváře jakoby opravdu hrály široké množství výrazů v závislosti na naprosto mistrovském vedení. To vám umožní vnímat dění jako zdánlivě reálné a na neobvyklý koncept si velmi záhy po začátku zvyknete. Ano, fantastický příběh je velice předvídatelný, místy patetický a zdaleka ne tak dojímavý, jak byl zřejmě zamýšlen, nu a už vůbec ne originální. Originalita ale není požadavek, který bych kladl na kterýkoliv film a už vůbec ne na snímek žánru fantasy. Ten chápu - přinejmenším v tomto případě - jako převyprávění archetypálních příběhů z mytologie a jejich znovuvybudování v nové, současnější formě, ovšem zároveň jako zřetelnou poctu svému originálu, a tuto charakteristiku snímek Strings, domnívám se, naplňuje. Bonusem pro ty diváky, kteří mají rádi filmová Star Wars, pak bylo velké množství vizuálních a dialogových citací (hlavní hrdina vysí za nohy v ledové jeskyni v záběru, který až podivně podezřele připomíná podobný z Impérium vrací úder, dočkáte se i variace na povstání Dartha Vadera nebo pohřeb Padmé Amidaly z Epizody 3, variací na kultovní repliku "použij Sílu!" je "použij Lásku!" a nespočet dalších aluzí). Stále jsem neozřejmil, proč tedy ony ovace.. Důvodem je naprosto jedinečné kouzlo filmu, které je výsledkem do posledních detailů vycizelovaného, přitom výsostně fantastického, cizího diegetického světa. Nejde o tradiční loutkový film, který by napodoboval realitu uvnitř svého média, ale tento animační postup - toto médium, si film String oproti tomu plně přiznává a dosahuje jeho reflexe. Šňůry jsou v mytologii diegetického světa pohybovány bohy (?) na nebesích. Tomu se přizpůsobuje vnitřní vybudování celého světa až po zmíněné detaily. Pro příklad detailu uvedu třebas to, že loutky starých osob při pohybu vržou. Nápadité bylo i kamerové zpracování, které se konceptu přizpůsobilo rovněž a využilo ho k obohacení obrazové stránky filmu - kamera například snímá scénu skrze otvor v trupu loutky apod. (12.01.2008)