Bosé nohy v parku

Aneb můj dům, můj hrad:) A že je tento hrad hodně vysoko. Excelentní, milá, dokonale přirozená komedie. Od začátku do konce nabitá úžasnými scénami, dialogy a vtipem. Robert Redford s hlasem Pavla Soukupa byl k popukání. Úvodní scéna, kdy musí Robert vystoupat s kufry do schodů, je zničující:) Z tohoto filmu mám podobný dojem jako z Apartmá v hotelu Plaza. Kvalitativně jsou pro mě na stejné úrovni. Fenomenální komedie, při které jsem se nesčetněkrát nasmála a obdivovala příběh, herce, zpracování, a přesto jsem nebyla schopna hodnotit plným počtem. "Spálil se nám sporák." - "Proboha, co se stalo?" - "Nic, jen jsme ho zapnuli." :) (03.02.2010)

Viděla jsem v televizi jako malá a už tehdy se mi to líbilo a strašně jsem chtěla takový malý byteček, kdekoli. A už tehdy mi připadala Corie pěkně hysterická, jen jsem to neuměla pojmenovat. Nicméně, když pak babička označila jednu známou paní za hysterickou, okamžitě mi naskočila před očima Corie:-) Fandila jsem chudákovi Redfordovi. A tyto pocity se nemění, kdykoli film vidím znovu (v TV, na dvd bych si haštěřivou Corie dobrovolně nepustila). Ale dopadlo to dobře, hurá! (03.05.2010)

"Paule, víš, jak se zahřívají Eskymáci?" "Jdou spát do hotelu." Komedie Neila Simona mají většinou realistický půdorys a na něm je postavená cvokárna. Tak je to i v případě jeho nejslavnějšího opusu. Novomanželé Bratterovi se ubytují v bytě, který se má stát romantickým hnízdečkem lásky, dokud nevyjde najevo, že se nachází v pátém patře bez výtahu, ve stropě je díra jako pěst, nefunguje topení a dům je plný magorů, pobíhajících volně bez dozoru. Manželství prochází zkouškou ohněm... A my tu máme jásavě barevnou komedii s nádhernými dialogy (Fondová: "Paule, pojďme udělat něco vzrušujícího a bláznivého." Redford: "Vrátím se dřív z práce a navzájem se potapetujeme."), řádícími herci a řadou překvapení. Třeba když dorazila Mildred Natwicková v roli upjaté matky, čekal jsem obvyklou etudu na téma "konzervativní tchyně se naváží do zetě", ale její vedlejší zápletka směřuje úplně jinam a pro Mildred a Charlese Boyera jsou to nejkrásnější role, v jakých jsem je dosud viděl. A tak je to se vším. 100 % (18.03.2005)

Charles Boyer otevírá rádoby dveře a praví: Vítejte v restauraci pro gurmány! . Samozřejmě každý si pod pojmem gurmánství představí něco jiného, jenže v tomto pajzlu je narváno k prasknutí, zahulíno až kdo ví kam, místo krevet se tady podávají...raději nechtějte vědět co a navíc po desáté hodině tu paní domácí předvádí bříšní tanec, kterým se snaží zákazníky vzrušit. A zatímco tchýni Ethel a jejímu zeťákovi (dokonalý Robert Redford) padají úsměvy směrem ke středu země, novomanželka Corie vstupující jako poslední do místnosti se začne neskutečně zubit. Co na tom, že jim jejich nový byt velikosti koše na prádlo přivádí jenom starosti. Co na tom, že jim tam fučí studený vítr, netopí topení a navíc každý kdo je chce navštívit, musí si přibalit do batohu kardiostimulátor ( to víte, páté patro udělá své..). Prostě tutý ženský v podání neskutečně brilantní Jane Fondové už nemůže tenhle den nic překvapit. Hlavně, že podávají v této putice pořádný lomcováky na zlepšení nálady. A právě tou svojí otevřeností a dívání se na svět z té lepší stránky, má pro mě její postava povzbuzující účinky. Ona všechno bere, tak jak to leží- běží a pokud se přeci jen něco najde, ona si z toho vždycky vybásní pozitivum. Ano, v závěru i ona začne ztrácet nervy, ale i přesto je to pořád ta bohémka. Bosé nohy v parku jsou...vlastně nejsou tou typicku americkou komedií. Je v ní něco víc. Ty vybroušené dialogy a skvostní herci převyšují ostatní komedie té doby o půl hlavy. Hlavně tou svou vtíravostí a vtipností si vás určitě stejně jako mě tento film získá. Nemluvě o písni, kterou si bude Fondová pobrukovat, když bude na šrot.... 90% (29.06.2008)

Bosé nohy v parku jsou neposedně příjemnou romantickou komedií. V komornějším rytmu se soustředí na ostropalbu trylkujících slov, která se v dychtivosti rozehřívají vášní a žádostivostí, aby se následně v kruzích polehounku slévala v harmonickou serenádu a veselé nadšení. Nadhled zlehčení i důvtipná elasticita slovních soubojů nepostrádají vzletnou eleganci a vtipný spád. Nesklouzává k vulgaritám, ani trapnosti a s otevřeně uvolněnou lehkostí udává radostnému tónu takt. V osobním přijímání mi lehce překáží jistý stupeň strojenosti a banálně nevyzrálý podklad zápletky, ale to neubírá filmu nic z její bezstarostně ubíhající zábavy. Nejsužovanější postavou je Paul Bratter (sympatický Robert Redford), trpělivější a zodpovědnější část novomanželského páru. Ústředním bodem veškerého dění je Corie Bratter (příjemná Jane Fonda), lehkomyslnější a dychtivější část novomanželského páru. Výsledkem je celá historie partnerského soužití v několika dnech s vrcholy a pády, se sbližováním i rozladěním. Tématem je nevyzrálost a nepřipravenost, prostředkem je kultivovaná konfrontace extrémem a cudná bezelstnost. Důležitou postavou je Victor Velasco (velmi zajímavý Charles Boyer), šarmantně nekonvenční soused s gentlemanskou podmanivostí a bohémskou zkušeností. Život jako velkolepá hra prožitků a nových dojmů. Čtyřlístek uzavírá Ethel Banks (dobrá Mildred Natwick), matka Corie a lehce sarkastická komentátorka novomanželského páru při jeho bolestivějším zrodu s nově nabývanými zkušenostmi. Z dalších rolí: vyčerpávaný a překvapovaný technik telefonního připojení Harry Pepper (příjemný Herb Edelman), Ethelina kamarádka Harriet (Mabel Albertson), přátelský albánský provozovatel energické restaurace (Fritz Feld), vysokohorskou nemocí zachvácený poštovní doručovatel (James Stone), Paulův pobavený kolega z právnické firmy Frank (Ted Hartley), či potěšený bezdomovec (Paul E. Burns). Bosé nohy v parku pobaví svojí svižnou rozverností, klokotající v hladu po jedinečnosti i hledáním smířlivého uspokojení. Konverzaci nechybí říz, uličnictví, ani staromilské kavalírství. Ideální kousek k uvolněnému pobavení klasického rázu staré školy. (04.04.2018)