Poslední pevnost

Tak to si pošmáknu. Hraní si na vojáčky a salutování měnící se v neškodné prohrabnutí vlasů, podepsání knihy o to žádá největší byrokrat co má pompézní sbírku zbraní a přitom nestřílel ani ze vzduchovky, hrdinného 20x hvězdičkového generála Redforda, co jen tak, aby dokázal, že to myslí vážně přenáší tuny kamenů sem a tam...A tak tenhle tlustínek-debílek(ředitel) dovolí vězňům stavět si na dvorečku zeď, jako by to bylo lego z Kladna. Nechci dál -S-! , ale závěrečná scéna s vlaječkou. na to si kámo připrav hodně velkej kapesník! PS- Na vojně jsem byl a nic jsem nepochopil, přesto jsem skončil, jako poddůstojník v záloze a doprdele...- (12.08.2015)

Aj keď hodnotenie z mojej strany by k tomu mohlo navádzať, Posledná pevnosť určite nie je ten typ filmu, pri ktorom sa nudíte od začiatku až do samého konca a jedinou motiváciou pre dopozeranie je len dobrý pocit sprevádzajúci hodnotenie snímky v tu prítomnej databáze. Prvá polovica filmu je totiž viac než dobrá a hodnotiť celok len podľa nej by znamenalo navýšiť počet hviezd minimálne o dve. Avšak postupným vyhrocovaním celého deja a približovaním k veľkolepému finále (ktoré si po konečnom zúčtovaní takéto označenie nezaslúži ani náhodou) ide celý dobrý dojem "do kytek". Dôvody na to sú dva. Prvým z nich je príčina vzbury. Nech sa na mňa scenárista ani väzni, ktorí sa cítili tak ukrivdene, no postava veliteľa väznice je trebárs v porovnaní s jeho kolegom Nortonom zo Shawshanku len jeho slabým odvarom a celé povstanie bývalých šíriteľov demokracie v krajinách s nadmerným výskytom ropných ložísk tak nie je postavené na pevnejších základoch, čím pôsobí skrátka umelo. Ani to by však nevadilo, keby bola vzbura aspoň kvalitne spracovaná. Ale kdeže! Pán scenárista si najskôr asi povedal, načo sa snažiť objasniť aspoň prípravy vzbury, nech nevznikajú zbytočne nelogické pasáže (väzni spoza rohu odrazu vytiahnu obrí katapult, to ako vážne?), veď je to absolútne nepodstatné, hlavne že bude divák pri sledovaní úprimne hrdý na oddaných amerických vojakov salutujúcich aj počas vykonávania veľkej potreby. A tak na každom mieste, kde asi došli akékoľvek inteligentné nápady, bol scenár zaplátaný doslova smiešne vyznievajúcim americkým patriotizmom, ktorému korunu na záver dodáva dychberúci výkon Roberta Redforda, ktorý s rozstrieľaným hrudníkom z posledných síl vztýči americký zástavu (ospravedlňujem sa všetkým, ktorí ešte nemali tú česť uprieť zrak na toto dielo a môj komentár ich pripravil o prekvapenie na záver). Takže na záver už len trikrát hurá statočným americkým vojakom a neznámemu režisérovi (týmto sa chcem "veľmi" "pekne" "poďakovať" slovenským televíziám za strihanie záverečných titulkov za účelom obohatenia ich už beztak pestrej ponuky reklám) slovenského dabingu, ktorý sa nesnažil o žiadne absurdné kreácie a pri Redfordovi a Gandolfinim zachoval ich dvorných dabérov. (40%) (06.06.2014)

Repríza snímku mě po té opravdu dlouhé době příliš nepotěšila. Mám rád Roberta Redforda, takže mě netěší ubírat hvězdičku filmu, v němž účinkuje, ale nemohl jsem jinak. Narazil jsem totiž na vážný problém. Uvědomil jsem si, že je tento typ amerických vězeňských dramat natáčen podle jednoho mustru: hlavní hrdina je buď nespravedlivě nebo příliš přísně odsouzen; věznici řídí zakomplexovaný zmetek se sadistickými sklony; mladší spoluvězeň, který k hlavnímu hrdinovi s úctou vzhlíží jako ke svému vzoru, hyne na příkaz zakomplexovaného zmetka se sadistickými sklony; spravedlnost nakonec vítězí. S nechutí mi dnes došlo, že se tato záležitost od výše popsaného vzoru odlišovala jen tím, že šlo o věznici vojenskou, ale jinak zůstal postup zachován. A ani tato jediná odlišnost nakonec nebyla ku prospěchu věci, protože se kvůli ní dostalo nejen na očekávaný patos, ale i na nefalšovaný americký patriotismus, který se mi (velmi slušně řečeno) zajídá. Což je za těchto okolností vtipný výraz, protože kdybych to podal méně slušně, stáli bychom u přesně opačného konce trávící soustavy. Robert Redford zachránil filmu třetí hvězdičku, bez něj bych šel jen na dvě. / Poučení: Řídíš-li v boji jakýkoli létající prostředek, taranuj jako Sultan Amet-chan. Ale nezapomínej na hadovité přiblížení k cíli. 3*- (26.07.2022)

Takto si kvôli vztýčenej vlajke dodrbať dôchodok. No ale dobre. To sú americkí profesionálni vojaci, tí majú ideologicky inak napumpované myslenie. Do ktorého nevidím. Tiež salutovanie, stavanie múru a prenášanie žulvákov, ako symbolov vzdoru je riadne uletené. Ale zase obdobne typicky military vyšinuté, ako posadnutosť zástavou. Napriek tomu je klasický väzenský spor medzi tyranskou a prirodzenou autoritou rozohraný vcelku solídne. Poznámka: Zaujímavý postreh má v komentári k filmu dobytek, ktorého prekvapil rozpor medzi tyranským vylíčením dozorcov a sympaticky podanými väzňami. Ono sa to v amerických väzenských filmoch objavuje opakovane. Ide však o typický ideový zámer - schválne sa ukazuje paradox nahrávajúci zotrvávaniu tohto neľudského chovania sa dozorcov podprahovou myšlienkou: síce sa k väzňom správame násilne a kruto, ale pozrite akých sympatických baránkov tým účinne vychovávame z násilníkov, vrahov a lupičov. (13.12.2020)

Jeden s filmov keď už aj mňe patriotizmus liezol ušami (a to sa považujem za človeka v tomto smere prudko tolerantného). Spomaléný záber na salutujúcich väzňov za zvuku orchesta pred vztyčenou a mierne potrhanou americkou vlajkou. Ale aj skrz tento exes nemôžem povedať, že by som sa výrazne nudil (a o to ide). Redford je stále vo forme. Ak toto drama malo nejakú hlbšiu myšlienku, tak ma riadnym obúkom obišlo. (15.06.2005)