Jsem sexuální maniak

Upřímnější a intimnější Woody Allen. Je to točené na koleně, ale cením si toho, že autor dokázal něco takhle osobního vytáhnout na světlo boží a zároveň se ve filmu nesnaží řešit příčiny svého problému...Když si k tomu navíc přidáte jeho osobní účast na diskuzi po filmu, nelze jít pod čtyři...Ať žijou Vary!!! (05.07.2005)

Ne, ne a ne, na Woodyho Allena mi nesahejte. Caveh Zahedi je cvok. Přemýšlel jsem, jestli byl obrovský zájem o film na karlovarském festivalu způsobem názvem filmu, ale našel bych desítky filmů, které si mi zamlouvaly víc a několik těch, které by si tím spíš zaloužili zvláštní projekci na sobotu ráno. On film sám o sobě není vůbec špatný, první polovina je vcelku originální a opravdu se nese trochu v duchu Allena. Ale co se mi příčí je styl, jakým je vše natočené, což částečně vyplývá z nízkého rozpočtu. A ještě něco - po karlovarské projekci přišel do sálu na diskusi sám Caveh Zahedi a asi třikrát musel lidem potvrzovat, že obsah filmu je opravdu jeho vlastním životem. Něco je prostě tak trochu nepochopitelné. (10.07.2005)

„Netrvalo dlouho a masturboval jsem v každé katedrále v Paříži.“ Moralista by I am a sex addict mohl s trpkým tónem v hlase komentovat slovy „dneska už může natočit film kdejaký úchyl“. Což o to, mohl by, jenže kdejaký úchyl exhibující dejme tomu na YouTube, není tak vtipný a nevyniká takovou dávkou sebereflexe jako americký nezávislý režisér Caveh Zahedi. Máme-li věřit jeho slovům, vypráví příběh svého života, pouze s důrazem na ty části, týkající se sexuální závislosti. Není to žádné porno, ke kterému by artověji zaměřený tvůrce mohl inklinovat, nýbrž upřímná, místy vtipná, místy bolestně pravdivá zpověď. Nepochybuji, že po světě chodí spousta jiných chlápků s úchylkami výstřednějšími, zážitky bizarnějšími, ale pokud vím, nikdo z nich zatím nenabral odvahu otočit kameru, coby pomyslné zrcadlo, na sebe. Je to právě odvaha, kterou Caveh kompenzuje nedostatek talentu svého i obsazených herců, většinu momentů před sklouznutím k nechtěné parodii naštěstí zachraňuje parodie chtěná („neměli jsme peníze, abychom natáčeli v Paříži, takže si zkuste představit, že tohle je pařížská ulice“). S přibývajícími minutami filmu dochází dech, tatam je šmrc, švih a vtip prvních minut a Caveh jenom víceméně mechanicky dovypráví svůj příběh až do současnosti a konečně nám prozradí, kterou z toho zástupu žen si to vlastně bere. Ale odvaha se má cenit a zde to platí dvojnásob. 75% (15.11.2007)

Rozporuplný film, který vás ze začátku uchváti neortodoxním zpracováním a pak se prohlubuje uchylností režiséra. Ale pak už to jen upadá a upadá a upadá. Trošku tomu graduje opravdu zvrhlý konec vlastní svatby. Řekl bych tipicky festivalový film, na který se nedá snad jinde dívat aby divák nepřišel o všechny své iluze a ideály normálního vztahu mezi mužem a ženou. (11.01.2007)

Správa z psychologického vyšetrenia Caveha Zavediho: -Na základe dôkladného psychologického pozorovania usudzujeme, že ide o čistú psychoterapeutickú techniku autoterapie ponúknutú zvlášť ľudsky, úprimne a pre laickú verejnosť... rekapitulácie zo života skúmanej osoby, jednotlivé scénky a výpovede z minulosti, ktoré ovplyvňujú celú jeho osobnosť sú asociáciami a práve tie pomáhajú sa cez celý problém jeho sexuálnej deviácie preniesť. Snáď mu spätná väzba od divákov priniesla akú takú emocionálnu pohodu a regres k sociálnej normalite a vypudila z mysle uväznené sexuálne obsesie. Keď už nie to, aspoň si týmto snímkom uspokojil potrebu exhibicionizmu. Málokto sa totiž dokáže až v takejto forme otvoriť o tak intímnej záležitosti. Stav hodnotíme ako kompenzovaný dôsledkom psychickej retransformácie. Celkový záver vyšetrenia - ***. Mgr. Nunka:) Odporúčanie: vzhľadom na psychickú reguláciu osobnosti užívatela jojinecka a značnú oslabenú kritičnosť k jeho liblingovi Allenovi odporúčame všetkým užívateľom čsfd zbytočne neiritovať poznámkami a porovnávaniami Caveha Zahediho s Woody Allenom, sú možné agresívne ataky verbálneho charakteru na vašu osobu:))))) (07.05.2007)