Návštěvníci 2: V chodbách času

Chodby času zostali neuzavreté. Naďalej sú priechodné. Rytier Godefroy Údatný sa musí vrátiť späť do dvadsiateho storočia, aby upravil beh dejín a mohol sa stať otcom úspešného, šľachtického rodu. Jean Reno a Christian Clavier sa znovu, po piatich rokoch, podujali stvárniť ústrednú dvojicu hrdinov v mystickej komédii "Návštevníci 2". Nemá to už to bezprostredné kúzlo prvej časti, je tu až moc cítiť plánované, komerčné pokračovanie, ale aj tak sa ešte stále jedná o podarenú, príjemnú zábavu. Najmä pri scénach s Jeanom Reno som sa výborne zabával. Jeho rázna, sebavedomá, šľachtická povaha v kombinácii so vznešeným, starosvetským jazykom, ktorým sa vyjadroval, sú ešte výraznejšie ako v prvej časti. Parádna, francúzska komédia. *** (02.04.2011)

Filmová kalamita. Naprosto příšerná dvojka je diametrálně odlišná od docela dobrého prvního dílu. Christian Clavier má svůj scénář vyhrocený do absudna, přehrává, a nedá se na to koukat a není v tom sám. Chudák Jean Reno byl o poznání lepší, ale ani on nemohl v této francouzské komedii "amerického typu" zazářit. Pokud ste navíc viděli verzi s českým dabingem, kde Claviera jako bonus navíc dabuje uřvaný a zcela trapný Trávníček (časy dobře nadabovaného Hawkeyho, nebo Terrence Hilla jsou ty tam), jsou to ty největší mínusy naráz. Méně jak 10%. (11.07.2010)

Prokletí pokračování opět dodrženo. Jednička byla ikonou, zato dvojka byla výsměchem. Dost mě rozčilovalo, že tam prakticky skrze celý film furt někdo řval a to mi prostě lezlo na nervy. Nejvíce jsem se nasmál, když Jacquille řídil auto v tom lese. Christian Clavier zkrátka opět nezklamal. Hold to není ten skvělý první díl, ale ještě se u toho dost nasměju. (26.06.2010)

Snad každý alespoň trochu úspěšný film musí zákonitě následovat mladší bráška. Mladší bráška, kterého si rodiče pořídí ještě v jakési euforii po úspěchu dítěte prvního doufajíce, že bude podobně úspěšný jako ten první. Mladší bráška, který je jakýmsi nedochůdčetem, dítětem šitým horkou jehlou, dokud se ještě rodiče vezou na vlně vyvolané úspěchem dítěte prvního. A konečně mladší bráška, který téměř ve sto procentech případů nedosáhne úrovně svého staršího sourozence, ba co víc, většinou se jí ani vzdáleně nepřiblíží. Ano, správně jste pochopili, kam směřuji. Návštěvníci jsou výše zmíněného zářným příkladem... Ve dvojce velice dobrých a úspěšných Návštěvníků již není co hrát, a tak se pouze recykluje to, co v jedničce fungovalo a bavilo. Zde už to však nepůsobí tak uvolněně a svěže, leč toporně. Ta minimální stopáž se prostě něčím naplnit musela. A tak vykrádáme sebe sama a vykrádáme a recyklujeme a recyklujeme, až z nás vypadne něco tak špatného a nedůstojného jako je dvojka Návštěvníků... 50% (08.07.2010)

Mnohonásobně bláznivější a potrhlejší, než první díl. Již zde není takový prostor věnován příběhu a jeho propojení s postavami a vyznívá celkově spíše velmi zbrkle a roztržitě. Taktéž především díky jeho silnému "utlačování" záplavou všemožně rošťáckých a potrhlých eskapád. Stále se však ještě Návštěvníci 2 dokázali z "Chodeb času" vymotat a nezapadnout do možných tmavých děr, které se v tomto pokračování, v podobě malých trhlinek, již začínaly objevovat. Další díl si už ani nedokážu představit:) (24.07.2011)