Návštěvníci

Pre mňa najzábavnejšia komédia ever. Ešte pri ôsmom zhliadnutí mi od smiechu celých 100 minút tiekli slzy a bolelo brucho. Jean Reno a Christian Clavier čoby zbrojnošskí burani v našej hetickej dobe a všetky postavičky, ktoré stretávajú, sú božské. Ich vystrájanie, poňaté typicky francúzskym, rýchlym, bláznivým tempom a šialenými uhlami kamery ma dostáva. Rovnako koncipovaných je síce väčšina francúzskych komédií, ale Les Visiteurs mi prídu výnimočný a dokonalí. Aj vďaka úžasnej hudbe, milému fantasy feelingu a myšlienke filmu, ktorá je na žáner prekvapivo hutná. (09.01.2003)

Návštěvníci patří nejen k těm nejlepším francouzským komediím, ale především stojí i za zamyšlení. Kromě té legrace, kdy se rytíř a jeho sluha ze středověku konfrontuje s naší dobou, nám tvůrci předkládají (na to, že je to vlastně jen taková fraška) sci-fi prvky, které už fraškou nejsou. Nelze nalézt chybu v žádné jejich teorii cestování v čase a to ani v laické rovině. Nevím ovšem, jestli to byl záměr nebo náhoda. Ale to asi není to hlavní, co je na filmu nejvíce obdivované. Samozřejmě jde o tu srandu i herecké výkony a určitě i příběh. Rozhodně se jedná o unikát, jelikož druhý díl je asi největší pičovina, co jsem kdy viděl. Vlastně jsem jej ani nedokoukal a to už to zkouším nějakých dvacet let. Tyto Návštěvníky jsem viděl nyní už osmnáctkrát. (25.09.2014)

Originalita se prvním "Návštěvníkům" upřít nemůže, přesto je beru pouze jako předskokana k mnohem střelenější a vtipnější dvojce (*****). Pořád se rozhoduji mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami (dojem mi kazí ne zrovna povedený český dabing), ale nakonec zaokrouhluji - díky božímu Clavierovi - nahoru a dávám čtyři.:-) (23.03.2008)

Samotného mě překvapuji, že někdo shledávám tento snímek tím nejvtipnějším, co se mu během života poštěstilo vidět. Tím nechci říct, že by film vtipný nebyl. To by mi musela ústa upadnout. Pár velmi úsměvných momentek zaregistrovat lze. Bohužel jsou to stále jen momentky. Na druhou stranu, film skoro vůbec nenudí. Děj je celkem ucházející záležitost, která je podtržena bravůrními výkony všech zúčastněných. Malá výtka snad pouze k Valérii Lemercier, která mi byla prostě taková malinko nesympatická, abych to napsal kulantně. Výsledný dojem vylepšila i podlézavá ústřední melodie. Legrácky s cestováním v čase rozhodně můžu. Žádný superúžasný moment, který bych si zapamatoval k vidění bohužel nebyl. S hodnocením bych si to dovolil tedy úplně nepřehánět. Postavil bych ho někam k pěknějším třem kouskům. (14.05.2016)

Tak tímhle směrem se měla ubírat francouzská komedie po době útlumu, kdy přestali hrát takový velikáni jako Louis de Funès (nar. 1914, Francie), Jean-Paul Belmondo (nar. 1933, Francie) a Pierre Richard (nar. 1934, Francie). Protože to, co zde předvádí hrdý a čestný zbrojnoš Godefroy a jeho věrný bastard Jacqouille by se mělo zapsat do dějin světové kinematografie jako manuál jak udělat úspěšnou a zábavnou komedii. Od počátečního seznámení v dobách temného středověku, kdy život poddaných měl menší cenu než cena prasete až do ocitnutí se v dnešní době plné aut, smradlavých továren a všudepřítomných nákupních center. Z počátku naši hrdinové nechápou, co se s nimi stalo, protože tohle nebylo v plánu, ale jejich živočišné pudy jim zábavnou formou pomůžou uskutečnit svůj původní plán a s jednou malou odchylkou, která se bude řešit v druhém pokračování této komedie se jim vše podaří. Pamatuji se, že jsem byl na tomto skvostu dokonce dvakrát v kině a poté jsem si to musel koupit na VHS a později na DVD a musím přiznat, že jsem si pokaždé obrazně nachcal do kalhot, že jsem ani ty Pamprsky nestačil vyměnovat. Mám rád filmy, kde se cestuje časem a když je do toho zamotán komediální prvek, což v tomto případě je bez pochyby, tak jsem nadměrně spokojen. Jeana Rena jsem v té době už znal ze snímku Brutální Nikita (1990), ale Christiana Claviera jsem viděl v té době poprvé a jasně mně převědčil o jeho komediálním talentu poprvé a rozhodně ne naposled.Můžeme zde vidět kouzlo francouzské sceněrie, ať už v dnešní době nebo v době středověké, kdy ten život musel být fakt krušný. Ale zase se stavěly ty nádherné hrady pro šlechtu, která nádherně v tomto případě vtipně zotročovala spodinu na úkor svých prožitků. Za vrchol francouzské komedie devadesátých let dávám jasnejch 100%. (23.05.2021)