Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drátěnou košili v pračce nevypereš, aneb současná doba si nedokáže vážit statečných rytířů. Stačilo se jen omylem napít lektvaru namíchaného nepřátelským kouzelníkem a rázem se rytíř Godefroy a jeho sluha Jacquouille (již podle tohoto jména poznají Francouzi, že se jedná o zcela neurozeného člověka) ocitli ve 20. století. Samozřejmě, jak už to ve Francii bývá, našli své potomky, i když zrovna ne na takové úrovni, jakou by si představovali. Šlechta, potomci statečných rytířů, zchudla a v jejím zámku se naopak usídlil potomek vykutálených sluhů, který si jen změnil jméno z posměšného Jacquouille na důstojnějšího Jacquarta. Samozřejmě, že se pán i jeho sluha nejdříve ocitnou v blázinci, ale šlechtická krev se nezapře a Beatrice, jako přímý potomek rytíře Godefroy de Montmirail, se o svého předka postará... Režiséra Jean-Marie Poirého známe především díky jeho vynikající komedii Operace Corned Beef, kde se také objevila trojice komiků, kteří ve Francii patří ke špičce v tomto žánru: Jean Reno, Christian Clavier a herečka s neobyčejným komediálním talentem Valérie Lemercier. V Návštěvnících si je navíc užijeme v dvojrolích předků a potomků. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (499)

fannah 

všechny recenze uživatele

Výborná, originální francouzská komedie opravdu na úrovni! Tento film má opravdu perfektně propracovaný scénář, strašně rychlý spád, ohromné "české" hlášky Jean-Pierra a Jean Reno s Christianem Clavierem tu taky tvoří nezapomenutelnou dvojici. Český dabing od ČT patří taky k nejlepším, stejně jako v druhém díle. Jedna z nejlepších francouzských komedií. "Jsi paranoidní! Tady se na tebe přece nikdo nedívá!" ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Nebudem tu obhajovať Návštevníkov, že sa mi nepáčili iba vďaka mojim vysokým očakávaniam. Tým by som urazil všetky filmy, ktoré ich naopak ešte prekonali. Návštevníci a navštívení neustále celých 107 minút melú a melú, až mi začalo byť úplne jedno o čom a o kom. A to mám rád rovnako ukecaného Blbca na večeru. Veľmi divný humor, ktorému som prišiel na chuť iba v scénkach, odkazujúcich na nemú grotesku. Čiže vtedy, keď niekomu skončí na hlave hrniec s jedlom. No a to je trochu až trochu dosť málo. Reno aj Clavier mi tu boli značne nesympatickí a mal som chuť ich poslať namiesto nazad do minulosti skôr do horúcich pekiel. Čudujem sa vedľajším postavám, že tak neučinili a podľa diváckych očakávaní sa s hosťami začali zbližovať. Možno niekedy nabudúce tomu prídem na chuť. Aspoň že záverečná pointa bola vydarená. 50%. ()

Reklama

Vodnářka 

všechny recenze uživatele

Asi jsem na film nebyla ve správné náladě, nebo fakt nevím, ale pořád jsem hledala ty tolik vychvalované vtipy, humor a výborný příběh...a pořád bez výsledku. Místo nich se mi před očima promenádovali jen dva cvoci, jejichž pokusy rozesmát diváka už kdysi na pár dětech vyčerpali Asterix s Obelixem. Bůhvíproč si dávali všechny dialogy v průběhu snímku tak třikrát minimálně a dost mě deprimovala jakákoliv další nudná postava, se kterou se setkali. Každou scénu by dokázal napsat zajímavěji a neočekávaněji student prvního stupně základky při povinné slohovce, sentimentální konec navíc vrhá pocit trapnosti na jakoukoliv francouzskou komedii, které se film jen z dálky podobá. Třeba mě někdy v autobuse donutí strávit cestu opět s tímto filmem a změním názor. Zatím jen nechápavě hledím na všechna ta slova nadšení svého okolí...:-) ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Tenhle film se skutečně velmi povedl. Přestože může působit chvílemi trošku trapněji. Nejvtipnější scény jsou pochopitelně uvnitř domu, jako třeba scéna na záchodě, ve vaně, v jídelně a podobně. Nesdílím názor, že by druhý díl za moc nestál. Spíše až ten třetí je jasná nádstavba. Francouzské komedie jsou nám velmi blízké svým hůmorem. Američani by takový typ komedie rozhodně nesvedli. 75% ()

Trajektt 

všechny recenze uživatele

Tak tímhle směrem se měla ubírat francouzská komedie po době útlumu, kdy přestali hrát takový velikáni jako Louis de Funès (nar. 1914, Francie), Jean-Paul Belmondo (nar. 1933, Francie) a Pierre Richard (nar. 1934, Francie). Protože to, co zde předvádí hrdý a čestný zbrojnoš Godefroy a jeho věrný bastard Jacqouille by se mělo zapsat do dějin světové kinematografie jako manuál jak udělat úspěšnou a zábavnou komedii. Od počátečního seznámení v dobách temného středověku, kdy život poddaných měl menší cenu než cena prasete až do ocitnutí se v dnešní době plné aut, smradlavých továren a všudepřítomných nákupních center. Z počátku naši hrdinové nechápou, co se s nimi stalo, protože tohle nebylo v plánu, ale jejich živočišné pudy jim zábavnou formou pomůžou uskutečnit svůj původní plán a s jednou malou odchylkou, která se bude řešit v druhém pokračování této komedie se jim vše podaří. Pamatuji se, že jsem byl na tomto skvostu dokonce dvakrát v kině a poté jsem si to musel koupit na VHS a později na DVD a musím přiznat, že jsem si pokaždé obrazně nachcal do kalhot, že jsem ani ty Pamprsky nestačil vyměnovat. Mám rád filmy, kde se cestuje časem a když je do toho zamotán komediální prvek, což v tomto případě je bez pochyby, tak jsem nadměrně spokojen. Jeana Rena jsem v té době už znal ze snímku Brutální Nikita (1990), ale Christiana Claviera jsem viděl v té době poprvé a jasně mně převědčil o jeho komediálním talentu poprvé a rozhodně ne naposled.Můžeme zde vidět kouzlo francouzské sceněrie, ať už v dnešní době nebo v době středověké, kdy ten život musel být fakt krušný. Ale zase se stavěly ty nádherné hrady pro šlechtu, která nádherně v tomto případě vtipně zotročovala spodinu na úkor svých prožitků. Za vrchol francouzské komedie devadesátých let dávám jasnejch 100%. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (13)

  • Godefroy (Jean Reno) v jednom z rozhovorů pronese, že u něj v království nezůstal už ani jeden hektar volné přírody na lov. Hektar a obecně metrický systém byl zaveden až po Velké francouzské revoluci roku 1789, zatímco film se odehrává v 11. století. (Mr.Hudson)
  • Približne v 66. minúte filmu, keď Godefroy (Jean Reno) a Jacquouille (Christian Clavier) pozerajú na zámok, v ktorom žili v 12. storočí, tak konštatujú, že sa odvtedy veľmi zmenil. Godefroy sa posťažoval slovami: "Toto je snáď lup Vizogótov!" Zámok však sotva mohol mať niečo spoločné s Vizigótmi, keďže Godefroy prišiel z roku 1123 (ako sa hneď na začiatku filmu spomenulo, v ktorom roku sa dej odohráva), vtedy Vizigóti ako takí už boli minulosťou. Posledné zmienky o nich pochádzajú z roku 721, keď zomrel posledný vizigótsky kráľ Ardo. (AxelWers)

Reklama

Reklama