Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drátěnou košili v pračce nevypereš, aneb současná doba si nedokáže vážit statečných rytířů. Stačilo se jen omylem napít lektvaru namíchaného nepřátelským kouzelníkem a rázem se rytíř Godefroy a jeho sluha Jacquouille (již podle tohoto jména poznají Francouzi, že se jedná o zcela neurozeného člověka) ocitli ve 20. století. Samozřejmě, jak už to ve Francii bývá, našli své potomky, i když zrovna ne na takové úrovni, jakou by si představovali. Šlechta, potomci statečných rytířů, zchudla a v jejím zámku se naopak usídlil potomek vykutálených sluhů, který si jen změnil jméno z posměšného Jacquouille na důstojnějšího Jacquarta. Samozřejmě, že se pán i jeho sluha nejdříve ocitnou v blázinci, ale šlechtická krev se nezapře a Beatrice, jako přímý potomek rytíře Godefroy de Montmirail, se o svého předka postará... Režiséra Jean-Marie Poirého známe především díky jeho vynikající komedii Operace Corned Beef, kde se také objevila trojice komiků, kteří ve Francii patří ke špičce v tomto žánru: Jean Reno, Christian Clavier a herečka s neobyčejným komediálním talentem Valérie Lemercier. V Návštěvnících si je navíc užijeme v dvojrolích předků a potomků. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (497)

salahadin 

všechny recenze uživatele

Takhle by měl vypadat recept dobré komedie podle poctivé francouzské kuchařky. Z provařeného námětu cesty do novověku filmaři vytěžili nadmaximum a naservírovali nám drtivě humorné scény a gagy a to vše v podání neodolatelného dua Reno/Clavier. Připočteme-li nesmírně vydařený český dabing a překlad, jde o jednu z nejlepších komedií (z "časů oněch"). A pro mě vůbec nejoblíbenější, protože zábavnější jsem neobjevil, pakliže vy ano, kontaktujte mě ;-) Jen jsem nepochopil analogii ke skutečné historické postavě rytíře Godfruy z Boujonu, který za křižáckých válek jako první dobyl Jeruzalém. ()

Eliott 

všechny recenze uživatele

Moc se mi líbí styl jakým frantíci toto dílo natočili, neboť se v příběhu nevyskytují ani ty nejmenší zbytečnosti a střihy jsou prováděny tak precizně, aby se ušetřily i setiny sekundy. Nicméně pět hvězd nedávám kvůli kameře nebo střihu, ale kvůli té neuvěřitelné záplavě humorných scén, neboť jsem se i po těch všech letech a několikátém shlédnutí smál, až jsem se za břicho popadal. K tomu všemu, příběh je naprostý unikát, ze kterého se stále inspirují i novodobé filmy. V poslední řadě ještě hlavní postavy jsou bezchybně zvolené a jejich vzájemná interakce působí nejen vtipně, ale také přirozeně. Jako nejdůležitější postavu vidím Claviera, který si zaprvé zahrál dvojroli a ačkoli není hlavním hrdinou, tak je nejdůležitější postavou filmu a to vlastně dokazuje i jeho podíl na scénáři. Jedna z nejlepších komedií kterou znám. PS: Pokračování (Návštěvníci 2: V chodbách času) je přibližně stejně dobré, ale nevidím důvod pro to psát samostatný komentář, neboť je to hodně podobné. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Nebudem tu obhajovať Návštevníkov, že sa mi nepáčili iba vďaka mojim vysokým očakávaniam. Tým by som urazil všetky filmy, ktoré ich naopak ešte prekonali. Návštevníci a navštívení neustále celých 107 minút melú a melú, až mi začalo byť úplne jedno o čom a o kom. A to mám rád rovnako ukecaného Blbca na večeru. Veľmi divný humor, ktorému som prišiel na chuť iba v scénkach, odkazujúcich na nemú grotesku. Čiže vtedy, keď niekomu skončí na hlave hrniec s jedlom. No a to je trochu až trochu dosť málo. Reno aj Clavier mi tu boli značne nesympatickí a mal som chuť ich poslať namiesto nazad do minulosti skôr do horúcich pekiel. Čudujem sa vedľajším postavám, že tak neučinili a podľa diváckych očakávaní sa s hosťami začali zbližovať. Možno niekedy nabudúce tomu prídem na chuť. Aspoň že záverečná pointa bola vydarená. 50%. ()

Phobia 

všechny recenze uživatele

Tak tohle byla ta slavná, takřka kultovní francouzská komedie? No tak alespoň konečně vím, proč jsem se jí tak dlouho vyhýbala... škoda jen, že jsem v tom nepokračovala. Víte, kolikrát jsem se zasmála? Ani jednou. Víte, kolikrát jsem se usmála? Jednou, při koupací scéně. Víte, jak často jsem se cítila trapně, že na to vůbec koukám? Imrvére. Příšerně užvaněné, děsivě uječené, veskrze blbé (to poslední je možná klad, ale určitě se s daným tématem dalo udělat víc, aby se divák chechtal). Já radši anglický sarkasmus, než hlučné žabožroutí pitvoření - to mě mohlo bavit, dokud jsem byla děcko. Jůůů, Clavier odplivnul kemra na něčí sako, jůůů, Clavier se ubzdil u jídelního stolu, jůů, Clavierovi táhne z držky... no ha-ha-ha! 10% za ten jeden úsměv, 10% vybojoval Jean Reno, 5% za efekty a 10% za to, že mě fascinuje doba středověku. To máme 35% a polibte mi mou odvrácenou dolní tvář s tímhle druhem humoru. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Asi nejbrutálnější humor vůbec. Humor, jemuž je absolutně jedno, že fekálností zcela dýše, rozebíraje nejžumpovatější vulgarity a používaje starou, osvědčenou hrubou sílu, jež naši bránici jednoduše nemůže nechat v klidu. A navíc - tohle je jasný, přehledný odkaz na moji nejmilovanější dobu, na období drsného, krutého, špinavého středověku, kdy páni nakládali se svými poskoky právem jako s hadry a nějaká neurozená holota se k nim nesměla přiblížit. A teď se něco takhle skvělého objeví v té době, v níž musím žít, a vyvolá kontrast z nejkrásnějších. Tihle dva hrdinové se adaptují náramně, když vidí černocha, neohlíží se na nějakoou rasovou rovnost a pádí vyhnat všechny pohanské saracény, jímž nestačila bitva u Poitiers, z Francie. Jen do toho! Nandejte to naší super civilizaci! ()

Galerie (39)

Zajímavosti (12)

  • Približne v 66. minúte filmu, keď Godefroy (Jean Reno) a Jacquouille (Christian Clavier) pozerajú na zámok, v ktorom žili v 12. storočí, tak konštatujú, že sa odvtedy veľmi zmenil. Godefroy sa posťažoval slovami: "Toto je snáď lup Vizogótov!" Zámok však sotva mohol mať niečo spoločné s Vizigótmi, keďže Godefroy prišiel z roku 1123 (ako sa hneď na začiatku filmu spomenulo, v ktorom roku sa dej odohráva), vtedy Vizigóti ako takí už boli minulosťou. Posledné zmienky o nich pochádzajú z roku 721, keď zomrel posledný vizigótsky kráľ Ardo. (AxelWers)
  • Godefroy (Jean Reno) v jednom z rozhovorů pronese, že u něj v království nezůstal už ani jeden hektar volné přírody na lov. Hektar a obecně metrický systém byl zaveden až po Velké francouzské revoluci roku 1789, zatímco film se odehrává v 11. století. (Mr.Hudson)
  • Natáčelo se ve středověkém městě Carcassonne na jihu Francie. Zámek Montmirail byl ve skutečnosti zámek Château d'Ermenonville, který leží zhruba 50 km severovýchodně od Paříže, zatímco dům Beatrice (Valérie Lemercier) se nachází ve městě Thoiry přibližně 50 km na západ od Paříže. (Cheeker)

Reklama

Reklama