Angst

Austrian extremity. Ojedinelý pokus o nonkonformnú, otvorene brutálnu štúdiu psychopata a 24 hodín v jeho živote. Myšlienkovú opozíciu voči tematicky spriazneným dielam Krzysztofa Kieslowskiho (Krótki film o zabijaniu) a Fritza Langa (M) mení, sníma z nej bremeno štatútu verejnej obžaloby a povyšuje na unikátne explicitnú a šťavnatú kameramanskú exhibíciu (výškové snímanie, prestrihy na detaily a tie najnepríjemnejšie pozičné uhly) so sugestívnym story-tellingom cez voiceoveri predčítané Robertom Hunger-Bühlerom. Realizmus, naturalizmus a animalizmus vo výbuchu nespútanej maniakálnej agresie, ktorá sa pozvoľne, dômyselne gradujúc vymyká kontrole a zmieta narušeným vrahom, čím zneisťuje diváka v otázka, či svoje dielo vôbec dokáže dokonať. Rybczynskiho kamera je bezkonkurenčná a Schulze je považovaný za jedného z priekopníkov elektronickej hudby 80. rokov, takže písať ódy na jeho adresu je úplne zbytočné. Polopatistické okienko je u konca, čas na finálny verdikt. 100% (17.09.2014)

Musím přiznat, že takto vizuálně zpracovaný film jsem ještě neviděl. Nepředstavitelně šílené úhly kamery pod jakými je snímáno veškeré dění + otáčivý pohyb samotné kamery, v jehož středobodu se většinou nachází hlavní hrdina, který má svou mysl ještě pokřivenější než všechny úhly, pod kterými je snímán. Mezi realistickými sondami do života skutečných vrahů je tento film naprostý vrchol, ke kterému se lze dostat a absolutně bych nevěřil, že Angst byl natočený v roce 1983, kdybych to neviděl napsáno v titulcích. (06.11.2006)

Psycho. Skvelá atmosféra vďaka sympatickému hlavnému "hrdinovi", jeho monológu v hlave a zvráteným predstavám, ktoré vyjadril určite tak, ako si želal. Ja som spokojná, ale k úplnej dokonalosti mi predsa len niečo chýbalo. Žeby iný koniec? Každopádne si pozrite Angst v noci a o zábavu máte postarané :) (31.10.2015)

Zajímavá volba úhlu pro kameru. Díky ní tento film působí dost realisticky, ale na můj vkus je tenhle vrah až moc zbrklý, chaotický, neuspořádaný a impulzivní, což je vlastně asi důvod, proč si užil pouhých 24 hodin svobody. Nicméně, za mě ty vraždy (v podstatě tam byla jakoby jen jedna poctivá) byly dost rychlé, nevyužité a odfláknuté. Zbavování se mrtvol už je jen nutnou povinností film dokoukat a ten závěr byl fakt absolutně divný. Za mě je tu největší hvězdou malý jezevčík Kuba a palec nahoru za to, že ho ten maniak taky nekrouhnul. (26.05.2020)

Strach v jejích očích a nůž v hrudi. To je má poslední vzpomínka na matku... Tohle není příběh žádného příležitostního vrahouna, ale té pravé, společnosti krajně nebezpečné, brzcitné bestie. Náš hrdina je vyzáblý, zubatý, upocený, fatálně nevyrovnaný slaboch, nemocný člověk. Většinu života strávil ve vězení a čekal na den, kdy ho propustí. Čekal s vědomím, že až se tak stane, nic mu nezabrání opět zabíjet. Věděl, že musí... My jsme svědky právě onoho propuštění a následných 24 hodin. Nedojde na žádný vyložený extrém, dočkáte se ale výtečně syrového provedení. Osobitý, výborně zvládnutý profil vraha, který si navíc on sám odvypráví. (screeny) (21.01.2009)