Capote

Pro čtenáře Chladnokrevně tento film musí být zklamáním, protože se případu věnuje poměrně málo, mnoho detailů zůstává skryto. Na druhou stranu Capoteho popisuje velice dobře. Hoffmanův výkon je strhující, nejlépe použít klasické klišé: budeteho milovat i nenávidět. Nebýt ale jeho, film by byl mnohem zdlouhavější, a tak nějak by asi nevěděl, zda chce být spíš „filmem o Capotem“ nebo filmem o „přátelství Capoteho a vraha Perryho“. Hoffman nakonec strává veškerou pozornost na svého egocentrického Capoteho a zachraňuje tak jinak poměrně nevýrazný film. (08.05.2006)

Ze životopisu spisovatele Trumana Capoteho bylo celkem správně vyseknuto pouhých pět a půl let, které strávil prací na své vrcholné knize Chladnokrevně. Ona to ostatně byla doba, která jeho život značně poznamenala, a po které už se vlastně nikdy nevzpamatoval. Bravurní je nejen Philip Seymour Hoffman v titulní roli, ale i jeho herecká partnerka Catherine Keener. Je to perfektní dvojice a jejich společné scény mě bavily nejvíc – on zženštilý a ona mužná. A dostal jsem chuť si ten slavný román přečíst, to se také většině filmů nepovede. (16.11.2011)

Malý nesympatický škrček s pisklavým hlasem a podivnými manýry Philipa Seymour Hoffmana je postava, která je ztvárněna pěkně a současně z ní není možné mít dobrý pocit. Nějak podobně je to s tímhle odosobněným dramatem, které je solidně upovídané. Dostáváme se na farmu, kde došlo k čtyřnásobné vraždě a nesympatický novinář a spisovatel Truman Capote chce o tomto zločinu sepsat kvalitní knihu. Mě film moc nezaujal, abych napsal pravdu, a docela se vlekl i přes kvalitní výkon hlavní postavy, precizní kameru i dokonalou výpravu. Nuda zkrátka převládala a u mě je rozhodující, jak se u filmu bavím. A tady to bylo na 50% (07.06.2012)

Jako biografie geniálního spisovatele příliš ploché a jako film o románu zase bezobsažné. Capoteho tvůrčí genialita se zde omezuje na několik chabých zmínek o jeho předchozím díle a samotné vytváření toho nejzásadnějšího nezajde dále, než kolik je schopen si divák utvořit po přečtení Chladnokrevně samotného, popř. shlédnutí Brooksova stejnojmenného filmu. Stominutová homosexuální kreace Phillipa Seymoura Hoffmana se tak stává pouze snaživou pózou, která by možná provokovala v 60. letech, ale nikoliv dnes. Výsledek je pouze prázdná bublina, kvůli níž se v době uvedení křepčilo víc, než kolik si možná zasloužila a naopak jako pocta geniálnímu vypravěči, potažmo románu, je to asi stejně tak působivé a originální, jako kus mramorové desky. (06.05.2007)

90% - Hypnotický film. Fascinující předloha, výborný scénář, mistrovská kamera s bohatou paletou kontrastů, ideální tempo vyprávění… Řemeslně je film Capote zkrátka první jakost. Philip Seymour Hoffman dokázal skrz svůj ohromný talent, charisma, a body-language přenést na diváka vše, co nemohlo být vyjádřeno slovy. Ani já to zde nedokážu, tak aspoň upozorňuji na film, který byste si neměli nechat ujít! Deset procent strhávám jenom kvůli hudbě Mychaela Danny. Kdo zná slavné Fratres od Arvö Pärta, jistě mi dá za pravdu, že se v tomto případě jednalo o nepříliš nápaditou kopii s nádechem Newmanovy American Beauty. Kdyby ta hudba ale byla opravdu nešťastná, a nehodila se k celkové atmosféře, strhl bych mnohem víc… Takže tuto kritiku berte jenom jako z nouze ctnost ;o) (31.12.2006)