Režie:
Bennett MillerScénář:
Dan FuttermanKamera:
Adam KimmelHudba:
Mychael DannaHrají:
Philip Seymour Hoffman, Catherine Keener, Clifton Collins Jr., Chris Cooper, Bruce Greenwood, Bob Balaban, Mark Pellegrino, Marshall Bell, Amy Ryan (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Americký spisovatel Truman Capote (1924–1984) se proslavil především reportážním románem Chladnokrevně (1965, česky poprvé 1968), v němž sledoval vyšetřování vraždy kansaské farmářské rodiny z roku 1959. Dnes legendární knížka, zakládající žánr literatury faktu, líčí složitý sběr informací a postupnou proměnu spisovatele, který se nechá „vtáhnout do děje“ a ovlivňovat svými zdroji, především jedním z dopadených vrahů Perrym Smithem. Homosexuální Capote, do té doby populární hlavně v newyorských intelektuálních kruzích a zvyklý manipulovat se všemi okolo sebe, je hluboce zasažen zkoumanou tragédií a s uzavřeným Smithem, který dlouho odmítá mluvit o průběhu osudné noci, cítí hlubokou citovou spřízněnost. Snímek natočil debutující režisér Bennett Miller (nar. 1966) podle spisovatelovy biografie, již napsal v roce 1988 Gerald Clarke. Působivé dílo s přesně vystiženou dobovou atmosférou je postaveno na fenomenálním výkonu Philipa Seymoura Hoffmana v titulní úloze, vyznamenaném řadou prestižních cen (mj. Oscar, Zlatý glóbus, Cena BAFTA, Independent Spirit Award). Dobře mu sekundují i další herci, zejména málo známý Clifton Collins Jr. (vnuk populárního mexického herce Pedra Gonzaleze Gonzaleze) jako Perry Smith a Catherine Keenerová v roli Capoteho přítelkyně, spisovatelky Harper Leeové. Scénář napsal režisérův spolužák ze střední školy Dan Futterman, kterého známe jako představitele Vincenta Graye z populárního seriálu Soudkyně Amy. Ve stínu Capoteho vznikl konkurenční snímek o kontroverzním spisovateli, nazvaný Pochybná sláva (2006, Infamous), v němž titulní postavu neméně pozoruhodným způsobem ztvárnil anglický herec Toby Jones. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (310)
Kdybych si před shlédnutím snímku nepřečetl jméno režiséra, téměř bych si vsadil na jméno... P. Sorrentino. Hodně podobný rukopis a to včetně pojetí hlavní role P.S. Hoffmanem, které je v dosti ohledech podobné projevu Toniho Servilla. Dva v dosti ohledech podobné lidské příběhy a přitom tak rozdílné osudy. Na jedné straně uznávaný spisovatel, co cítí příležitost napsat knihu, na kterou (a tím pádem i na něj) lidé jentak nezapomenou, na straně druhé, vrah (vězeň) čekající na odsouzení (vykonání trestu) mezi sebou vedou dlouhé dialogy, odkrývají svoje minulosti a dozvídají se o tom druhém (a zároveň sami o sobě) spoustu nových informací. Capote je stále více fascinován osobou jménem Parry Smith, až se jejich osobnosti téměř prolnou a vy si s postupujícím časem říkáte (kladete otázku), kdo z těch dvou je větší zrůda. Zda vrah Parry Smith, či Truman Capote čekající jako sup na Parryho smrt, aby mohl dokončit svou knihu, ale zároveň (tváří v tvář posledním společným okamžikům) si uvědomuje, že mu Parryho osud není zcela lhostejný a zároveň jako by si vše (před sebou samým) snažil ospravedlnit. Byť svědomí je mrška proradná, kterému člověk neporučí. Odpověď (úsudek) nechť si každý vysloví (udělá) sám. Menší výhrady bych měl (zejména mohlo být odkryto (nakouknuto) mnohem více z (do) komplikované osobnosti samotného Capota) a troufám si (zde) tvrdit, již v úvodu mnou zmiňovaný P. Sorrentino, by dokazál z tématu "vyždímat" víc, nicméně zároveň přiznávám, jedná se o debut jako řemen a rád si počkám na další Miller(ův) chystaný snímek Moneyball http://www.csfd.cz/film/255150-moneyball/videa/ . 88,8% p.s. knihu si sebou určitě přibalím na chystanou dovolenou..... ()
Již úvodní scéna dokáže navodit tísnivý pocit a přesvědčivou dobovou atmosféru. A když film takto vtáhne už první scénou, těžko mu pak něco vyčítat. Debutant Bennett Miller film ukočíroval pevnou rukou veterána, což by ale nebylo nic platné, kdyby tak excentrická hlavní postava, jakou Truman Capote je, byla zahrána byť jen průměrně. P.S.Hoffmanovo podání je bezchybné a o Capotem se díky němu dozvíte i věci, které ve scénáři snad ani nejsou. ()
Kniha Chladnokrvne patrí do Top 100 kníh z mojej knižnice. Plný počet hviezdičiek som dal aj jej vynikajúcej Brooksovej adaptácii z roku 1967. Raňajky u Tiffanyho znesiem iba vo filmovej podobe vďaka obľúbenej Audrey Hepburn. Ďalšie knihy, ako napr. Lúčna Harfa som tuším ani nedočítal. Z toho je zrejmé, s akým záujmom som pristupoval k filmu Capote, ktorý sa zaoberá spisovateľovým životom od okamihu, keď ho upútal článok o vražde Clutterovcov až po popravu páchateľov. Moje sklamanie z nudného filmu o odpornom pupušovi bolo veľké a dabing ho ešte pritvrdil. Film nezmenil môj obdiv ku knihe, iba mi zhnusil jej autora. A pretože neviem, či je umením zahrať takú kreatúru, v celom filme ma zaujala iba Catherine Keener. ()
Podrobný a zajímavý popis vzniku jedné z nejzásadnějších knih americké - a koneckonců i světové - literatury 20. století. O předchozím a pozdějším životě Trumana Capoteho se toho ale pohříchu divák mnoho nedozví. Navíc samotné "Chladnokrevně" bylo zfilmováno už dvakrát a zvlášť první verze (1967) v suverénní Brooksově režii vypráví příběh vrahů i jejich obětí přece jenom do mnohem větší hloubky a působivěji, než jak to dělá "Capote". To ovšem nic nemění na mém obdivu k bravurnímu výkonu P. S. Hoffmana i jeho kolegů, neboť ve snímku "Capote" na slabý herecký projev nenarazíte. ()
Tak nak nevim, co si o tomhle filmu myslet. Cekal jsem, ze to bude bud detektivka, vypraveni o Capotem nebo pribeh vrahu, ale v tomhle filmu je od vseho neco a tak se vlasne hlavnim motivem stava otazka "Proc?". Proc vyvrazdily chladnokrevne rodinu hodnyho vesnicana. To je to, co se Capote snazi cely ty roky zjistit. Nicmene se musi uznat, ze i kdyz se film sestava vicemene z dialogu, dokaze zaujmout a nenudi. Vykon Philipa Seymoura Hoffmana byl takovej zvlastni. Obcas pusobil jako milej clovek, obcas jako peknej vychcanek a obcas byl vylozene nesympatickej. Nicmene, i kdyz nevim, jak moc to odpovida skutecnosti, hral perfektne a jeho vykon byl uveritelnej. Jediny, co se mi nezdalo, byl konec, kdy se rozbrecel, ackoliv vzhledem k predchozimu deji by mel bejt spis rad. Chvilku mi trvalo, nez sem si zvyk na jeho teplej pisklavej hlasek, ale musim uznat, ze prave jeho hlas ma velkej podil na zapamatovatelnosti jeho postavy. Rozhodne mohli tvurci par veci dotahnout, obcas zustal nejakej rozhovor nebo scena takovej neuzavrenej, ale celkove se jedna o poutavej "zivotopisnej" snimek. ()
Reklama