Capote

Stejně jako Kingsley, Mirrenová, Crowe, Cotillardová, Foxx atd., dostal i Philip Seymour Hoffman Oscara za zpracování velké osobnosti předešlých let, a určitě zaslouženě! Dokázal vystihnout jeho narcismus a skoro každý jeho pohled vykazoval obrovským způsobem lásku k sobě samému. Takový herecký výkon jsem hodně dlouho neviděl a myslím, že už zase dlouho neuvídím. Jeho style mjsem byl nadšen ještě několik dní potom a stále si připomínal jeho směšný hlas a vystupování. Celkově je to dílo napínavé, skvěle odtočené a výborně napsané. Líbí se mi taky barvy, ta tmavá tomu dává dost silný říz a emoce jsou skoro v každé scéně. Avšak biografické dílo nevypráví o jeho mládí, šplhání na výsluní a skomírání. Hlavně o období, kdy psal Chladnokrevně, a to byly jeho nejtěžší roky života (kromě mládí). Proto vůbec nechápu tuhle nesmyslnou kritiku. A příběh Snídaně u Tiffanyho je jedním z mých nejoblíbenějších, takže jinak než plným počtem hodnotit nemohu! (13.03.2008)

Je dosť otázne, či bol v tomto filme Capote vykreslený ako kladná, alebo záporná postava. V každom prípade ako geniálna a lišiacky zmýšľajúca, chladná. O herectve Philipa Seymoura Hoffmana sa toho už popísalo dosť a myslím zaslúžene. Takže aj to prispelo už k fajn spracovaniu tejto filmovo náročnej témy, čomu zodpovedá aj nominácia za scenár. Ja som pravdu povediac o Capotem nevedel skoro nič, ale po tomto filmíku to budem musieť dohnať. Rovnako ako aj genialitu snímku, ktorá mi tiež ušla pomedzi prsty. 60%. (03.09.2006)

Ze životopisu spisovatele Trumana Capoteho bylo celkem správně vyseknuto pouhých pět a půl let, které strávil prací na své vrcholné knize Chladnokrevně. Ona to ostatně byla doba, která jeho život značně poznamenala, a po které už se vlastně nikdy nevzpamatoval. Bravurní je nejen Philip Seymour Hoffman v titulní roli, ale i jeho herecká partnerka Catherine Keener. Je to perfektní dvojice a jejich společné scény mě bavily nejvíc – on zženštilý a ona mužná. A dostal jsem chuť si ten slavný román přečíst, to se také většině filmů nepovede. (16.11.2011)

90% - Hypnotický film. Fascinující předloha, výborný scénář, mistrovská kamera s bohatou paletou kontrastů, ideální tempo vyprávění… Řemeslně je film Capote zkrátka první jakost. Philip Seymour Hoffman dokázal skrz svůj ohromný talent, charisma, a body-language přenést na diváka vše, co nemohlo být vyjádřeno slovy. Ani já to zde nedokážu, tak aspoň upozorňuji na film, který byste si neměli nechat ujít! Deset procent strhávám jenom kvůli hudbě Mychaela Danny. Kdo zná slavné Fratres od Arvö Pärta, jistě mi dá za pravdu, že se v tomto případě jednalo o nepříliš nápaditou kopii s nádechem Newmanovy American Beauty. Kdyby ta hudba ale byla opravdu nešťastná, a nehodila se k celkové atmosféře, strhl bych mnohem víc… Takže tuto kritiku berte jenom jako z nouze ctnost ;o) (31.12.2006)

To, že Hoffman dvě hodiny mluví jako teplouš (kterého vlastně i hraje) ještě neznamená, že předvádí výkon hodný Oscara, či nominace. To, že se snímek snaží být věrohodné autobiografické drama o světovém pisálkovi ještě neznamená, že půjde o kultovní dílo, které se zapíše do dějin. Není biografie jako biografie. Někteří režiséři dokážou dát takovýmto projektům neskutečnou šťávu a v relativních mezích i invenci a dynamičnost, někteří to nedokážou. V druhém případě je to tak pouze jen suchá expozice, jejíž strohá a emocionálně odtažitá výpoveď vydrží v paměti ledatak několik minut po ouvertůře. U Capoteho mi vydržela asi tak dvacet vteřin. Jeden z nejnudnějších a nejnestravitelnějších projektů roku. (04.06.2008)