9. rota

Výcvik v armáde Sovietskeho zväzu bol jedným z najtvrdších, šikana bola jedna z najhorších a vojnové ťaženia patrili k najtragickejším. To, čo si ruské matky museli kvôli svojim synom a dcéram vytrpieť je ťažko popísateľné. O otcoch sa skoro nikdy nehovorí, lebo boli bu´d mŕtvy alebo často alkoholici, ten zbytok si však tiež vytrpel. Tento film síce dáva ukážku tejto atmosféry a diania, ale je v skutočnosti len slabým odvarom skutočnosti. Naviac, záverečná scéna je skôr nereálna ako reálna, lebo domáci nemali taký štýl boja. Avšak chýbajú tomu aspekty okolo zabíjanie v civilnej sfére, naopak nebojí sa to ukázať, aké straty mali Rusi, že to nešlo ako sa vraví, po masle. Tak, ako povedali vo filme a možno je to aj pravda, neviem, že tú krajinu nikdy nikto naozaj nedobyl, tak to bolo aj v takmer 10 ročnom ťažení Sovietov, kde takmer skoro zbytočne vyhasli životy mnohých ľudí a dala iskru pre vznik Al-Kájdy, hnevu Bin Ládina, vyzbrojovaniu Afgáncov Američanmi, vzniku Tora Bora a následnej vláde Talibanu a vojne s Američanmi, ktorá zatiaľ tiež vedie do záhuby a to sú tam už tiež skoro 12 rokov. Záverečné slová sú silné a vo filme by ich chcelo viac, hlavne preto, že ruské dejiny sú veľmi smutné, hľadať v nich kúsok radosti a normálnosti je dosť ťažké. Takéto filmy patria na obrazovky televízii, naviac, keď je to vlastne v konečnom dôsledku ruský protivojnový film. (27.12.2012)

Konečně přišel čas na tento opěvovaný ruský filmeček a po jeho zhlédnutí musím uznat, že všechny chvály byly oprávněné. Je sice pravda, že Fjodor Bondarčuk se moc nedržel skutečného příběhu „když už to bylo točené podle skutečné události“, ale kostra příběhu zůstala stejná. Mě chytl film již od úvodních minut, kdy mladí bažanti přijdou do výcvikového tábora. Gumy jsou všude a ten jejich velitel byl svině nehorázná – to že to s nimi myslel dobře, pochopí až později. Režisér se vše snažil rozložit rovnoměrně, to znamená, že akční pasáže střídaly ty dramatické a do toho všeho se snažil ještě zapojit i humor. Jakmile se však vydají na svou misi, vše druhořadé jde stranou a začíná akce. Ten finální masakr byl skutečně precizně natočený a nezbývá mi než režiséra odměnit nadprůměrným hodnocením. Na nudu tu totiž nebyl čas!80% (19.01.2015)

Nepříliš povědomý konflikt, ničím jiným snad snímek výjimečný není. Chvástá se reálným základem, ale úplně autentický film asi nebude. Důvodem není nic jiného, než po poměrně poklidném průběhu očekávané radikálnější zakončení. A tady mám problém. Netuším, co filmaře přimělo k volbě heroických scén ve stylu Johna Ramba v závěru. To člověka vyloženě rozesměje, škoda. (22.02.2012)

Velmi dobrý válečný film. Možná to mohlo být kratší a víc uzavřenější, protože ten konec byl hodně urychlený a moc nezapadal do celého konceptu. Ale jinak je tu skvěle ukázáno, že i na přelomu 80. a 90. let 20. století, dokáže být válka stejně krutá jako půl století před tím. Herecké výkony velmi přesvědčivé. Na filmu je chvílemi vidět, že je to ruský film a efekty nejsou takové, jaké bychom je chtěli mít, ale to se dá vzhledem k ději a skvělé autentické atmosféře odpustit. 75% (18.06.2010)

Za opravdu výrazný úspěch tohoto filmu považuji to, že jsem ho vydržela dokoukat do konce. To se mi dosud u žádného „sovětského“ válečnému filmu nepodařilo. Nicméně ani zde nás tvůrci neušetří typického ruského patosu, i když pravda, zde trochu říznutého hollywoodštinou. Nejprve všude panuje soudružský duch a také kopa legrace. Výcvikovou selanku ukončí drobná nehoda již na letišti v Afgánistánu..to kdyby věděl soudruh voják druhého ročníku, který nemohl letět a TOLIK CHTĚL, snad by tak moc neplakal a nelitoval, že také nemohl jet sloužit Sovětskému svazu. V samotné akci chlapcům občas nastane sem tam trocha problémů, ale vše vyřeší nesmrtelné katuše na URALECH alias Stalinovy varhany. Mezitím máme ovšem možnost pokochat se např. “létající laňkou“ MI-24, sovětským jeepem UAZ a všudypřítomnými BéVéPéčky. Vzájemné střílečky soudruhů a Usamových „borců“ obstarávají samozřejmě na obou stranách nepřekonatelné AK-čtyřicetsedmičky…ale i hezké okamžiky pod minomety jednou skončí a nakonec jako vždy skoro všichni zemřou (až na hrdinného Vitalije Tlamova) ,protože soudruzi v Moskvě udělali chybu a zapomněli, že mají na kvotě 3243 ještě pár soudruhů…(v rámci zvýšení dramatičnosti samozřejmě blahosklonně odpustíme tvůrcům poněkud nepřesné počty hrdinsky padlých a zraněných členů 9.roty oproti skutečnosti) Když na závěr poslední zbytky „zachránců afghánského lidu proti imperialismu“ opouští území, můžeme tedy jen konstatovat: když už cikány z pouště nedobyli ani sovětští soudruzi, kdo jiný by to mohl dokázat? Ale nevadí..neboť jak v závěru filmu praví hrdina: My..my jsme zvítězili!! ..škoda, že nám v závěrečných titulkách nevyskočil přes celou obrazovku ještě tradiční НУ ПOГOДИ! (a pamětníci doplní: Kotěnočkin, Rusakov..) (29.10.2011)