Bytost

Bytost mě lákala na horor vysokým procentuálním skóre, ale dostavilo se vystřízlivění. Myslím, že je to jeden z případů, kdy je hodnocení ovlivněno nostalgií. Zpracování a výkony odpovídají televiznímu provedení a jde pouze o průměr. Navíc v mých očích Bytosti ubližuje i sveřepá snaha prodat zápletku jako příběh ze života a sexuchtivý duch ve mě bohužel nevyvolává hrůzu, ale cukání koutků úst. Abych ten film bral vážně, musel by sám sebe brát mnohem méně vážně. Horor je pro mě hra s lidskou předstvivostí a v momentě, kdy se mně někdo pokouší parapsychologii představit jako seriózní vědu, u mě končí. Celkový dojem: 25 %. (03.12.2010)

Kdysi můj velmi oblíbený horor tenkrát na VHS.Prý podle skutečné události, čemuž ani trochu nevěřím. Po včerejším uvedení v tv musím konstantovat, že se mi to stále ještě líbí. Film má atmosféru a dovede vyvolat pěkné mrazení i bez kapky krve, což třeba o takovém Paranormal aktivity tvrdit nemůžu. Hodnocení na tehdejší dobu, kdybych to viděl dnes poprvé, tak asi 40%. První a jedinná duchařina, která se mi líbí. (12.03.2011)

Bytost by se dala srovnat s o rok mladším Poltergeistem, který získal mnohem známější renomé a zastínil svého podobného bratříčka. Tady je poltergeist ovšem mnohem brutálnější a zvrhlejší. Hned v úvodu zvířecky znásilní Carlu, která se po opakovaných znásilněních a málem smrtelné jízdě v autě obrátí na psychiatra. Ten se ji snaží přesvědčit, že se vše odehrává jen v její mysli a všechno si přivozuje sama. Zoufalá Carla potkává lidi z oboru parapsychologie a požádá je o pomoc..... Na trikové práci zamakal král vizuálních efektů Stan Winston. Barbara Hershey byla v roli Carly naprosto perfektní. Hudba Charlese Bernsteina rozmanitě účinkovala a hlavně ten tepající motiv, když "to" vždycky přišlo, byl ďábelský. Znepokojivé na celém snímku je, že se příběh v roce 1976 skutečně odehrál. Na působivosti projekce zapracovalo i to, že jsem Bytost sledoval ve dvě hodiny v noci za mocné a burácející bouřky. Paráda!! Doporučuju!! (03.05.2018)

Jako horor nic moc, konfrontační fáze jsou sice zručně sehrané a přicházejí nečekaně rychle, nicméně násilný hudební doprovod absolutně likviduje jakékoliv záchvěvy atmosféry. Napomáhá tomu i fakt, že zdejší duch místo bouchání s dveřmi a zhasínání světel hned od začátku znásilňuje hlavní protagonistku. Značně rychlý úvod zároveň znemožňuje postupné gradování scén, takže veškerá další napadnutí jsou spíše repeticí obohacenou o klasické motivy (rozbíjení oken atp.). O poznání přívětivější by byl psychologický pohled, který je však dost ztížen faktem, že svědkem paranormálních jevů se postupně stává čím dál více postav, takže nedává příliš velký smysl. (14.01.2014)

,,NECHCEŠ SA UKÁZAŤ PRETOŽE PRICHÁDZAŠ Z PEKLA A MÁŠ STRACH." __ Vyspelejšia a temnejšia verzia Hopperovho ,,rodinného" ,,Poltergeista" disponuje solídnou atmosférou, slabšou trikovou stránkou a do polovice naplneným potenciálom. Vzhľadom na 80. roky mohla byť scéna znásilnenia pred prizerajúcimi sa deťmi skutočnou lahôdkou. Je veľkou škodou, že ňou napokon nebola, pretože Barbara Hershey by ju svojím sexepílom nepochybne utiahla, ostala však len ,,na efekt nahá". Dlhšia minutáž, Carlino postupné ,,zvyknutie si" na útoky a medializácia jej problému skôr uberá filmu na pôsobivosti. Slabšie, menej dramatické finále čiastočne ospravedlňujú informácie o skutočnej povahe prípadu. Stláčanie prsníkov už nikde nebude také ako predtým. (1443. hodnotenie, 139. komentár k filmu) (17.06.2019)