Smrtící nenávist 2

necekal jsem od tohoto nic extra, rozhodne jsem neceklal, ze to bude lepsi nez 1.dil, ale v ramci remaku je to nadprumer. sice se to zvrhava ve vyvrazdovacku, ale ucel, ktery si to stanovilo na pocatku - a to vystrasit - to do puntiku plni. I kdyz se zabiji a umira porad stejne, pro me to na zajimavosti neztratilo, otevreny konec dava pruchod dalsimu pokracovani, tentokrat snad jiz poslednimu... (22.06.2007)

Bez príbehu, bez napätia. Ducharina postavená na princípe, ktorý funguje len vo vyvražďovačkách: kopa pekných herečiek = kopa obetí. Čo strašilo v jednotke, tu nudí... Takmer všetky šikmáčske horory (PHONE, PULSE, OKO, KRUH...) pracujú s rovnakými relikviami, ale tu ani vlasy vo vani, zalepené dvere či chlapec s infantilným makeupom nefungujú... (04.03.2007)

Druhý díl americké verze The Grudge je považován za znatelně slabší než jednička, já k tomu ale nevidím jediný důvod. Po atmosférické stránce je dvojka stejně brilantní, přičemž děj je zajímavě „pojaponsku“ rozdělen do tří prolínajících se příběhů, které se ve finále uceleně spojí. Z technického hlediska myslím dvojka svého předchůdce dokonce v ledasčem překonává. Odmítavý postoj publika tak nejspíše vyvěrá ze stoupající únavy z „dlouhovlasých asijských duchařin“, s kterýmžto žánrem se v té době roztrhl pytel. Z mého pohledu se ale jedná o mimořádně povedenou atmosférickou záležitost, která nabízí vše, co dělá japonskou hororovou školu tak jedinečnou (byť v tomto případě hranou podle amerických not). Možná je ve filmu trošku „překayakováno“, možná je prostřední část poněkud unylá, přesto se divákovi dostane nanejvýš sugestivního zážitku. A pak taky – zatímco jednička víceméně jen kopíruje japonskou předlohu, druhý díl nabízí vlastní originální příběh. A to určitě není na škodu. (07.10.2012)

Šimizuova druhá vykrádačka sama sebe, určená západnímu obecenstvu, není v ničem zásadně horší, než její o dva roky starší předchůdkyně a bavila mě většinou víc, než japonské originály. Obsahuje i několik hodně pěkných momentů a v jednom z nich (hned zkraje) hraje i hodně pěkná a moje hodně oblíbená Jennifer Beals. Dokonce i blbka Buffy se mi v nemocniční košili a pološílená zdála celkem přitažlivá. Ale snad za to může silně nesympatické holčičí duo Tamblyn & Kebbel, snad i přeci jen notně obehraný leitmotiv, v průběhu filmu jsem často pokukoval po časomíře i po mobilu. Objektivně možná čtyři, ale subjektivně průměr. (02.08.2020)

Jednička mě nebavila, dvojka jo. Tak bych to zhrnul. Zprvu zajímavě se rozvíjející scénář vyústí v nepřehledný a vykonstruovaný závěr. Horory nemají být pouze o lekáčkách, ale o celkové atmosféře a té se mi zde dostavilo až v posledních 20 minutách. Na druhou stranu po pro mě nudné jedničce je tdruhý díl dalo vy se říci milým překvapením. (25.05.2007)