Smrtící nenávist 2

Aubrey (Amber Tamblyn) se vydává do Tokia zjistit, co se přihodilo její sestře Karen (Sarah Michelle Gellar). Tři mladé dívky, Allison, Miuki a Vanessa se vydávají do starého domu v Tokiu, o kterém kolují zvěsti, že kdo jej navštíví, brzy zemře. Trish se konečně stěhuje ke svému novému příteli a jeho dvou dětem. Tyto na první pohled nezávislé příběhy spojuje jediné, smrtelná kletba, která jak je jednou probuzena, nedá nikomu šanci přežít ... Mno nevím - celé téma Grudge mi prostě nějak nesedlo, a ač uznávám Takashiho kvality co se týče dávkování atmosféry (fakt jsem se několikrát docela hezky lekl), celkově mi celý film (stejně jako jeho předchůdce) přišel hodně zmatený. Mám rád, když jsou daná pravidla - kdy a jak se duch může objevit - což se ale v této sérii neděje - tady se může objevit kdykoliv, kdekoliv - aby jej viděla jedna postižená osoba a nikdo jiný (viz. Vanessa v telefonní budce). Z příběhových linií se mi asi nejvíc líbilo to pátrání Aubrey po tom, co se stalo její sestře - asi bych do toho ty druhé dvě nemíchal... (03.04.2012)

Tak dvojku máme celou prošpikovanou známou japonskou celebritou Yoko a pobíhajícím modrým japončíkem (asi by mu už měli dát najíst ať chlapec dostane přírodní barvu). Nekritizuju dvojku, protože byla i dobrým nápadem a nová ségra postupem času byla zdatnou konkurentkou Sarah a děj napínavě poračoval. Samozřejmě svou funkci plnil i japonský baráček, který zatím vždy překvapil svou temnou atmosférou. Konec mě sice zklamal, ale asi to tak muselo být ... musí se přeci myslet na třetí díl (jen doufám, že nebude nějaký třetí sourozenec). (21.09.2007)

Bez príbehu, bez napätia. Ducharina postavená na princípe, ktorý funguje len vo vyvražďovačkách: kopa pekných herečiek = kopa obetí. Čo strašilo v jednotke, tu nudí... Takmer všetky šikmáčske horory (PHONE, PULSE, OKO, KRUH...) pracujú s rovnakými relikviami, ale tu ani vlasy vo vani, zalepené dvere či chlapec s infantilným makeupom nefungujú... (04.03.2007)

Od prvního dílu je znát kvalitativní pád, ale pro mě je druhá Nenávist stále duchařský nadprůměr. Lekačky už nefungují zdaleka všechny, duchové působí hrůzostrašně taky jen někdy, pocit strachu z prvního dílu se zde vyskytuje až v druhé polovině. Opět sledujeme několik dějových linií (3), které se spojí až na konci, přičemž jeden ze spojů je dokonce překvapivý. Hodnocení: něco mezi 50-60% (30.11.2007)

Výsměch filmové tvorbě. Tohle utpení se dá srovnat jenom s pocity z Happy Feet. Oproti tomuhle je první Nenávist geniální dílo. Roztříštěnost děje vede akorát ke zmatení, obzvlášť když lokace jak v Japonsku, tak v USA vypadají úplně stejně. Je to nesnesitelně nudný, nezajímavý a především zbytečný film. Jediné co můžu ocenit je výdrž Shimitzua, kterého pořád baví točit filmy o tom samém. Mě už děti posypané vápnem vážně nebaví. Obzvlášť pokud nejsou děsivé, stejně jako všechny scény, které by měly navozovat strach. Místo děsu se dočkáte akorát opakování stejných scén, které už jste bohužel měli tu čest vidět. Tragédie, které přeji aby propadla především finančně, jelikož bych nerad trpěl u dalšího pokračování. (11.12.2006)