Smrtící nenávist 2

První Grudge měl atmosféru jako řemen a hodně nejistě se po něm šlo do ložnice spát. Pokračování jsme chtěli, a když byl potvrzen na režijní sesli opět Takashi Shimizu, byl jsem znovu s hrůzou v očích natěšený na další japonskou duchařinu, která se s nepříjemností sobě vlastní vplíží do mého obýváku. Dvojka navazuje na první díl dějem, ale to je tak asi vše. Všechno ostatní Shimizu po prvním díla zapomněl, zahodil, no prostě to tady není. Strašidelné scény jsou spíše k smíchu, děsuplný škytavý zvuk, ze kterého se nám ježily chloupky i v intimních partiích je zde téměř nevyužit a všechny atmosférické nájezdy kamer pravidelně míjí emocionálně vypjatý terč hororového žánru. Druhá nenávist selhává i u postav, které jsou nezajímavé a tři dějové linie se tak protnou aniž by vás to zasáhlo, nedej bože překvapilo. Tak silný kvalitativní propad kór od tatínka této ságy velmi zamrzí a hodně převažuju, zda mrhat časem nad pravděpodobně ještě horší trojkou. 30% (09.10.2020)

Neuveriteľne debilná zlátanina. To, že Takashi Shimizu postráda nápady je zrejmé hneď od začiatku. Už 6ty (!) krát zrecykloval ten istý nápad a snažil sa z neho vyžmýkať čo sa dalo. Dopadlo to však katastrofálne. Film je prepchatý troma dejovými líniami, ktoré sa potápajú navzájom a nedávajú priestor pre nejaké napätie alebo dokonca atmosféru. Zmoknutá dievčina po pár minútach začne liezť na nervy a jej chrčiace nástupy sú Shimizuho permanentné zadné vrátka v situáciách, keď už nevedel ako ďalej. A záver, je toho jasným dôkazom. Dopozerať tento film dokonca, bolo niečo strašné, a pokiaľ môžete, vyhnite sa tomuto recyklovanému gulášu. 10 % (14.01.2009)

Druhý díl americké verze The Grudge je považován za znatelně slabší než jednička, já k tomu ale nevidím jediný důvod. Po atmosférické stránce je dvojka stejně brilantní, přičemž děj je zajímavě „pojaponsku“ rozdělen do tří prolínajících se příběhů, které se ve finále uceleně spojí. Z technického hlediska myslím dvojka svého předchůdce dokonce v ledasčem překonává. Odmítavý postoj publika tak nejspíše vyvěrá ze stoupající únavy z „dlouhovlasých asijských duchařin“, s kterýmžto žánrem se v té době roztrhl pytel. Z mého pohledu se ale jedná o mimořádně povedenou atmosférickou záležitost, která nabízí vše, co dělá japonskou hororovou školu tak jedinečnou (byť v tomto případě hranou podle amerických not). Možná je ve filmu trošku „překayakováno“, možná je prostřední část poněkud unylá, přesto se divákovi dostane nanejvýš sugestivního zážitku. A pak taky – zatímco jednička víceméně jen kopíruje japonskou předlohu, druhý díl nabízí vlastní originální příběh. A to určitě není na škodu. (07.10.2012)

Tak dvojku máme celou prošpikovanou známou japonskou celebritou Yoko a pobíhajícím modrým japončíkem (asi by mu už měli dát najíst ať chlapec dostane přírodní barvu). Nekritizuju dvojku, protože byla i dobrým nápadem a nová ségra postupem času byla zdatnou konkurentkou Sarah a děj napínavě poračoval. Samozřejmě svou funkci plnil i japonský baráček, který zatím vždy překvapil svou temnou atmosférou. Konec mě sice zklamal, ale asi to tak muselo být ... musí se přeci myslet na třetí díl (jen doufám, že nebude nějaký třetí sourozenec). (21.09.2007)

Priznam sa, ze si uz dobre nepamätam na prvu cast, takze nechcem porovnavat. Chvilkami som sa nudil, ale pri dostatocnej hlasitosti som sa v niektorych chvilach zlakol, pretoze reziser sa snazil za kazdu cenu hlavne hlasnou hrozivou hudbou divaka vystrasit, ale inak je to podla mna taky priemer. Prekvapivo ma najviac unavoval prave zaver filmu... 26.12.2008 _____ Amber Tamblyn - (Aubrey) +++ Arielle Kebbel - (Allison) +++ Jennifer Beals - (Trish) +++ Sarah Michelle Gellar - (Karen) +++ Edison Chen - (Eason) +++ Sarah Roemer - (Lacey) +++ Teresa Palmer - (Vanessa) +++ Matthew Knight - (Jake) +++ Produkcia: Sam Raimi +++ Hudba: Christopher Young +++ (23.12.2008)