Smrtící nenávist 2

Po letech jsem se dostal k jedinému dílu série, který jsem ještě neviděl (když nepočítám už 3x nedokoukaný blábol Sadako vs. Kaiako který dokoukám asi za 20 let) a byla by to i možná škoda. Hned první scéna s pánvičkou je totálně boží a hlavně prvních 40 minut atmosféra šlape, včetně lekaček a já věřil, že to je celé zase nějaké nedoceněné, bohužel to strašným způsobem ztrácí dech až to skoro umře za živa. Hlavní hrdinka je otravná a necharismatická šmudla, děj bohužel strašně předvídatelný a konec neskutečně neukočírovaný. Začne to jako áčkový horor od Jamese Wana, změní se to v levnější dvd béčko od Flanagana a končí to jako příšerná céčková slátanina od Shaena Van Dyka pro Asylum. Takový sešup to je a to to mělo tak našlápnuto. Potkalo to stejný osud jako druhý americký Kruh, škoda, protože začátek byl opravdu moc dobrý a Teresa Palmer ve sprše je ehm..jak to říct slušně...kurefsky ňufíčkovatelná.50%. (01.05.2017)

Výsměch filmové tvorbě. Tohle utpení se dá srovnat jenom s pocity z Happy Feet. Oproti tomuhle je první Nenávist geniální dílo. Roztříštěnost děje vede akorát ke zmatení, obzvlášť když lokace jak v Japonsku, tak v USA vypadají úplně stejně. Je to nesnesitelně nudný, nezajímavý a především zbytečný film. Jediné co můžu ocenit je výdrž Shimitzua, kterého pořád baví točit filmy o tom samém. Mě už děti posypané vápnem vážně nebaví. Obzvlášť pokud nejsou děsivé, stejně jako všechny scény, které by měly navozovat strach. Místo děsu se dočkáte akorát opakování stejných scén, které už jste bohužel měli tu čest vidět. Tragédie, které přeji aby propadla především finančně, jelikož bych nerad trpěl u dalšího pokračování. (11.12.2006)

bylo by dost naivní očekávat, že tohle veledílo přijde s něčím originálním... vytrvale se drží schématu klasické duchařské lekačky a zavděčit se může snad jen diváku sadomasochistickému nebo ortodoxním fanouškům béčkových hororů... zdárně jsem se pronudil ke konci a zjistil, že evidentně ani do jedné kategorie nepatřím. no, možná naštěstí. 30% (16.10.2008)

Aubrey (Amber Tamblyn) se vydává do Tokia zjistit, co se přihodilo její sestře Karen (Sarah Michelle Gellar). Tři mladé dívky, Allison, Miuki a Vanessa se vydávají do starého domu v Tokiu, o kterém kolují zvěsti, že kdo jej navštíví, brzy zemře. Trish se konečně stěhuje ke svému novému příteli a jeho dvou dětem. Tyto na první pohled nezávislé příběhy spojuje jediné, smrtelná kletba, která jak je jednou probuzena, nedá nikomu šanci přežít ... Mno nevím - celé téma Grudge mi prostě nějak nesedlo, a ač uznávám Takashiho kvality co se týče dávkování atmosféry (fakt jsem se několikrát docela hezky lekl), celkově mi celý film (stejně jako jeho předchůdce) přišel hodně zmatený. Mám rád, když jsou daná pravidla - kdy a jak se duch může objevit - což se ale v této sérii neděje - tady se může objevit kdykoliv, kdekoliv - aby jej viděla jedna postižená osoba a nikdo jiný (viz. Vanessa v telefonní budce). Z příběhových linií se mi asi nejvíc líbilo to pátrání Aubrey po tom, co se stalo její sestře - asi bych do toho ty druhé dvě nemíchal... (03.04.2012)

Bez príbehu, bez napätia. Ducharina postavená na princípe, ktorý funguje len vo vyvražďovačkách: kopa pekných herečiek = kopa obetí. Čo strašilo v jednotke, tu nudí... Takmer všetky šikmáčske horory (PHONE, PULSE, OKO, KRUH...) pracujú s rovnakými relikviami, ale tu ani vlasy vo vani, zalepené dvere či chlapec s infantilným makeupom nefungujú... (04.03.2007)