Režie:
Svatava SimonováScénář:
Jiří ŽáčekHudba:
Ladislav SimonHrají:
Pavel Trávníček, Veronika Jeníková, Jaroslava Adamová, Libuše Švormová, Karel Hlušička, Jiří Holý, Dana Batulková, Eva HruškováObsahy(1)
Volně natočeno na motivy japonských bájí a pověstí. V pohádkovém příběhu se vypráví o osudech mladého rybáře (P. Trávníček), který svou statečností a odvahou zachrání štěstí dívky Jukiko (V. Jeníková) i své vlastní. A jak už to v pohádkách bývá, nakonec zvítězí i nad zlem, v našem případě nad čarodějnicí Jamambou (J. Adamová), která sužuje celý kraj. (Česká televize)
(více)Recenze (65)
Viacerí z vás si iste spomínate na časy, keď sa v bývalom socialistickom Československu točili televízne inscenácie na motívy rozprávok z orientálnych krajín, kde však hrali naši herci namaskovaní za aziatov. Bol to taký nepodarený rasový naivizmus. To je presne aj tento prípad. Mladý, japonský rybár, ktorého hrá Pavel Trávniček, sa vydá do sveta hľadať zvonček šťastia, čo ukradla jeho milej lesná príšera „Jamamba“. Na túto rozprávku ma upozornil uživateľ SOLOM. recenziou, ktorú zverejnil na doméne horror.cz. So Solom väčšinou súhlasím, no v tomto prípade nezdieľam jeho nadšenie. ** ()
Mám slabost pro tyto normalizační studiové pohádky, zvlášť jsou-li na motivy orientálních námětů. Kam se na ně hrabou sebevíc výpravné komerční záležitosti, co v posledních letech produkuje ČT. Jamambu si dobře pamatuji ještě z dětství, poprvé viděnou na černobílé televizi, temnou, místy skoro hororovou atmosféru i ten její popěvek: "Vyju hlady, vyju hlady, žeru krávy, psy i hady...". Trávníčkovi dobře sedly nejen role princů, ale i těchto vesnických mládenců a Adamová coby Jamamba byla taky skvělá. Ta její maska je vskutku ohyzdná, tak trochu jako masky šamanů z tichomořských ostrovů. Uděluji nadprůměrných 65%. ()
Vyju hlady vyju hlady, žeru krávy, psy i hady... Dětský horor, kde se Trávníček otáčí třikrát vpravo, místo jednou vlevo. Zlou čarodějnici ovšem jako obvykle zahubí její ješitnost. Adamové podobné role seděly. Také musím zmínit, že jak se mi obvykle moc nelíbí disharmonická hudba Ladislava Simona, do tohoto temného příběhu velmi sedí a slušně dotváří jeho ponurou atmosféru. ()
Ať už je to rádby pohádka nebo třeba z papundeklu, já se toho jako malej kluk strašně bál. Takový to Žeru psy a žeru kozy... už ani nevím jak to pokračovalo, z toho jsem měl bobky kdykoliv jsem si na tu pohádku vzpomněl a to až snad do desíti let. Herci klasicky dobří a vlastně se to moc neliší od ostatních kvalitních studiových pohádek točených u nás do půlky devadesátých let a to jak zábavností, tak propracovaností děje, který je dětinský jen opravdu vyjímečně. A taky to má proč být dobrý, když se mrknete do filmografie režisérky, nenatočila z těch asi třiceti filmů nic než pohádky. ()
Tohle měla být pohádka? Hernajs, to byl chvílemi horor. Ač téměř otřelý televizní divák jsem se při prvním tanci Jamamby pořádně vylekal a naskočila mi husí kůže. Tato do Japonska situovaná kulisovka je dobrou pohádkou pro dospělé, děti bych k tomu ale moc nepouštěl. Jamamba je vskutku zajímavá pohádka, která se nemusí líbit všem, naštěstí svou minutáží nestačí moc nudit v mluvených pasážích, kdy se nic moc neděje. ()
Reklama