Obsahy(1)
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (237)
Další úžasné dílo DJC. S Hospodou a třídní knihou je tahle hra asi vůbec nejlepší. Výborná zápletka, úžasná dvojrole Miloňe Čepelky, fantastická změna pohlaví, děd Vševěd na nějž se musí mluvit jen ve verších a scéna, kde se herci měli najíst... Nejlepší pohádka, kterou jsem kdy viděl. Geniální dílo. 100%. ()
Výborná hra Divadla Járy Cimrmana, která na rozdíl od ostatních her tohoto souboru je složená z velmi krátké přednášky a delší hry. Seminář se z velké části zabývá obdobím Cimrmanova života, kdy po českém venkově sbíral tradiční české pohádky. K tomu mu většinou stačil falešný průkaz jezuitského řádu, jindy však musel sáhnout i k násilí. Následná hra pak představuje vlastní pohádkovou hru, kterou sepsal podle zásady role pohádky jako přípravy dětí pro život. Soptící vulkán jménem Cimrman tak přidal do lávového proudu dramat, sopečného prachu esejů a filozofických děl další geniální umělecké dílo, nad kterým se vznáší již jen výmluvný Cimrmanův epitaf: Budoucnost patří aluminiu! ()
959. hodnocený film: Zdeněk Svěrák coby chytrolín, který všem radí s rýmy a jak na dědu Vševěda byl skvělý a vtipný jako vždy. Ale Miloň Čepelka ve dvojroli, kdy ztvárnil prince Drsoně ("a sakra") a prince Jasoně, no to prostě nemá obdoby. Výborná záležitost, kterou snad musí ocenit každý divák, který má rozum. S takovým citem, jakým jsou tyto hry psány, se setkávám pouze u autorské skupiny kolem Járy Cimrmana. Nemohu si pomoci, ale dalších 5* pro českého velikána Járu da Cimrmana. Mohu jen doporučit. 5* ()
70%. Nejsem nějaký znale Cimrmana, viděl jsem snad jen 2 divadelní představení. Každopádně mi to nepřišlo až nějak přehnaně vtipné. Možná právě proto, že neznám souvislosti, nevím... Vzhledem k tomu, že znám několik Cimrmano nadšenců, čekal jsem více zábavy, smíchu a něco geniálního. Nebylo to špatné, nýbrž čekal jsem více humoru. Bylo zde pár dobrých hlášek a nápadů, celé to bylo pojato zajímavě, ale nedá mi to a myslím, že by se z toho dalo vymáčknout více. Postrádal jsem prostě více humoru. Každopádně forma mi sedla. Howgh! ()
Z tohoto Cimrmana vzešli asi nejklasičtější hlášky. Za všechny řeknu jen: "Tady všude seděl. Jak sedíš ty, ty a ty." nebo "Trpaslík je dobrý plavec, ale nevydrží." a konečně hláška, která mě absolutně dostala: Krátkozraký: " Asi si říkáte, děti, kde mám své dva druhy? Kampak se asi ti čerchmanti poděli? Nikam se nepoděli, děti, UMŘELI!" Jedna z nejlepších Cimrmanovských her. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (15)
- Roli Děda Vševěda hrál Jan Kašpar do smrti. Poslední představení odehrál 19. května 2013 (pouhé 3 týdny před smrtí) s kyslíkovou bombou na zádech a hadičkami v nose. (mnaucz)
- Sklerotický, ješitný, samolibý Děd Vševěd byl jasným podobenstvím s některými mocnými té doby, ale cenzurou zůstal neodhalen a tudíž překvapivě nezakázán. (sator)
- Jiří Menzel v jednom rozhovoru, kde vzpomínal na jeho působení v Divadle Járy Cimrmana, řekl, že hru Dlouhý, široký a Krátkozraký hrával nejradši. V představení hrával Děda Vševěda. (mnaucz)
Reklama