Obsahy(1)
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (237)
Mistrův epitaf: Budoucnost patří aluminiu. Aj seminár, aj hra prešpikované toľkými hláškami. Až uvažujem, že si ju pozriem ešte raz. Geniálni sú, páni. A propó 1 – je Jára Cimrman súčasťou maturitných otázok z českého jazyka? A propó 2 - asi som sa zamilovala do pána Miloňa Čepelku. Ešte pred mesiacom som nevedela, že existuje... Nehovorte mu to, prosím! ()
Nějak tak přemýšlím jaká hra od Cimrmanů se mi líbí nejvíce a jaká nejméně. Pro nejhorší hru mám jasného adepta. To je Afrika. Slyšel jsem jí dvakrát a vůbec mě nebavila. Ty co si pouštím nejčastěji budou asi Vyšetřování vraždy v saloním kupé, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Blaník, Švestka, Hospoda na mítince a právě Dlouhý, široký a bistrozraký. --- JÁ JSEM S OBREM HOVOŘIL. TADY SEDĚL, JAK SEDÍŠ TY. TY, TY A TY. tADY VŠUDE SEDĚL...JÁ JSEM MU TO SAMOZŘEJMĚ VYTKL, JÁ JSEM MU TO ŘEKL PŘÍMO. PODÍVEJ SE KOLODĚJI, JÁ TO VŠECHNO VÍM, ALE PROSÍMTĚ, NEDUPEJ. JSI SNAD KRÁLÍK KOLODĚJI? TAKHLE JSEM SE HO PŘÍMO ZEPTAL. JSI SNAD KRÁÁLIK? A ON ODPOVĚDĚL, ŽE NE. ... :)) --- ASI SI DĚTI ŘÍKÁTE, KDE MÁM DVA SVÉ DRUHY? KAMPAK SE ASI, TI ČERCHMANTI, PODĚLI? NIKAM SE NEPODĚLI, DĚTI, UMŘELI! --- 90% ()
Nejdříve jsem se snažil zavzpomínat na hru, že bych také svojí troškou hlášek přispěl do mlýna, ale jsou tu napsané snad všechny podstatné (ikdyž už ten gag na začátku: "Pohádka, která u dětí propadla"). Je obrovsky těžké psát něco, co bych vytkl, nebo naopak pochválil (všechno). Snad...lepší vtipnější pohádku jsem neviděl. ()
Asi nejznámější česká pohádka pro dospělé. Hře samotné předchází krátký (ale velmi povedený) seminář a pak už se s herci vydáme do světa princů a princezen, obrů a obryň, trpaslíků a trpaslic. Spousta hlášek z této hry zlidověla, jedinečný je pan Weigel v roli děda Vševěda. Divák, který tuto hru neviděl, se nechal ochudit o zázrak jevištní techniky, kdy za plného osvětlení a při otevřené oponě dojde k proměně jedné postavy v postavu jinou. Tento Cimrmanův vynález způsobil svého času světový rozruch, zejména na Litoměřicku. ()
U mě tedy tahle pohádka nepropadla, spíš naopak. Tohle je přesně ta cimrmanovina, která mi sedí. Škoda jen, že nikde nejde sehnat starší verze, kde děda Vševěda hrál Jaroslav Weigel a princeznu Jaroslav Vozáb. Možná je to tím, že jsem ji viděl mladší, ale mám dojem, že byla ještě o něco lepší než ta z r. 2006. Ale jinak jsou ostatní herci fantastičtí. "A nejhorší ze všeho jsou trpaslíci." ()
Galerie (8)
Zajímavosti (15)
- Petr Brukner měl hrát původně dvojroli prince Jasoně a Drsoně a Miloň Čepelka zase Zlatovlásku. Pak, ale přišel Petr Brukner s tím, že se mu ti dva pletou a že tu roli nechce. Tak si jí vyměnil s Čepelkou. (mnaucz)
- V jedné z verzí hry se Zdeněk Svěrák zmiňuje o jevištním psychologovi Dr. Ječném. Pojmenování je však improvizace, přičemž v textu hry se nachází jméno Pšenička. Jméno Dr. Ječného se poté objevuje i ve filmu Kulový blesk (1978). (gjjm)
- Hlas obra Koloděje patří Zdeňku Svěrákovi. (mnaucz)
Reklama