Lincoln

Co kdo chce, to od tohodle filmu bude očkávat. Točil to Spielberg, takže z jeho strany na tom nic špatného víceméně není. Daniel Day-Lewis zase pro změnu na tuhle postavu trénoval bůhví kolik let. Každej tvrdí, jak artikuluje jak Abraham, ale přitom ho na živo už nikdo nezažil. Ale jo, já to beru. Jenže bych řek, že takový film má význam fakt jenom pro USA. Tady je to totální průměr, ke kterému nejde něco cejtit. Spíš naopak. Shlédnuto jenom kvůli Spielbergovi a škoda času. (18.10.2014)

Dve hodiny pekne natočenej nudy. To som teda fakt nečakal. Kostýmy, herci a dobová atmosféra je fajn, ale toto nieje ten Spielberg, ktorý nám servíruje pekné zábery a dobrý príbeh. Príbeh v podstate nie je zlý, ale strašne rozťahaný a nudný a popri tom príbehu, keď už vás nepresvedčí ani Daniel Day-Lewis ako Lincoln, ktorý je ak mám pravdu povedať nudný, tak už to snáď môžte pretočiť rovno na posledných dvadsať minút, ktoré sú asi najzaujímavejšie s celého filmu a kde je aj dosť nevýrazného Johna Williamsa trochu počuť. Lewis ako Lincoln to zahral dobre, ale jeho postava si len ťažko nájde k divákovi cestu. Na všetko čo sme u Spielberga zvyknutý sa tu nachádza len vo veľmi malom množstve a jediné, čo stojí za to sú len občas dobré dialógy a záver filmu. 40% - 2* (08.07.2013)

Mnohé komentáře k tomuto mimořádnému dílu vypovídají více o svých autorech než o díle samém. Spielberg, často nekriticky zbožňovaný a skoro stejně často také tak zatracovaný, se tu vzepjal k mimořádnému tvůrčímu činu. Poslední měsíce života jedné z největších osobností světových dějin 19. století, postihující končící mimořádně krvavou občanskou válku Severu proti Jihu, jsou jímavým příběhem muže, který až do konce svého života zůstal tím, kým byl: prostým mužem z tehdejšího amerického západního pohraničí, zálesákem a pozoruhodným autodidaktem, který se dopracoval mimořádné úrovně. A posléze i dvou volebních období ve washingtonském Bílém domě. Rozvaha, se kterou řídil zemi, odvaha a statečnost, které jej neopouštěly ani tehdy, když stál na pokraji zničující porážky, jsou a byly stejně obdivuhodné jako jeho jedinečný intelekt a pozoruhodná vzdělanost. Spielberg ani autor scénáře si v ničem svou úlohu neusnadnili. Zblízka, pod drobnohledem kamery, vidíme i druhou, odvrácenou tvář americké demokracie, tvář pokrytou boláky ponížení, rasismu s prvními nádechy protofašistických náznaků, politiku, která již tehdy byla nejen v americkém provedení bezskrupulózní. Lincolnova velikost - připomeňme si jeho ohromný pomník nedaleko Bílého domu - tu vyniká ještě víc. Strhující herecké výkony, nesené režisérskou představou a vůlí, mají svůj svorník: je jím Daniel Day-Lewis ztělesňující amerického dějinného velikána natolik suverénně a samozřejmě, že se jím, prodchnut velikostí svěřeného úkolu, skutečně stává podobně jako Jiří Pleskot Edvardem Benešem nebo Meryl Streepová Margaret Thatcherovou. Pozoruhodný výkon odvádí i Sally Fieldová v úloze Lincolnovy kontroverzní choti Mary. Sytě jsou prokresleny i portréty členů Lincolnova kabinetu. Kamera Janusze Kabinského doslova čaruje jak v prostorách Bílého domu, tak ve velkých krajinných záběrech bitevních scén a jejich hrůzných pozůstatků, tisíců a desetisíců mužských mrtvol. Vlastenecký patos, podávaný Spielbergem, je cudný ve výrazu a hluboký v citovém prožitku. Velkolepá severoamerická fuga je jasným oscarovým filmem a současně nadčasovou poctou muži, který patří ve světových dějinách k tomu nejzávažnějšímu a nejjímavějšímu, jak film naznačuje rovněž věcně podaným tragickým koncem-skonem dvoumetrového obra své doby. Pro toho, kdo vnímá život jako zdroj hlubokých, kvalitu životu stále zvyšujících zážitků, jde a půjde o setkání vskutku nezapomenutelné. (04.02.2013)

Tak co hoši, zrušíme to otroctví? Yay or Nay? Lincoln zadumaně hledí. Zákonodárci vyjednávají. Lincoln zadumaně promlouvá. Zákonodárci diskutují. Lincoln zadumaně mlčí. Zákonodárci se hádají. Lincoln zadumaně diktuje dopis. Zákonodárci hlasují. Lincoln zadumaně odchází v dáli. Zákonodárci se radují. Lincoln umírá, tentokrát bez známky zadumání. Řeknu to takhle, pro cílovou diváckou skupinu životopisného historického konverzačního (do prostředí válečného pole se film podívá pouze jednou - hned v úvodu) filmu o slavném americkém prezidentovi a procesu schvalování 13. dodatku americké Ústavy to asi bude dokonalé. Spielberg je mistr svého řemesla, Daniel Day-Lewis mistr svého oboru a oba dva to tady dokazují. Ale upřímně ... koho to u nás /vyjma dejme tomu uměnovědců/ zajímá? Zkrátka pravděpodobně další suchý oscarový vítěz, kterého nebudu mít rád. K dobru nicméně budiž připočteno, že mě to ani chvíli neštvalo aktivně jako Spielbergův předchozí počin. PS: A člověk se celou dobu těší aspoň na ten atentát ... a ono prd. PS2: Stevene, teď už prosím konečně ty roboty. (27.12.2012)

Steven ve finále vykřeše dojemnou pohádku ze všeho. Dokonce i z filmu o tom, jak vlídný pan prezident konečně dostává 89 let staré větičce, že jsou všichni lidé (ehm, tedy muži, že...) stvořeni sobě rovni. Má u toho bandu prvotřídních herců, neselhávající Williamsovy trumpety a Kaminskiho opojnou kameru, jenže dvě a půl hodiny dialogů přesto nadchne jen zřídkakdy. Samotný Lincoln totiž především tahá za nitky a málokdy mu věříte odvážný tah na branku (kde je sakra Liam Neeson, když ho člověk potřebuje?), takže musí zaskakovat divácky vděčný outsider s tváří Tommy Lee Jonese, jehož dějová linka jako jediná nabízí opravdové dramatické pnutí a (pro neznalé) nádhernou katarzi. Kolem to však lítá podle pravítka a nebýt Spielbergovy schopnosti pumpovat emoce, kdykoliv se mu zamane, byl by Lincoln jen další historickou freskou, jíž ocení akorát fandové povznášejících dějin a školní drobota, které rozhýbané obrázky přeci jen poslouží lépe než zaprášená učebnice. V téhle podobě je Lincoln tak tak zkousnutelný pro maintreamové diváctvo, víc než umně oživenou lekci z historie, která klidně mohla skončit o čtvrt hodiny dřív, ale vážně nečekejte. (7/10) P. S. Radši dejte šanci Johnu Adamsovi od HBO. Takhle se americké poklady těží na maximum! (10.01.2013)