Sekretářka

Čo je normálne ? Kto na to pozná odpoveď ? Majú tí, ktorých konzervatívnejší z nás bez mihnutia oka označia za úchylákov právo na lásku ? Tak tento film sa snaží dať odpoveď na tieto otázky. A celkom dobre mu to ide. Dominantno - submisívny vzťah šéfa a sekretárky je riešený celkom hravou a zábavnou formou, pričom len vyvaľujete oči nad originalitou scenára, i keď je jasné, že sa rúti k happyendu. Spaderova postava je prototypom "nestability" vyvierajúcej z jeho odlišnosti a následnej frustrácie z vedomia tejto odlišnosti, Gyllenhaalovej Lee je zas zo začiatku zakríknutá, neskôr sebavedomá "otrokyňa" a práve jej premena je na jej výkone tým najfascinujúcejším. Film som možno trochu (asi o pol*) nadhodnotil, ale vôbec mi to nevadí lebo takéto filmy nevidieť každý deň. 10/10 (07.03.2005)

Devadesátková naughty paráda, aneb Pretty Woman pro romantické zvrhlíky. Zranitelná, hledající a oddaná Maggie Gyllenhaal v příběhu neobvykle silného intimního sblížení, které může skončit odloučením s duševní devastací, anebo partnerským splynutím s absolutním naplněním. James Spader tradičně přesný hlasem, ve zdrženlivosti i výbušnějších momentech. Erotické scény psychologicky zkoumavé a vzrušující, humorný nadhled příjemně odlehčující, citové drama zasahující. Odvážná a překvapivě milá one-of-a-kind vztahovka. (15.04.2023)

Děkuji Tomovi z kyslíkárny, že mi Sekretářku někdy před deseti lety doporučil. Myslím, že by ten film měl být slavnější, než je. Sadomaso mi moc neříká, proto jedna hvězdička dolů. Tím chci naznačit, že ten film je nejspíš dokonalý. Taky ho doporučuju kudy chodím. Ale nevím o nikom, kdo by se na základě mého doporučení na Sekretářku kdy podíval. Myslím, že za to může téma. To bude také nejspíš hlavním důvodem, proč tenhle velezábavný film není tak slavný, jak by si zasloužil. (04.10.2015)

Hezky pěkně. Nenápadně, nenápadně, a na konci to na nás Shainberg, ale hlavně Spader a Gyllenhaal vybalí v plné parádě. Ona Maggie je vůbec zvláštní herečka (znám jí hlavně z Vrtěti ženou) - když se nenamaluje a kamera jí nepřeje, vypadá hrozně, a v dalším záběru je skoro k sežrání. Sekretářku vůbec nepovažuju za úchylný film, jde jenom o to, abychom se uměli domluvit. Překvapivě vzrušující scény! (19.11.2012)

Jaký to asi musí být šílený stav, když víte, že jste trochu jiní, než těch zbylých X % lidí kolem vás. Kterým stačí prožívat svůj intimní život ve společensky přijatelné rovině, a kteří vás vypoklonkují ze dveří, když se jim otevřete a vyzradíte svá nejtajnější přání. Jak asi bylo Erice (Isabelle Huppert), když se svěřila Walterovi (Benoît Magimel) v pro mě famózním filmu Pianistka prostřednictvím dopisu o svých dlouho skrývaných touhách a jeho reakce nebyla zrovna tou, ve kterou tolik doufala. Sekretářka je bojem v jádru po dominanci toužícího muže s jeho vlastním já a dívce, která by tuto jeho dominantní a trýznivou osobnost s radostí a nadšením přijala, protože ona už ví, co je pro ní tím hlavním cílem a splněním snu. Najít muže, ke kterému bude vzhlížet, a kterému bude s uspokojením plnit jeho rozkazy, ať už mají jakoukoli podobu. Je příjemné sledovat muže a ženu, kteří jsou vzájemně maximálně okouzleni tím druhým, a kteří nejdříve své náhle objevené štěstí prožívají naplno jen uvnitř, aby se poté, i když to oba v sobě cítili už od samého začátku, sobě navzájem otevřeli a přijali se v celé své jedinečnosti. Bez předsudků, bez studu a bez obav. Skvělý film, který asi nebude pro každého, ale i přesto pobaví, dojme a potěší, třeba právě ty, kteří onu jedinečnost berou jako určitou formu krásy a ne jako něco, co by mělo být jednoznačně odsouzeno. (18.06.2009)